„Energetika prochází divným obdobím. Ještě před pár lety byla pro většinu lidí neviditelnou. Teď je vidět na prvních stránkách novin a kontext je bohužel negativní,“ uvedl své vystoupení na konferenci Tomáš Smejkal, který vede oddělení strategie Odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO).
Svízelnou situaci energií, na nichž stojí a padá celá moderní společnost už od dob průmyslové revoluce, způsobuje řada komplexních problémů. Za zmínku nyní stojí oživení světové ekonomiky po pandemii, masivní poptávka, napnuté dodavatelské řetězce a ruská agrese na Ukrajině. Nad tím vším se navíc vznáší hrozba klimatických změn.
Řešení, které bude udržitelné, rozhodně nebude bezbolestné.
Jan RovenskýGreenpeace
Vlivem těchto a mnoha dalších faktorů je elektřina na komoditní burze Power Exchange Central Europe téměř pětkrát dražší než před rokem. Vysoké ceny nicméně podle odborníků způsobuje i přístup politiků, kteří se snaží klimatickou změnu nesystémově řešit. Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd například uvádí vypínání jaderných a fosilních zdrojů v Německu, aniž by za ně stát měl odpovídající náhradu.
V dovozním gardu
Z pozice České republiky je tak potřeba, aby k útlumu uhelné energetiky docházelo „hladce“, jak uvádí člen představenstva ČEPS Pavel Šolc. S úplným uhelným koncem vědci počítají v letech 2033 až 2038.
S pomalejším odchodem od uhlí souhlasil i Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně neziskové organizace Greenpeace ČR. „To byste ode mě asi nečekali,“ poznamenal s tím, že zatímco dříve prosazoval rychlý odstup už v roce 2025, nyní doufá v rok 2033.
Zároveň ale zdůraznil, že klimatické změny není možné podceňovat. „Reálně směřujeme ke světu, který bude teplejší o tři stupně, to není něco, v čem bych i v našich geografických podmínkách chtěl vidět vyrůstat svého syna,“ podotknul Rovenský.
Pražská plynárenská a MND zdražují plyn, někteří klienti si připlatí třetinu |
Mezi odborníky rezonovalo, že trend dekarbonizace je správný. Problém je, že se komplikuje a slovy Rovenského: „Řešení, které bude udržitelné, rozhodně nebude bezbolestné.“
S tím, jak se ekonomika bude dekarbonizovat, bude potřeba více elektřiny, třeba na zajištění elektrifikované dopravy. „Čím větší cíle si klademe v dekarbonizaci, tím větší míru elektřiny budeme muset vyrobit,“ upozornil Šolc.
Podle Vladimíra Kubečka, který rovněž působí v ČEPS, se tuzemská poptávka po elektřině do roku 2050 zvýší na zhruba 90 až 110 terawatthodin (TWh). Tento objem bude muset být zajištěn kombinací obnovitelných zdrojů a jádra. Nyní spotřeba Česka činí „jen“ zhruba 70 TWh.
Podle odborníků je tak téměř nevyhnutelné, že se Česko stane v následujících letech dovozcem energií, zatímco dosud byla tuzemská elektroenergetika přebytková a část „neviditelné“ komodity se mohla vyvážet. „Během pěti let se ocitneme v dovozním gardu a to už téměř na pořád,“ uvedl Šolc.
Jádro na konci dlouhého tunelu
Je proto potřeba urychlit výstavbu a zapojení obnovitelných zdrojů, což se ale setkává s řadou překážek, třeba s nedostatkem lidských kapacit. Česká republika bude mít v příštích letech k dispozici z evropských fondů zhruba 100 miliard korun – jenže zatím nemá vůbec rozmyšleno za co a jak je utratí. Nastává tak reálná hrozba, že peníze nestihne vyčerpat, upozorňuje Šolc.
Vláda Petra Fialy slibuje v programovém prohlášení aktualizaci Státní energetické koncepce, která naposledy vyšla v roce 2015. Jde o dokument, který načrtává priority státu v oblasti energetiky na dlouhé roky dopředu. Rovenský nicméně upozornil, že sestavení koncepce v minulosti trvalo čtyři roky a nynější vláda to chce stihnout už příští rok. „Myslím si, že se nic neděje. A pak se bude jen chaoticky improvizovat,“ obává se Rovenský.
Za energie o půlku víc. Firmy očekávají dramatický růst nákladů |
Role státu bude podle Kubečka zásadní, a to zejména co se týče nastavování legislativního rámce nebo podpory vývoje a výzkumu v oblasti obnovitelných energií. Konkrétně například systémy zachytávání a ukládání oxidu uhličitého zatím v českém právním rybníku postrádají ukotvení. Podle Kubečka jde o úkol pro státní správu, jehož vypracování bude trvat zhruba pět let.
I kvůli válce na Ukrajině se podle odborníků ukazuje, že je potřeba plánovat dopředu a být připraven na každou, i tu nejčernější, alternativu. Například na situaci, kdy by Rusko uzavřelo kohoutky se zemním plynem.
Jako určité světlo na konci tunelu vnímají odborníci jadernou energetiku. Polostátní energetická společnost ČEZ před měsícem zahájila tendr na stavbu pátého jaderného bloku v Dukovanech. Zároveň se mluví o dalších třech budoucích blocích: jednom rovněž v Dukovanech a dvou v Temelíně. Takové projekty jsou nicméně během na dlouhou trať.
Embargo na ruský plyn by ohrozilo existenci Evropské unie, varuje šéf E.ON |
Jako hudba blízké budoucnosti v médiích taky často zaznívá pojem malé modulární reaktory. Jde o elektrárny, které by se vyráběly sériově v továrnách, jejich výstavba by nebyla tak finančně a časově náročná jako u tradičních jaderných bloků a mohli by působit více decentralizovaně.
„Do malých modulárních reaktorů jsou vkládána velká očekávání, a já bych řekla, že správně. Mohou být a s největší pravděpodobností budou součástí řešení. Je ale potřeba mít na paměti, že v energetice není nic rychlé,“ komentovala to jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
