„Usilujeme o to, abychom zemědělce nasměrovali k digitalizaci, aby agronomové nekoukali na pole jen pouhým okem, ale aby ke svému rozhodování více využívali dat,“ říká šéf CleverFarm Vojtěch Malina.
Firma před časem zvítězila v soutěži SME EnterPRIZE, kterou organizuje Generali Česká pojišťovna. Oceňuje podnikání s ohledem na životní prostředí.
Hnojit méně, sklidit více
Zemědělství podle Maliny stále skýtá obrovský prostor pro změny, které mohou vést nejen k větší udržitelnosti, ale i k vylepšení efektivity. Zjednodušeně řečeno – jak a kdy zasít, hnojit či zavlažovat méně, ale zároveň pak sklidit více. Malina v té souvislosti mluví o principu precizního zemědělství.
„Naprostá většina zemědělců seje či hnojí svá pole v zásadě rovnoměrně, všude dávají stejně. Ale pole se nechová homogenně. Je to dáno třeba různým navrstvením, erozními podmínkami, sklonem pole, přítomností vodních toků a řadou dalších věcí. A my říkáme, že nemá smysl dávat všeho všude úplně stejně, že ke každé zóně by se zemědělci měli chovat odlišně,“ vysvětluje Malina. A právě aplikace CleverFarm umí poradit, kde ubrat, či kde naopak přidat.
„Vycházíme ze satelitních fotek, přesněji z odrazu infračerveného záření od všeho, co se na daném pozemku nachází. Rozčleníme ho na různé zóny a s využitím aktuálních i historických dat pak interpretujeme, co se na nich děje. A následně poradíme, jak by ke každé z nich měl zemědělec přistupovat,“ přibližuje Malina. Je třeba to dělat opakovaně, protože plodiny se na poli střídají.
A první data podle něj ukazují, že to dává smysl. Například u pšenice je průměrný výnos kolem šesti tun na hektar. „U většiny polí se nám podařilo zvednout výnos až o deset procent,“ říká Malina. Každá plodina se pochopitelně chová odlišně. Vedle domácích plodin, jako je pšenice, řepka či kukuřice, vidí CleverFarm obrovský potenciál úspor i u zahraničních, například u čiroku či sóji.
Výkonný ředitel CleverFarm Vojtěch Malina.
U vstupů bývá úspora mezi 15 až 30 procenty. „Zemědělci však často nesníží objem hnojiv nebo jiných vstupů v takové míře, jak jim doporučujeme. Bojí se, aby se náhodou nestalo něco nečekaného. Tak to jen zkoušejí a uberou jen trochu,“ říká Malina. Vedle satelitních map využívá CleverFarm i senzory přímo na polích. Díky tomu je možné s předstihem ukázat, co se s plodinou či v půdě děje.
Každý musí sám něco pěstovat
CleverFarm zaměstnává zhruba tři desítky lidí. Zhruba polovina z nich jsou ajťáci, přece jen jde o technologický startup. „Ale máme jedno pravidlo. Každý, kdo k nám přijde, musí sám něco pěstovat. Je úplně jedno, co to je a v jakém množství. Ale měl by mít znalosti o farmaření, nějaký vztah k zemědělství. Někdo si koupil vinohrad, jiný má v paneláku na balkoně pár květináčů, někteří kolegové v nich pěstují třeba chilli,“ říká Malina.
V Česku se bojuje o zemědělskou půdu, její cena stoupá |
S myšlenkou na vznik CleverFarm přišli zhruba před pěti lety Ondřej Tomas a Adam Zlotý. V začátcích je podpořila skupina Natland, která tehdy zakládala svůj venture kapitálový fond. Celková investice je nyní přes 80 milionů korun. Vedení firmy nyní hledá dalšího investora či investory.
„V tomto investičním kole sháníme mezi 40 a 60 miliony korun. Ale nehledáme jen peníze. Jsou sice pro rozvoj nutné, ale u investorů hledáme i další přidanou hodnotu. Pomoc při vstupu na další trhy a při dalším rozvoji našeho produktu. Máme stále co zdokonalovat. Chtěli bychom například více využívat umělou inteligenci,“ říká Malina.
Firma má zhruba pětistovku platících zákazníků, aplikaci už vyzkoušelo kolem 2,5 tisíce zemědělců. Zatím je většina klientů z Česka a ze Slovenska – jsou mezi nimi malí statkáři i velké firmy. A teď chce domácí zkušenosti více zužitkovat ve světě a rázněji vykročit za hranice. Vedle střední Evropy či Ukrajiny se Malina chce zaměřit zejména na Latinskou Ameriku a na subsaharskou Afriku, země jako Súdán, Keňa či Nigérie.
„V těchto zemích hodně řeší nedostatek vody a energie. Třeba na jednom poli v Keni se nám podařilo srazit spotřebu vody i nafty, zavlažuje se totiž pomocí naftových generátorů. A dokonce tam nyní sklidili dvakrát za rok, místo dřívější jedné sklizně,“ říká Malina. Na velké části pozemku totiž zavlažovali zbytečně moc, což rostlinám neprospívalo. Podle studie americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) se celosvětově zavlažuje až o 50 procent více, než je nezbytné.
