„Rozhodli jsme se zrušit silniční daň pro osobní auta dodávky do 12 tun. Je to přímá pomoc pro menší a střední firmy, pomůže jim to vyřešit část vyšších nákladů,“ uvedl premiér Petr Fiala.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je zrušení silniční daně pro tyto podnikatele trvalé a sníží byrokracii. „Je to zhruba 4,2 miliardy, které letos zůstanou podnikatelům za služební vozidla,“ dodal Stanjura. Podnikatelé by podle něj neměli už platit dubnové zálohy a zákon se chystá předložit do Sněmovny příští týden.
Trvale také kabinet zrušil povinné přimíchávání biosložky do nafty a benzínu. Také to by podle Stanjury mělo legislativním procesem postupovat rychle, vrátit se chce k předloze, kterou se ještě jako opozice snažily vládní strany prosadit už dříve. Toto opatření by mělo snížit konečné ceny zhruba o dvě koruny na litr.
Omezte spotřebu paliv, část peněz končí u Putina, vyzvala vláda občany |
Zrušení povinné biosložky a silniční daně pouze pro vozidla do 12 tun ale není tím, co velcí kamionoví dopravci po vládě požadovali. Ti žádali po vzoru Maďarska zastropování cen pohonných hmot u distributorů případně úlevy ve spotřební dani jako v sousedním Polsku.
„O snížení silniční daně jsme jednali už za covidu a dostali jsme se na nejnižší limity stanovené Evropskou unií. To je opatření, které náš problém neřeší,“ uvedl generální tajemník Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř. Podle něj se Mezinárodní unie silniční dopravy obrátí na Evropskou komisi, aby se dočasně snížila minimální hranice spotřební daně. Ani toto opatření by ale nebylo rychlé připouští Hromíř s tím, že dopravci potřebují překonat právě nejbližší dny.
Kontrola marží
Nejméně jasný je třetí vládní krok, a sice premiérem zmiňovaný systém kontrol marží u distributorů a prodejců, který má odhalit případnou neúměrnou snahu o umělé zvyšování cen. Principy ministři nevysvětlili.
„Nebylo by rozumné oznamovat, co budeme přesně kontrolovat, ztrácelo by to efekt. Jsme v kontaktu s hráči na trhu, až to prověříme, pak vás s tím seznámíme,“ sdělil jen ministr financí Stanjura.
Jednání s úřady potvrdil iDNES.cz předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. „Konzultace s ministerstvem financí již proběhla. Víme, že to ministerstvo bude chtít kontrolovat a teď hledáme systém, jak to udělat, aby to bylo rychlé, a pokud možno to nezatěžovalo čerpací stanice a na druhou stranu, aby s tím stát měl co nejmenší práci,“ řekl.
Jasno by pode něj mělo být brzy. „Diskuze začala, a je to otázka jednoho či dvou dnů, kdy ten mechanismus bude jasný. To, že se to neprojevilo dnes ve vládní rozhodnutí, nějaké zastropování, tak to jsem velmi rád. Protože zastropování je špatně,“ dodal.
Prodejci i další členové trhu však dlouhodobě odmítají, že by rekordní ceny někdo zneužíval k obohacení. „Když vidím, jaký je dramatický růst cen na burze, pak je růst cen na stojanech naprostou nutností. A mění se a musí se měnit na denní bázi. Nesouhlasím s tím, že čerpací stanice teď mají žně a plošně zneužívají situaci na trhu pro své obohacení,“ říká Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon.
Konec EET
„V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali zrušit EET, protože přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun. Když si k tomu přidáte celkový náklad na straně státu za zhruba půl miliardy korun ročně, nevidím žádný důvod v EET pokračovat,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Elektronická evidence tržeb se během voleb v roce 2013 stala vlajkovou lodí hnutí ANO. Měla pomoci s lepším výběrem daní a narovnat podnikatelské prostředí. Podle kritiků naopak pro podnikatele přinesla další zbytečnou administrativní zátěž.
Modelový rodinný nákup od října zdražil o 250 korun. Kdy se ceny jídla zastaví |
„Tím spíše, že ze zákona smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina. Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule,“ dodává Stanjura.
Vychází při tom z údajů, podle nichž v roce 2017 činil podíl bezhotovostních plateb 20 procent, loni to bylo už šedesát procent a v roce 2025 by měl tento podíl vystoupat až k osmdesátiprocentní hranici.
Během pandemie ministerstvo financí ustoupilo a EET pozastavilo. Před loňskými volbami bylo ANO jediné, kdo se k opětovnému restartu elektronické evidence tržeb hlásil.
