Ten bude ve spolupráci s firmami Microsoft a AdAstra a Českým vysokým učením technickým v Praze měřit po dobu jednoho roku energetické parametry v 45 hospodách po celé republice, aby zjistili, jak se při čepování piva, ale i u celkového provozu dá ušetřit.
Nyní bude zhruba tři měsíce trvat, než se do restaurací čidla, která budou jak ve sklepě, ale i v samotných výčepních zařízeních, nainstalují. „Měřením nejprve získáme důležitá data. Na jejich základě pak spolu s partnery inovujeme celou výčepní technologii a poskytneme ji hospodám,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.
Změří se tak tepelné ztráty při cestě piva ze sudu či tanku až po sklenici. „Zaměříme se i na spotřebu elektřiny potřebné k chlazení vany, ve které se chladí půllitry. Zároveň budeme sledovat a měřit i spotřebu vody během celého procesu péče o kvalitu piva a pivního skla,“ dodal vedoucí projektu Jakub Zaoral.
Snížení spotřeby energií až o 30 procent
V každé provozovně bude zhruba 30 senzorů, data o spotřebě nebo průtoku potom dají dohromady s informacemi o venkovní teplotě. Výsledky by se měly získávat postupně, první větší výstupy se očekávají už v příštím roce.
Hospody už nyní podle Prazdroje přemýšlí, jak ušetřit. Problémem je, že můžou například při omezení osvětlení, omezování teplé kuchyně nebo vypínání chladících zařízení v době, kdy nejsou otevřené pro běžný provoz, ztrácet zákazníky. Ve finále tak můžou skončit ekonomicky hůř, než kdyby se šetřit nesnažily. Do budoucna Prazdroj slibuje, že chytrými řešeními sníží spotřebu energií při čepování piva až o 30 procent.
Trojky byly za socialismu nejrozšířenější restaurace, říká historik stravování |
„Chytré“ výčepy potom bude postupně zavádět do provozu. Ročně pivovar přispívá restauracím kolem 450 milionů korun, má v majetku výčepy za zhruba dvě miliardy Kč. Podle Mráze jsou účetně odepsané za zhruba sedm let, reálně fungují deset až 15 let. „Ale když to budeme chtít udělat, tak to uděláme,“ dodal. Na výměnu výčepů by tak mohly jít i stamiliony korun ročně.
Třetina hospod si není jistá svou existencí
Třetina hospod a restaurací, kam Plzeňský Prazdroj dodává pivo, si zejména kvůli energetické krizi není jistá svojí existencí. Definitivně zavřít je pak rozhodnuto jedno procento z nich, ukázal zářijový průzkum mezi 5 500 provozovnami.
Největší pivovar v zemi dodává svá piva do 20 000 podniků, což jsou dvě třetiny celkového počtu restaurací a hospod v Česku.
„Největším problémem jsou rostoucí ceny energií a surovin, ale také nedostatek personálu,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz. Informace Prazdroj zjišťoval v celé republice. Vyplynulo z něj, že třicet procent provozoven váhá, zda bude dále podnikat, sedmdesát procent pokračovat chce.
Soumrak restaurací. Ceny obědů vyletěly za dva roky o 50 korun, hosté mizí |
Nejvíc podniků, které deklarovaly, že nebudou pokračovat, je ve městech s 5 000 až 20 000 obyvateli, následují obce do pěti tisíc lidí.
Restaurace se potýkají s poklesem hostů už od časů covidu. Aby hospodští nalákali své hosty, musí neustále měnit svou nabídku a přemýšlet nad tím, jakým způsobem změní nebo restartují své podnikání. S tím jim v posledních letech pomáhají pivovary, které nabízejí rozvojové programy i finanční pomoci.
