„Cílem nové právní úpravy je zrušení povinností obsažených v zákoně o evidenci tržeb jako celku a tím i zrušení celé této veřejnoprávní regulace. Zrušením povinnosti evidovat tržby budou podnikatelé zproštěni administrativní a finanční zátěže, kterou pro ně evidence tržeb znamená. Tento závazek vyplývá z programového prohlášení vlády,“ píše se v důvodové zprávě „rušící“ novely.
Zrušení evidence tržeb nepředstavuje podle ministerstva pro státní rozpočet a veřejné rozpočty žádný dodatečný výdaj a způsobí v konečném důsledku jen nevýznamně nižší inkaso daní.
„Na straně podnikatelů dojde k poklesu administrativní zátěže, jakož i nákladů spojených s plněním povinnosti evidovat tržby. Například při předpokladu minimálního ročního nákladu ve výši zhruba tři tisíce korun by napříč podnikatelským segmentem mohlo jít o zhruba 1,5 miliardy korun ročně,“ argumentují předkladatelé ve zprávě.
Elektronická evidence tržeb se během voleb v roce 2013 stala vlajkovou lodí hnutí ANO. Měla pomoci s lepším výběrem daní a narovnat podnikatelské prostředí. Podle kritiků naopak pro podnikatele přinesla další zbytečnou administrativní zátěž.
Vrátí se EET? Po volbách chce evidenci zcela obnovit pouze hnutí ANO |
Během pandemie ministerstvo financí ustoupilo a EET na téměř tři roky pozastavilo. Před loňskými volbami bylo ANO jediné, kdo se k opětovnému restartu elektronické evidence tržeb hlásil.
„Platí, že od ledna 2023 se k EET určitě vrátíme,“ slibovala tehdy Alena Schillerová. „EET je úspěšný projekt, díky kterému jsme významně snížili daně a který je důležitý také pro férové prostředí a fungující stát,“ dodala tehdejší ministryně.
Naopak ODS a TOP 09 byly zásadně proti a poté, co se tyto strany staly součástí nové vlády, byl osud EET zpečetěn. „Vláda sama v době covidu přiznala, že to je pro podnikatele zátěž, že to ohrožuje podnikatelské prostředí. Navíc náklady na EET byly vyšší než její údajné přínosy,“ řekl loni na podzim šéf ODS a současný premiér Petr Fiala.
