Ceny rychle rostou zejména v zemích, které nemají euro, jako je Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. A také Česko, které inflací 3,3 procenta suverénně vévodí celé EU.
„Může za to slabý kurz koruny, který prodražuje dovoz. Mezi další důvody patří zdražování potravin, které se týká především vepřového masa, mouky, cukru, ovoce a zeleniny. Za to kromě slabé koruny může i africký mor prasat, koronavirus a horší úroda. Rostoucí náklady jsou patrné i u položek týkajících se bydlení,“ shrnul hlavní ekonom makléřské firmy BH Securities Štěpán Křeček.
Maso zdražuje také kvůli uzavírání evropských jatek, které zápasí s nákazou koronavirem. Cena cukru se navrací do stavu, kde byla před uvolněním cukerných kvót před třemi lety a ceny ovoce i zeleniny stoupaly na jaře kvůli nízkým skladovým zásobám.
Česká měna momentálně mírně posiluje, přesto však je k euru slabší o 1,5 koruny oproti únoru, kdy ekonomiku netrápil koronavirus. Logicky to prodražuje veškeré zboží z dovozu jako je elektronika, domácí potřeby, hračky, ale i potraviny ze zahraničí nebo komponenty.
Ekonomové nicméně očekávají, že i v Česku bude nadále cenová hladina stoupat pomaleji než dosud. Už se to částečně děje například v cestovním ruchu, kde zlevňuje část karlovarských nebo pražských hotelů a také restaurací, tradičně zaměřených na turisty. Očekává se pokles cen u plynu a možná i elektřiny. Snížení cen může dál napomáhat levná ropa, která prudce zlevnila pohonné hmoty. Ty zůstanou přes očekávané mírné zdražování stále oproti začátku roku levné.
Proti rychlejšímu poklesu inflace naopak hraje právě slabá koruna. „Celkově by však měly převážit faktory, které povedou ke snižování inflace,“ myslí si Křeček. Dodává však, že inflace i tak zůstane oproti zbytku EU výrazně nadprůměrná.
Levnější plyn, dražší jídlo. Velký přehled, jak covid změní ceny. |
Kvůli slabé koruně nakonec nemusí Čechy vyjít levněji ani zahraniční dovolená, přestože řada ubytovacích zařízení například v Chorvatsku nebo Řecku zlevňuje, aby na léto nalákaly zahraniční turisty.
„Co se týká vývoje inflace ve druhé polovině letošního roku, tak vzhledem ke koronakrizi je hodně pravděpodobné, že inflace bude zpomalovat nejprve pod tři procenta a pak až ke dvěma procentům, to znamená k inflačnímu cíli ČNB,“ myslí si analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Období hojnosti
Déletrvající období silného ekonomického růstu v minulých letech vedlo k prudkému navýšení platů v soukromé i státní sféře. Právě to vyvolalo plošné přepisování cen zboží a služeb směrem nahoru. Inflace se tím dostala mimo takzvané toleranční pásmo České národní banky. Od centrálních bankéřů i ekonomů pak zaznívalo, že ceny nemovitostí jsou až o pětinu nadhodnocené a hrozí splasknutí bubliny.
„Růst cen v Česku je do značné míry dán vývojem v uplynulých letech, kdy nedostatek lidí na trhu práce tlačil nahoru růst mezd i na více než 8 procent nominálně,“ shrnul analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička.
Lidé podle něj měli dost peněz a utráceli je hlavně za služby jako jsou dovolené a návštěvy restaurací. Provozovatelé zareagovali zdražením. K tomu se přidaly rostoucí ceny potravin z důvodu nedostatku. Příčiny byly různé: sucho, neúroda brambor, prasečí mor nebo nedostatek vepřového masa.
Potraviny i nadále rychle zdražují, Miroslav Novák si však myslí, že se ještě během letošního roku jejich inflace zklidní. Důvodem zdražování jídla je částečně také nedostatek sezónních pracovníků na farmách a obrovská poptávka v březnu a v dubnu, která vedla k vyprodání některých položek zejména trvanlivých potravin. Citelný nárůst cen bylo možné vypozorovat třeba u droždí, mouky nebo cukru.
Za všechno mohou... platy
Také podle ekonoma Lukáše Kovandy jsou odpovědí na výraznou tuzemskou inflaci rychle rostoucí platy. „V letech 2016 až 2019 rostly reálné mzdy v České republice průměrným ročním tempem přesahujícím úroveň čtyř procent. V eurozóně rostly ve stejném období reálné mzdy skoro šestkrát pomaleji, totiž průměrným tempem 0,7 procenta ročně,“ vysvětlil.
Některé země Evropské unie už se dostaly do deflace. Ceny padají například ve Slovinsku, Estonsku, na Kypru, v Řecku či ve Španělsku.
Kovanda tento vývoj opět připisuje platům. Na Kypru od roku 2016 do roku 2019 rostly reálně jen zhruba o 0,5 procenta, tedy osmkrát pomaleji než v Česku.
„Nyní tedy se ceny na Kypru snáze a dříve propadají, neboť ‚nenabraly takovou výšku‘ jako v ČR. Žádná výhoda to však pro Kypřany není. Po očištění o inflaci se letos jejich průměrná mzda v přepočtu na jednoho zaměstnance propadne o více než pět procent, jak plyne z prognózy Evropské komise. Zato průměrná mzda očištěná o inflaci a v přepočtu na jednoho zaměstnance vzroste letos v Česku o 0,4 procenta,“ míní Kovanda.
Mnohem pomalejší nárůst mezd oproti Česku byl typický i pro Slovinsko. Podobně jako na Kypru i tam letos mzda očištěná o inflaci v průměru klesne.
