Podle pondělního prohlášení ESRB posoudil sektor rezidenčních realit v členských státech EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku a v Norsku a v 11 zemích nalezl známky zranitelnosti, které by ve střednědobém horizontu mohly znamenat riziko pro finanční stabilitu daných zemí.
Úvěr až za tři roky. Cenová mapa ukazuje, jak se v krajích šetří na byty |
ESRB funguje jako „hlídací pes“ finanční stability v EU. Má mandát vydávat varování, pokud zjistí závažná systémová rizika, a doporučit nápravná opatření při řešení těchto rizik.
Česká republika, spolu s Německem, Francií, Islandem a Norskem obdržela varování, které je počáteční fází intervence. Belgii, Dánsku, Lucembursku, Nizozemsku, Finsku a Švédsku pak už ESRB zaslala doporučení ke krokům, které by odstranily rizika.
V mnoha zemích, které obdržely varování a doporučení, je podle ESRB zranitelnost spojena s úrovní zadlužení domácností, růstem hypotečních úvěrů a známkami uvolnění úvěrových standardů. Některé země jsou také zranitelné kvůli růstu cen nemovitostí nebo nadhodnocení rezidenčních nemovitostí.
V hodnocení samotného Česka ESRB za největší ohrožení označila vysoké nadhodnocení cen nemovitostí spojené s vysokým růstem úvěrů na bydlení a uvolnění standardů k poskytování úvěrů. To podle ní zvyšuje riziko růstu nesplácení úvěrů v případě změny ekonomického vývoje. Upozornila také, že růst cen nemovitostí překonal ve střednědobém období růst příjmů domácností.
Příkaz místo doporučení
ESRB pochválil nedávná doporučení České národní banky (ČNB) ohledně poskytování úvěrů, varuje však, že jsou pouze nezávazné povahy. Není tak zaručeno, že budou dodržovány a doporučil jejich závazné přijetí.
Česko předehnalo Západ. Na byt se u nás šetří nejdéle v Evropě |
„ČNB není vydáním varování ani důvody, které k němu vedly, překvapena. Sama již dlouho považuje právně nezávazný charakter svých opatření proti rizikům spojeným s poskytováním hypotečních úvěrů za zdroj systémového rizika,“ komentoval stanovisko ESRB guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Česko podle něj patří k už jen malé skupině zemí EU, ve kterých centrální banka nemá možnost reagovat na zjištěná rizika právně závaznými opatřeními. Právě tuto pravomoc by centrální banka měla získat díky novele zákona o ČNB, kterou v červnu letošního roku schválila vláda. Místo doporučení by tak nově mohla parametry úvěrů na bydlení určovat. Normu musí ještě schválit Parlament a podepsat prezident.
