Nový koncept vznikl čistě z invence společnosti a snaží se podpořit hlavně povědomí o značce Zlatý Bažant, která vznikla na Slovensku. I navzdory tomu, že nyní není příliš vhodná doba na extrémní investice, daný koncept je podle Pavla Slavíka z Heinekenu nejlepší variantou, jak podpořit gastrobyznys.
„Hospodští navíc nejsou připraveni na fancy koncept a mají připravenou jen určitou částku do vybudování konceptu, který musí být variabilní a musí to být smysluplná investice s rozumnou návratností. Proto jsme přišli s vlastním řešením,“ popisuje obchodní ředitel on-trade pivovaru.
Bažantovna na Chodově |
Počáteční investici, hlavně tedy samotný design, si pivovar financoval, ovšem na provozu jednotlivých hospod se již podílí s konkrétními partnery, což jsou provozovatelé Bažantovny.
Partnery si Heineken většinou vybírá podle vlastních kritérií, zná jejich historii, má s nimi již obchodní zkušenost. Ovšem výjimka potvrzuje pravidlo. „V Jihlavě, kde se koncept také připravuje, nás oslovil provozovatel stávající hospody sám. Chce zkusit něco nového a nechce být již vázán podmínkami jiného pivovaru,“ popisuje obchodní ředitel on-trade společnosti Heineken Česká republika Pavel Slavík.
Česko země štamgastů. V provozu je přes 23 tisíc hospod a restaurací |
Návrh Bažantoven vznikl pod rukama mladé designérky Romany Domanické, která interiér restaurace sladila do černých, zlatých a hnědých tónů. Podle majitelů první pražské provozovny jde o povedený restaurační koncept, v němž si najde každý to své. Dominantou a srdcem celého prostoru je honosný podsvícený bar kombinující barevné designové sklo spolu s nápaditými brandovými prvky. Ty v podobě zlatých bažantích stop vedou přes bar až na černé zdi napříč podnikem.
„Prostor je členěn tak, aby si tu své místo našel každý. Pro klidnější a pohodlnější posezení tu máme koženkové stylové sedačky, vyšší stolky jsou tu pro hosty, kteří se chtějí bavit, a oddělená klidnější část je vhodná i na schůzky. Stoly jsou navíc od sebe dostatečně daleko, hosté se tudíž nemusí překřikovat,“ dodávají Jaromír Císař a Tomáš Gibas, majitelé první Bažantovny.
V chodovské Bažantovně se čepuje tankový ležák Zlatý Bažant či třínáctistupňový polotmavý Beránek a podává se převážně rychlá kuchyně – nakládaný hermelín, utopenci, panini, ale také pizza. „Ovšem v létě plánujeme grilování s kuchařem na zahrádce, kterou máme v plánu postavit přímo na terase, nebo sushi víkend,“ prozrazuje letní plány jeden z majitelů.
Značkové hospody si drží standard
Plzeňský Prazdroj nevlastní ani neprovozuje žádnou restauraci ani hospodu (vyjma té v plzeňském pivovaru). Stejně tak neprovozuje ani nenabízí franšízy. S majiteli a provozovateli ale úzce spolupracuje, a to nejen tím, že jim dodává piva a nápoje, ale mají řadu programů na podporu hospod (školení personálu, konzultace v oblasti podoby interiéru a exteriéru či pomoc s výčepním zařízením a sanitací).
„Nevlastníme a neprovozujeme ani konceptové hospody, majitelům a provozovatelům restaurací ale nabízíme vizuální a technické řešení na míru pro jejich prostory, přičemž vždy zachováváme jednotný vzhled daného konceptu, který vychází z charakteristických prvků korespondujících se značkou piva,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.
Prazdroj chce pomoci hospodám s energiemi. Vyvíjí „chytrý“ výčep |
Ani Pivovary Staropramen vlastní restaurace neprovozuje a značkové restaurace fungují na principu franšízy. Momentálně je to Potrefená husa, Naše hospoda a Ostravarna.
„Koncept Potrefená husa spadá do prémiového segmentu restaurací a dosud byl realizován především v krajských městech. Restaurace by měla být umístěna v prémiové lokaci, prostor by měl mít odpovídající velikost. Budoucí provozovatel musí mít dostatečnou podnikatelskou praxi, orientovat se na trhu gastronomie, finanční zajištění,“ doplňuje tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.
Koncepty Naše hospoda a Ostravarna jsou vhodné zejména do měst nad třicet tisíc obyvatel. Umístěny by měly být na hlavní třídě, náměstí, frekventované ulici, apod. Tyto koncepty musejí nabízet tankové pivo. Součástí by měla být plnohodnotná kuchyně s orientací na českou gastronomii.
„I v tomto případě od budoucího provozovatele očekáváme praxi v oboru a solventnost. Mezi značkové restaurace počítáme i Fortel a Pardubický pub, které byly vytvořeny jako jedinečné pro daný prostor. Zmíněný Pardubický pub se nachází v areálu pivovaru a zatím zůstává v provozu,“ říká Mylbachrová.
Pivovary nenechají hospody padnout, sypou do nich miliony ročně |
Rodinný pivovar Bernard vsadil na tzv. měkkou franšízu, která dává provozovatelům volnou ruku například v tvorbě menu, neurčuje ani dodavatele dalších nápojů nebo surovin do kuchyně.
„Je tak možné, že maso do kuchyně dodává osvědčený řezník z ulice. To by se u tzv. tvrdých franšíz stát nemohlo,“ říká obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Šípek a dodává že franšízové podniky Bernard spojuje značka piva, vzhled a kvalita sortimentu, ale dva stejné provozy nenajdete. Je to model, který přináší originalitu.“
Budějovický Budvar kromě dvou podniků v Českých Budějovicích, které provozuje gastro divize pivovaru a Krumlovského mlýna, jsou ostatní restaurace plně v rukou svých vlastníků.
„O žádnou franšízu nejde, je to pouze designový koncept. Byznys těchto restaurací, strategie, provoz, náklady, efektivita atd., je tedy plně v kompetenci těchto nezávislých restauratérů,“ doplňuje Víta Pecka, národní manažer Budějovického Budvaru.
V Heineken Česká republika nepracují s konceptem franšíz ve formátu, kdy si provozovatelé restaurací kupují licence a podepisují smlouvy. „My pracujeme s designovými koncepty, které vždy odrážejí unikátnost našich značek a jsou jim šité na míru. Momentálně pracujeme s Šalandami pro značku Krušovice. Nově jsme letos představili koncept Bažantoven pro značku Zlatý Bažant,“ říká obchodní ředitel Pavel Slavík.
Značkové hospody pivovarů (počet provozoven)
|
