Ministr zemědělství Zdeněk Nekula se zrušením přimíchávání souhlasí. Nikoliv kvůli tomu, aby se na jaře zmenšily žluté řepkové plochy, které každoročně tvoří zhruba 12 procent osevů a Nekula se proti nim vymezoval, ale aby se řepka pěstovala pro potravinářské, ne pro technické účely.
„Současné ceny řepky jsou natolik vysoké, že to dále prodražuje pohonné hmoty. Biosložka rovněž dle výrobců automobilů poškozuje některé motory,“ popsal mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. „K dalším důvodům patří náhrada výpadku slunečnicového oleje dováženého z Ukrajiny. Nejlépe jej přitom dokáže nahradit řepkový olej, který má velmi dobré nutriční hodnoty a je široce uplatnitelný v kuchyni,“ dodal.
Proti vládnímu rozhodnutí se ozvaly největší zemědělské a potravinářské instituce. Podle nich jde pouze o politický marketing. „Zrušení přimíchávání biosložky do paliv je špatný krok, který se v cenách paliv nijak neprojeví. A zřejmě se neprojeví ani v osevních postupech zemědělců. Jednak se naprostá většina řepky využívá na výrobu potravin, jednak je už dávno v zemi. Pokud se vypěstovaná řepka nezpracuje u nás na biosložku, velice snadno se vyveze na zahraniční trhy, kde je po ní velká poptávka,“ řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Omezte spotřebu paliv, část peněz končí u Putina, vyzvala vláda občany |
O tom, že by rozhodnutí přineslo velkou změnu, není přesvědčen ani agrární analytik Petr Havel. „Řepka je již několik let velmi lukrativní plodinou pro zemědělce a případnou nadprodukci lze vyvézt a dobře prodat. Určitě také není řešením nahrazovat řepku pšenicí, Česká republika je dlouhodobě přebytková v produkci obilovin a pšenice zvlášť a již dnes řeší problémy s exportem, které se s omezením prostupnosti hranic ještě zvýší,“ řekl MF DNES. Podle něj je možné uvažovat o snížení osevních ploch máku, neboť kolem 30 procent českého vývozu směřovalo do Ruska, Běloruska a na Ukrajinu.
Dopady na snížení ceny benzinu očekává zhruba ve výši 1,50 koruny na litr. „Konec biosložek v palivech tak lze spíše vnímat pozitivně ve vztahu k životnímu prostředí, zejména v případě řepky, neboť při jejím pěstování dochází k velkému zatížení polí chemickými prostředky,“ doplnil.
Dodavatelé mají snižovat emise
To, že zemědělci s pěstováním řepky nepřestanou, potvrdil MF DNES ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. „Čeští zpracovatelé budou nadále vyrábět biosložku a vzhledem k tomu, že celá EU biosložku přimíchává, aby snížila závislost na dovozu fosilních paliv – například Německo přimíchává již sedm až osm procent – nebude problém uplatnit český metylester v sousedních zemích.
Česko bude muset dovézt o pět procent více minerální ropy, která je na desetiletých maximech, a český spotřebitel to zaplatí,“ uvedl s tím, že vládní rozhodnutí komplikuje závazek Česka nahradit část fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie a snižovat emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů.
Místo plynu chce Brno spalovat dřevní štěpku. Není však jasné, kde ji vezme |
Na totéž upozorňuje šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. „Dodavatelé paliv musejí kromě povinnosti plnit pohonné hmoty biopalivy snižovat emise. I pokud se jim odbourá pouze povinnost přimíchávat biopaliva, zůstanou pořád ty emise. A aby splnili povinnost emisí, budou do pohonných hmot muset ta biopaliva stejně mísit,“ sdělil.
Obecně v zemědělském sektoru převládá názor, že vládní kroky míří proti Agrofertu, který patří do svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše. Koncern, do něhož patří také MF DNES, totiž vlastní firmu Preol, která je v Česku největším výrobcem biopaliv. Ta podle mluvčího koncernu Pavla Heřmanského nadále vykupuje řepku a bude vyrábět podle plánu.
„Bionafta je zatím obtížně nahraditelným nástrojem snižování emisí v dopravě v celé Evropě. Navíc podstatná část biopaliv v Česku nepochází z řepky, ale z použitých olejů a tuků či jiných druhotných surovin. Vládní návrh by tak v praxi znemožnil užití takzvaných vyspělých biopaliv dalších generací, na kterých staví EU své plány na dekarbonizaci dopravy,“ tvrdí.
