Už za pár týdnů začnou dělníci rozebírat staré kotle v maloměřické teplárně, aby tam mohli za více než dvě miliardy korun vystavět zcela nové zařízení, jež Brňanům zajistí teplou vodu. Jako palivo přitom neposlouží zemní plyn, ale nově dřevní štěpka, kterou mají dodávat Lesy města Brna.
Spolupráce jedné městské firmy s druhou se na první pohled jeví jako ideální příklad toho, jak se Brno může stát - alespoň v tomto případě - nezávislé na zdrojích, jejichž dodávky jsou zvlášť vlivem aktuálního světového dění velmi nevyzpytatelné.
Nicméně problém je, že podnik starající se o městské lesy nedokáže každoročně dodávat potřebných 80 tisíc tun štěpky.
Náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) tvrdí, že firma je schopná pokrýt polovinu tohoto množství.
„Neustále však lesní porosty rozšiřujeme, nedávno jsme například koupili území na Tišnovsku a jsme v jednání i u dalších lokalit,“ podotkl s tím, že polovinu město zkrátka koupí jinde na trhu.
Šéf Lesů města Brna Jiří Neshyba už má ale poněkud jiná čísla, která optimistickou představu mírní.
„Vyrábíme asi deset tisíc tun štěpky ročně k prodeji. Navýšit objem bez záporného dopadu na hospodaření je možné na dvojnásobek až trojnásobek,“ sdělil ředitel městských lesů.
Ty dál počítají s dodávkami pro stávající zákazníky, takže ve výsledku na Teplárny Brno zbude deset, maximálně dvacet tisíc tun „městské dřevěné drtě“, tedy nanejvýš čtvrtina potřebného množství.
„Na přípravu a následné dodávky máme více než rok a uděláme maximum pro zajištění požadovaného objemu,“ reagoval Neshyba na dotaz, zda není problém na trhu sehnat desetitisíce tun štěpky navíc.
Produkce je už nyní na maximu
Přitom v českých lesích dochází odpadní dřevo, tedy přesně ta hmota, která se dnes na její výrobu využívá.
Bioplynka za čtyři roky
|
„Podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu je nyní na své maximální hranici. Jeho další zvyšování při zachování principů trvale udržitelného hospodaření v lesích již není možné a mohlo by mít za následek ohrožení bezpečnosti dodávek v delším časovém horizontu,“ prohlásil Dalibor Šafařík, expert z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Zkrátka co nevidět nebude kde brát, protože lesy nejde tak rychle obnovovat. A navýšení množství produkované štěpky v posledních letech podle něj souviselo s kůrovcovou kalamitou, což zase odborníci označují za přechodný výkyv.
Za využitím štěpky podle Hladíka stojí především omezení závislosti Brna na zemním plynu, a tedy ve výsledku na dodávkách z Ruska. Místní teplárny jsou přitom v Česku největším odběratelem plynu, jenž nyní tvoří 80 procent jejich paliva.
„Když postavíme kotel na štěpku a třetí kotel na spalování odpadu v městské společnosti SAKO, poměr se otočí a zemní plyn vytvoří třetinu celého mixu, dvě třetiny budou stát na biomase a odpadu,“ přiblížil brněnské plány náměstek.
Šafařík chápe, že přechod od takových zdrojů je nutný a vítaný, jenže upozorňuje na možná rizika - třeba právě požadované obří množství štěpky. „Na trhu je velký konkurenční boj. Navíc teď může být větší problém dřevo sehnat,“ poukázal.
Ve hře je i dovoz z ciziny
Ve výsledku hrozí i negativní hýbání s cenou tepla v Brně, protože i po štěpce se čeká vyšší poptávka a její cena poroste. „Energetika je v současnosti velmi dynamický obor. Říct dneska, že něco bude platit za pět nebo deset let, je velmi složité. Stačí se podívat, kam vyrostly ceny plynu a elektřiny za poslední rok,“ poznamenal Hladík.
Levnější vytápění v Brně? Pomoci mají štěpka a odpad, říká šéf tepláren |
Navíc v úvahu připadá také dovoz z území mimo region, klidně ze zahraničí.
„Jelikož se jedná výhradně o dodávky po železnici, můžeme obsáhnout i vzdálenější oblasti,“ nastínil Neshyba s dodatkem, že dnes je předčasné se ptát na to, odkud štěpku Brno přiveze.
Obavy z nedostatku, který může navýšit ceny, ale městská firma s experty nesdílí.
„Hmota v lese bude stále, záleží tedy jen na legislativě a omezeních. Je to známá otázka, zda ponechat lesy jako ‚divočinu‘ a nechat v nich znehodnotit obnovitelný zdroj energie, po němž se volá,“ dodala mluvčí Lesů města Brna Monika Neshybová.
Brněnské teplárny momentálně soutěží firmu, jež dvoumiliardovou zakázku na nový kotel získá.
„Vzhledem ke složitosti procesu a dodržení platných zákonů předpokládáme finální výběr nejdříve v červenci. Koncem léta nebo začátkem podzimu bychom měli začít s hlavní částí samotné výstavby,“ přiblížil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
Celou „akci“ chtějí stihnout zhruba za rok, tedy do topné sezony od podzimu 2023.
