Evropská komise neočekává, že by se tuzemská ekonomika vzpružila na loňskou úroveň ani nastávající rok. V tom nicméně odhaduje růst na pět procent.
Exportně zaměřené české hospodářství doplatí podle analytiků komise kromě poklesu výroby také na menší poptávku v jiných zemích. Nezaměstnanost by měla v příštím roce vzrůst přibližně na pět procent, mírně se naopak sníží inflace, zejména v souvislosti s poklesem cen ropy a nižší poptávkou.
Nejvýraznější by měl být pokles hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí letošního roku, kdy by podle komise mohl dosáhnout až devíti procent. V dalších kvartálech očekává komise zmírnění tempa poklesu, ačkoliv dopady na některá odvětví jako dopravu či turistický ruch se mohou projevovat déle.
Záležet bude na vládě
Komise podotkla, že skutečná hloubka propadu české ekonomiky bude záviset na tom, jak účinné budou záchranné stimuly, které chystá vláda. Kvůli tomu, že kabinet plánuje do strádajících odvětví napumpovat desítky miliard korun, se podle komise zhorší stav českých veřejných financí.
Stát hospodařil se schodkem 94 miliard, nejvyšším dubnovým v historii |
Česko je na tom přesto lépe, než činí průměr Evropské unie. Hospodářství EU ochromené pandemií v důsledku šíření koronaviru, čeká letos propad o rekordních 7,4 procenta.
Brusel v souvislosti s výpadkem ekonomické aktivity snížil původní podzimní odhady zhruba o devět procentních bodů. V zemích, které používají euro, bude podle komise propad ještě o tři desetiny procentního bodu výraznější.
Z krize k růstu
Unijní hospodářství tak zaznamená první celoroční propad po sedmi letech růstu, který následoval po finanční krizi z konce minulé dekády. Příští rok naproti tomu čeká unijní ekonomiku podle odhadu komise šestiprocentní růst.
Ačkoli onemocnění covid-19 zastavilo provoz podniků ve všech zemích EU, propad bude mít velmi rozdílné hodnoty. Nejvíce zasáhne jihoevropské země v čele s Řeckem (minus 9,7 procenta), Itálií (minus 9,5) a Španělskem (minus 9,4), výrazně nejméně si naopak pohorší Polsko, jehož hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 4,3 procenta. Okolní země na tom budou o poznání hůře, česká ekonomika spadne o 6,2 procenta a slovenská ještě o půl bodu níže. Německo jako největší unijní ekonomiku čeká propad o 6,5 procenta, Francii pak o 8,2 procenta.
Podle místopředsedy komise Valdise Dombrovskise je odhad pouze předběžný, vzhledem k obtížné předvídatelnosti vývoje pandemie. „Ačkoli bezprostřední dopad na globální ekonomiku bude mnohem vážnější než za finanční krize, jeho hloubka bude záviset na vývoji pandemie, naší schopnosti bezpečně obnovit hospodářskou aktivitu a znovu se vzchopit,“ prohlásil ve středu Dombrovskis.
Snaha zastavit šíření viru se podle komise negativně projeví i na dalších ekonomických indikátorech. Celkový objem investic podle dnešního odhadu klesne v celé unii i v zemích platících eurem o více než 13 procent. Nezaměstnanost v EU vzroste z loňských 6,7 procenta na devět procent. V eurozóně bude ještě o šest desetin bodu vyšší, zatímco loni dosáhla 7,5 procenta. Meziroční inflace, kterou se Evropská centrální banka (ECB) v zájmu podpory hospodářského růstu snaží udržovat těsně pod dvěma procenty, letos v 27 unijních zemích klesne průměrně na 0,6 procenta a v eurozóně bude jen dvě desetiny nad nulovou hodnotou.
