„Novela stanoví chování, které je při obchodování nepřípustné. Pokud odběratel vůči svým dodavatelům použije některou z nezákonných praktik, hrozí mu pokuta do 10 milionů korun, nebo do výše 10 procent z jeho čistého obratu. Novela má zabránit tomu, aby silnější odběratel zneužíval svého postavení na úkor ekonomicky slabších dodavatelů potravin a zemědělských komodit,“ řekl lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Nově tak bude podle zákona, pokud ho schválí parlament a podepíše prezident, hrozit pokuta odběratelům, kteří budou po dodavatelích zemědělského nebo potravinářského zboží chtít peníze za reklamu, na které se předem nedohodli.
„Za nekalou, a tedy nelegální obchodní praktiku se bude považovat také zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání. Nezákonné bude rovněž, když obchodník bude na zemědělci nebo potravináři vymáhat náklady spojené s prošetřením stížnosti spotřebitele, aniž by se dodavatel dopustil pochybení,“ napsalo ministerstvo.
Česko není jediné
Novelu po Česku požadovala už i Evropská komise, protože je v ní transponovaná směrnice o nekalých praktikách, kterou měly členské státy do své legislativy přijmout loni v listopadu. Podle informací iDNES.cz ale zatím žádné reálné sankce České republice nehrozí. Států, které směrnici nepřijaly, je více.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je záměr správný, ale nedostatečný. „V současné době bychom se neměli spokojit s prostou transpozicí, ale měli bychom otevřít společenskou debatu, zda by nebylo vhodné zastropovat marže nebo obchodní přirážky. Měli bychom se také začít bavit o možnosti zákazu prodeje za podnákladové ceny,“ řekl iDNES.cz prezident komory.
Modelový rodinný nákup od října zdražil o 250 korun. Kdy se ceny jídla zastaví |
Nyní se tak bude zákon vztahovat například i na potravinářské podniky, jejich komora s normou souhlasí. Šikany podnikatelů ze strany Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se podle mluvčí komory Heleny Kavanové potravináři nebojí.
„K šikaně producentů je nyní minimální prostor. Zákon má ochránit malé výrobce před libovůlí jejich odběratelů z řad velkých společností, současně však zabraňuje silnému dodavateli, aby nepřiměřeně tlačil na slabšího odběratele. Směrnice automaticky předpokládá, že zranitelným dodavatelem bude ten, který dosahuje nižšího obratu než odběratel,“ vysvětlila.
Podle ní se nyní dozorová činnost antimonopolního úřadu rozprostře na stovky různorodých subjektů nebude tak z pravomoci tohoto zákona kontrolovat jen zhruba 12 největších obchodních řetězců.
Vláda kývla na 5 tisíc pro uprchlíky z Ukrajiny, zrušila přimíchávání biopaliv |
„ÚOHS tedy nebude vystupovat pouze v roli represivního orgánu, ale bude poskytovat i konzultační a jiné služby. Výhodou tedy je jednotná a efektivní komunikace se všemi podnikatelskými subjekty, tj. metodické vedení, proškolení, poskytování výkladových stanovisek a právních aktivit,“ doufá Kavanová.
Novela také upřesňuje informace, které musí být ve smlouvě mezi dodavatelem a odběratelem.
Padly milionové pokuty
V minulosti už vysoké pokuty za zneužití významné tržní síly padly. Například loni vyměřil ÚOHS 83milionovou pokutu pro Makro Cash & Carry. Předseda úřadu Petr Mlsna ale loni těsně před novým rokem ale částečně vyhověl rozkladu a prvostupňové rozhodnutí zrušil. Úředníci se tak budou muset zabývat případem znovu.
V roce 2019 ale musel řetězec kvůli tomuto zákonu zaplatit pokutu 46,6 milionu korun za to, že zavazoval ve smlouvách dodavatele k využívání logistických a marketingových služeb řetězce.
ÚOHS dále uložil například pokutu za 183 milionů korun řetězci Globus. Nakonec ale rozhodl, že místo pokuty musí odškodnit své dodavatele za to, že je nutil k využívání účetního systému, který nepotřebovali.
