Čtvrtek 9. července 2020, svátek má Drahoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. července 2020 Drahoslava

Babiš: Nejsme nesolidární jen proto, že nechceme utrácet úplně bez řečí

aktualizováno 
„Evropská komise po nás teď chce, abychom se zaručili za půjčky zemím, které byly neodpovědné. To se špatně vysvětluje,“ píše předseda vlády Andrej Babiš v komentáři pro MF DNES. Shrnuje v něm své názory na finanční plán EU na obnovu evropské ekonomiky.

Premiér Andrej Babiš na summitu EU v Bruselu (10. dubna 2019) | foto: Reuters

Minulý týden hýbaly médii napříč Evropou návrhy Evropské komise k rozpočtu EU po krizi. Komise svůj plán pojmenovala Nová generace EU. Víceletý finanční rámec na roky 2021–27 v podobné výši jako předcházející návrh (1 100 miliard eur) má být posílen o nový čtyřletý nástroj na obnovu ekonomiky s objemem téměř tří čtvrtin běžného sedmiletého rozpočtu. 

Bavíme se o 750 miliardách eur navíc na obnovu ekonomiky EU. Kde se vezme přes 1,5 tisíce eur na každého obyvatele EU navíc? Kdo to vlastně nakonec zaplatí a co za tuto obrovskou sumu chceme koupit?

Často slyšíme, že Komise dá na obnovu tři čtvrtě bilionu eur. Komise ale žádné peníze navíc nemá. Všechny zdroje evropského rozpočtu pocházejí od členských států. Doba je těžká a žádný stát nemá nazbyt. Ani ty bohaté. Není realistické chtít v této době po zemích téměř dvojnásobné příspěvky do unijního rozpočtu, takže si EU bude muset jít půjčit. Udělá to Komise, ale na účet členských států, které vypůjčenou částku budou muset vrátit.

Tři čtvrtě bilionu eur se má utratit v letech 2021–24 a znovu nastartovat evropskou ekonomiku. Bude se splácet až mezi lety 2028 a 2058. Komise navrhuje, že zadlužíme budoucí generace, abychom zajistili, že EU bude i dál konkurenceschopná a prosperující.

Proč je to potřeba? Některé státy EU prostě nehospodařily v posledních dvaceti letech moc dobře a jejich veřejné finance a ekonomiky na tom byly dost mizerně už před virem. Shodou okolností zrovna některé z nich zasáhla krize nejsilněji. Takže teď, když potřebují nalít peníze do svých ekonomik, aby zmírnily následky recese stejně jako všichni ostatní, a posílit svoje zdravotní systémy, které evidentně nefungovaly úplně nejlépe, musely by svůj veřejný dluh zvětšit na úroveň vysoko nad 100 % HDP. 

Již dlouho před krizí tuto hranici přesahovaly kromě Řecka (176 %) také Itálie (134 %) a Portugalsko (117 %) a méně než 5 procentních bodů pod touto hranicí byly Španělsko (98 %) a Francie (95,5 %). Podle Maastrichtských konvergenčních kritérií, která by měly dodržovat všechny členské státy EU, přitom podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. 

Unie si jde pro peníze, splatí je nové daně. Babiš protestuje

Mnozí se obávají, že takto vysoká úroveň veřejného zadlužení v tak velké části eurozóny by reputačně i reálně ohrožovala stabilitu měnové unie a tím i celou EU a její vnitřní trh. Proto i Německo je nakonec připraveno přistoupit na to, že jeho podíl veřejného dluhu k HDP může stoupnout k 80 %. Podobně to bylo po roce 2009, takže je to vlastně vyzkoušené. 

My jsme posledních šest let veřejné finance krotili a dluhy jsme nedělali. Mohli jsme také investovat a rozhazovat, ale neudělali jsme to. Protože jsme byli odpovědní. A Komise po nás teď chce, abychom se zaručili za půjčky zemím, které byly neodpovědné. To se dost špatně vysvětluje. Přepočteno na obyvatele dle našeho podílu na novém nástroji by na každého z nás připadalo 30 tisíc korun. Chci si být jistý, že když rozpočtově neodpovědné státy podržíme, nebudou tuhle chybu opakovat.

Velká debata se vede o tom, jestli se vypůjčené peníze navíc mají členským státům, které to potřebují, rozdělit jako dotace, nebo jako půjčky. Komise navrhuje 500 miliard eur na dotace a 250 miliard eur na půjčky. Dotace mají jít hlavně z úplně nového programu „Nástroj pro oživení a odolnost“, který je určen na strukturální reformy, jako třeba reforma zdravotnictví nebo soudnictví, a investice. Dál je posílená politika soudržnosti – koheze, a další programy EU.

Souhlasím, že musíme společně pořádně zabrat, abychom evropskou ekonomiku udrželi v dobré kondici, a moc mi na tom záleží. K plánu Komise mám ovšem velké výhrady a některé věci bude potřeba změnit. 

1.Příliš vysoká částka

Předně si myslím, že ta částka je příliš velká. Skutečně se bojím, že tak rychlé utracení tak obrovské částky nebude účelné a nepovede k tomu, aby se stav veřejných financí ve státech na jihu Evropy zlepšil. Ano, EU teď poklesne HDP. Pokles může být až o 10 %. Kdybychom tento pokles vztáhli k celému sedmiletému rozpočtu, tak by nám chybělo zhruba 150 miliard eur za sedm let. To je podle mě mnohem realističtější číslo. 

Finanční pomoc z EU by neměla zatížit budoucí generace, řekl Petříček

Skupina rozpočtově odpovědných zemí navrhovala 300 miliard eur, Francie s Německem pak 500 miliard eur. Ale 750 miliard eur, jak chce Komise, je strašně moc. Mám navíc zcela zásadní pochybnosti o tom, jestli by ekonomika EU vůbec byla schopná všechny peníze tak rychle a efektivně vstřebat. Mají jít i na investice a strukturální reformy a jejich příprava do projektové fáze trvá. A strašně moc je to také proto, že když se podíváme na skutečný cíl této půjčky, jde o pomoc jen úzké skupině států. 

A pojďme si říct, že to není jediný balík peněz, který je k tomuto účelu k dispozici. Eurozóna už například umožnila využít Evropského stabilizačního mechanismu a její země si můžou půjčit až do výše 2 % jeho HDP, celkem 240 miliard eur, ale ani to nestačí. 

Dál byl spuštěn nový garanční fond EIB pro půjčky na rizikové úvěry, tam půjde celkový objem úvěrů až k 200 miliardám eur. A na záchranné plány v boji proti nezaměstnanosti je už odsouhlasený nový úvěrový nástroj SURE, což je dalších 100 miliard eur. Takže k 750 bychom správně měli připočítat ještě 540.

2.Rozdělení peněz

Dál mám problém s tím, jak Komise navrhuje peníze rozdělit. Klíč se zakládá na počtu obyvatel, inverzním HDP na hlavu a průměru nezaměstnanosti za posledních pět let v porovnání s průměrem EU. U druhého nového obálkového nástroje, který je navýšením kohezní politiky, se počítá se zohledněním poklesu HDP k polovině letošního roku oproti červnu 2019, nezaměstnaností a nezaměstnaností mladých.

Komise navrhuje měřit pokles prosperity států podle HDP, zatímco při výpočtu výše vlastních zdrojů EU a velikosti obálky v oblasti politiky soudržnosti se HDP kombinuje s HND. HND je veličina, která ukazuje celkové příjmy, které za rok vydělají české subjekty (v ČR i v zahraničí), to znamená, že do HND se nezapočítávají zisky, které vytvoří zahraniční investoři a odplynou z ČR do zahraničí. Takže měříme-li prosperitu výlučně HDP, které ukazuje celkovou výkonnost ekonomiky bez ohledu na to, jestli statky vyprodukují domácí nebo zahraniční subjekty, zisky zahraničních investorů zvětšují pro účely alokace naše bohatství, přestože odcházejí do zahraničí.

Z peněz, které si Komise chce vypůjčit a dát k dispozici členským státům, bychom mohli získat až 50 tisíc korun na osobu, ovšem včetně půjček, které my tak moc nepotřebujeme. Kritéria, podle kterých Komise 750 miliard eur rozděluje, jsou pro nás méně výhodná než ta, která se pro rozdělení EU fondů používají obvykle. 

Pro srovnání, kdyby se použila stejná jako v kohezní politice, připadlo by na každého českého občana pomyslných 110 tisíc korun. Z grantů by dle návrhu Komise vyčerpaly půlku jen tři země: Španělsko, Itálie a Francie. Nově hraje daleko větší váhu nezaměstnanost a konkrétně nezaměstnanost mladých. To podle mě není fér, protože jednak na řešení nezaměstnanosti už byl schválen speciální nástroj (SURE ve výši 100 miliard eur) a jednak jejich problém s nezaměstnaností existoval dávno před koronavirem.

Nejsou to však jen státy s vysokým zadlužením a vysokou nezaměstnaností, kdo je zasažen a ohrožen touto krizí. Malé otevřené ekonomiky s vysokým podílem exportu a průmyslu, jako je i Česká republika, utrpí možná ještě víc, i když zdravotní dopad koronaviru dostaly rychle pod kontrolu. Návrh Komise v podstatě nezohledňuje, že jsme koronavirus zvládli jako jedni z nejlepších v EU, protože jsme jako jedni z prvních zavřeli hranice a vyhlásili přísné restrikce. 

PŘEHLEDNĚ: Pandemie zanechává desítky milionů lidí bez práce

Razantní ekonomické kroky se však projeví v ekonomickém dopadu i u nás, takže to, že u nás neumřelo tolik lidí jako v Itálii nebo ve Španělsku, je sice náš velký úspěch, ale ještě to neznamená, že na nás ekonomická krize nedopadne. Nerozumím také, proč Komise zamýšlí rozdělovat peníze, které mají řešit dopad krize podle hodnot z doby před krizí. Chceme-li rozdělit peníze státům, které jsou nejvíce zasaženy koronavirovou krizí, je potřeba srovnat hodnoty před krizí a těmi v době, kdy se krize plně projeví, což bude pravděpodobně nejdříve ve druhé polovině tohoto roku. 

Kromě nezaměstnanosti a HDP/HND je třeba se dívat také na meziroční pokles HDP, případně pokles exportu, respektive kritéria, která zasáhnou více malé proexportně orientované ekonomiky.

3.Nízké HDP na obyvatele

Bojím se i toho, že tam, kde je HDP na obyvatele výrazněji pod průměrem celé EU, může dojít ke zpomalení přibližování se k tomuto průměru. Podílení se na řešení krize veřejných financí v bohatších a větších státech, než jsou ony samy, bude velice drahé. 

Za posledních šest let jsme sice rostli a přibližovali se průměru EU a naše veřejné finance jsou v podstatně lepším stavu (podíl veřejného dluhu na HDP v ČR je nyní necelých 30 %), ale máme podstatně nižší cenovou hladinu než ve všech zmíněných státech, a to napříč celou ekonomikou. Naše průměrné platy i důchody jsou několikanásobně nižší, chybí klíčová infrastruktura a stále si neseme břemeno, které nám zanechalo centrálně plánované hospodářství a úplné potlačení tržních principů na čtyřicet let. 

Zdá se mi nespravedlivé a pro vnitřní trh rizikové výrazněji upřednostňovat při rozdělování společně vypůjčených peněz bohatší státy před chudšími, pokud stále platí, že chceme dosáhnout plné konvergence vnitřního trhu.

4.Dlouhá doba

Nejsem také přesvědčený, že půjčit si tolik peněz na tak dlouhou dobu je právně úplně v pořádku. Smlouva o fungování EU jasně říká, že Unie by neměla dělat dluhy a že každý rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů. Každé nové období musí začínat s čistým stolem. Výjimkou jsou zcela mimořádné situace, třeba krize v Řecku nebo ta současná. Vždycky to ale musí být přiměřené, jen na určitou dobu, a musí být určené, jak a kdy se dluh splatí.

5.Půjčky z rozpočtu EU

Velký problém mám s poskytováním půjček z rozpočtu EU. Nedává to smysl. Chceme-li podpořit státy, které mají problém s vysokým dluhem, asi jim moc nepomůžeme, když jim dáme půjčku a ještě jim ho zvýšíme. Rozpočet EU je dělaný na grantové financování společných politik, takže bychom se toho měli držet. 

Komise konkrétně nám navrhuje, že bychom si mohli půjčit skoro 11 miliard eur. Jenomže my to nepotřebujeme. ČR si půjčuje na trzích snadno. Není dobré měnit systém, se kterým máme zkušenosti a víme, jak funguje. Tedy za mě granty, ale v rozumném celkovém objemu, a je naprosto zásadní, aby Komise současně neměnila pravidla hry. To však bohužel dělá. Navrhuje totiž pro peníze z nového nástroje obnovy využít jiný alokační klíč, než který se v EU běžně používá k rozdělování společných peněz.

Alternativa "spořivých" zemí EU. Představily svůj návrh záchranného fondu

Se svými výhradami nejsem v EU sám. Problém s podobným „rozdáváním“ společných, na dluh vypůjčených unijních peněz vybraným státům mají i v Nizozemsku, Rakousku, Švédsku nebo Dánsku. Není to nesolidární, jak nás někteří obviňují. Naopak. Chci, aby Evropa fungovala, nejen abychom rozdali velký balík peněz. 

Jsem moc rád, že Komise s plánem na obnovu Evropy přišla, a jsem připraven o něm jednat se všemi lídry, abychom ho mohli rychle schválit a zrealizovat v podobě, která bude férová pro všechny a EU skutečně posílí.

O co tedy budu na nadcházejících jednáních bojovat? O realistickou velikost nového nástroje na obnovu, o to, aby se peníze vynakládaly na smysluplné reformy a investice v nejvíce postižených sektorech, které nastartují ekonomiky, o to, aby byly peníze vynaloženy formou grantů a ne půjček, o to, aby byla kritéria pro čerpání nastavena tak, že na to nedoplatí rozpočtově odpovědné země jako my. 

Země, které se astronomicky nezadlužily, země, které měly nízkou nezaměstnanost, země, které ekonomicky rostly. Země, které z koronakrize vyšly dobře, ale následky ekonomického útlumu musí řešit úplně stejně jako ty s vysokým zadlužením a vysokou mírou nezaměstnanosti. A také o to, aby se nezastavila konvergence a my a celá EU jsme mohli být společně stále úspěšnější na vnitřním trhu, a tím se i nadále zvyšovala naše životní úroveň.

Autor:

  • Nejčtenější

Dva tisíce piv i suši. Jeli jsme prvním žlutým vlakem do Chorvatska

Do chorvatské Rijeky dorazil krátce před desátou dopoledne první přímý spoj RegioJetu. Vlak s kapacitou pro pět stovek...

Po srážce vlaků na Karlovarsku jsou dva mrtví, policie řeší obecné ohrožení

Na Karlovarsku se odpoledne srazily dva osobní vlaky. Prvotní neoficiální informace uváděly, že se zranilo dvacet až...

Otčím, který dostal 22 let za utýrání nevlastního syna, zemřel ve věznici

Vrah lounského batolete, kterého pražský vrchní soud minulý týden poslal na 22 let do vězení, si svůj trest už...

Opilá řidička zavinila havárii, policistu se nepovedlo resuscitovat

Při nehodě dvou osobních vozidel v pražské ulici 5. května v neděli večer zemřel dvaatřicetiletý policista. Další dva...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Brně smetla řidička cyklistu, škoda na kole je 300 tisíc

Nepozorná řidička srazila v Brně cyklistu, který se vážně zranil a byl odvezen do nemocnice. Muž jel bez helmy. Škoda...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

Schizofrenní žena, nechtěná emigrace. Zachránila ho Nemocnice na kraji města

Premium Kde je hranice skutečné lásky? Kdy končí vztah a začíná tyranie? Ladislav Chudík na tyto otázky dlouhé roky marně...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Zajistěte 30 tisíc testů na koronavirus denně, žádala vládu marně opozice

Pět opozičních stran - Piráti, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN - společně ve Sněmovně požadovalo, aby vláda před...

Začala oprava Jižní spojky, řidiči si postojí v kolonách i o prázdninách

Z vlny prázdninových dopravních omezení v Praze se ukázala jako nejhorší oprava silnice na Jižní spojce v blízkosti...

Ve Zlíně se může znovu začít lyžovat, svah chce získat magnát Valenta

Premium Novým vlastníkem zlínského lyžařského svahu by se měl stát holding Synot hazardního magnáta a senátora Iva Valenty. Ten...

Z nehod nelze vinit jen strojvůdce, nynější zabezpečení nestačí, míní expert

Česká železnice má co dohánět, pokud jde o zabezpečení regionálních tratí, říká Martin Leso z Fakulty dopravní ČVUT....

Trpí vaše dítě nadváhou? Bez odborné pomoci se nadbytečných kil jen tak nezbaví
Trpí vaše dítě nadváhou? Bez odborné pomoci se nadbytečných kil jen tak nezbaví

Obézních dětí přibývá. Přispívá k tomu současný životní styl, ve kterém chybí pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu. Tyto děti jsou pak náchylnější k různým nemocem a často trpí i jejich psychika.

Princ George je vztahovačný a drzý, tvrdí jeho kmotra

Šestiletý princ George se na oficiálních fotkách tváří jako andílek a britská královská rodina mu pečlivě buduje image...

Penis a ženský orgasmus. Dvacet centimetrů je optimální, říká studie

Na délce záleží a platí, že větší znamená lepší. Ovšem jen do jisté míry. Největší šanci na uspokojení ženy dává...

Můj boj s nemocí: Když jsem se probudila, neměla jsem nohy

Na začátku to vypadalo, jako bych něco špatného snědla nebo chytla virózu, píše čtenářka Renata svůj příběh do seriálu...

Berenika Kohoutová ukázala postavu po porodu bez retuše

Herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová (29) si posteskla, že s pětiměsíční dcerou Lolou se její život otočil o 180...

Velká část českých potravin není ve skutečnosti česká, říká šéf Globusu

Návrh na povinný podíl českých potravin by z regálů vymetl i některé české výrobky, říká v rozhovoru pro MF DNES...