Stejně jako starousedlíci milují Vysočinu i ti, co tu mají jen chalupy na víkendy. Jsou tu hluboké lesy plné hřibů, lišek a pohádkových červených muchomůrek. Jsou tu barevná pole a zelené louky, rybníky, potůčky a studánky.
Jsou tu boží muka u cest, malebné vesničky a statkáři, jejichž krávy, koně, ovce a kozy se pasou venku na pastvinách. Létají tu čápi, vysoko v mracích visí skřivani a nad nekonečnými hvozdy plnými divokých kanců, srnek a jelenů krouží dravci. A voda ze studní na mnoha místech teče tak čistá, že ji mohou pít i kojenci...
Hlavní město českého Zapadákova
Uprostřed tohoto kouzelného kraje leží Kamenice nad Lipou. Chalupáři ji s láskou nazývají hlavním městem panenského českého Zapadákova. Místní se kvůli tomu zlobí, ale pravda je, že tady uvnitř rozlehlého trojúhelníku Tábor - Pelhřimov - Jindřichův Hradec skutečně mnoho turistických atrakcí nenajdete.
Abychom nekřivdili: je tu překrásný vodní zámeček Červená Lhota, zřícenina hradu Choustník, Chýnovská jeskyně, tisíciletá lípa pod zámkem v Kamenici a historická úzkokolejka z Hradce do Obrataně. Není tu však ani Hluboká, ani Konopiště, ani Karlštejn, dokonce ani zoologická zahrada či akvapark, takže sem moc turistů nejezdí. Zato víkendáři křižují divokou krajinou na kolech i pěšky a medí si, že tenhle přírodní kout zůstal zatím turisty neobjevený.
"V době letní sezony máme skoro míň hostů než přes rok," přiznává Libor Geyer, ředitel nově zrestaurovaného neorenesančního hotelu U Lípy na kamenickém náměstí. "Kamenice je totiž tak trochu na konci světa. Díky novému správnímu dělení už územně nepatří do jižních Čech, ale k Vysočině, a tak si lidé myslí, že je tu moc drsné počasí."
|
Do Kamenice nad Lipou se nejlépe dostanete ze severu od Pelhřimova (25 km), z jihu od Jindřichova Hradce (25 km) a ze západu od Tábora (40 km) přes Černovice. |
Do Kamenice jezdí rád i David Vávra
Prastará lípa v zámeckém parku, která připomíná obrovskou chobotnici, jejíž dlouhá mohutná, berlemi podpíraná ramena se plazí do šířky, prý pamatuje nájezdy husitů. Dlouhou dobu byla jedinou kamenickou atrakcí.
Letos se z dlouhého spánku probudil kamenický zámek. Druhý zářijový víkend byl v rámci Dnů evropského kulturního dědictví slavnostně zpřístupněn veřejnosti. Podél zámeckého rybníka se můžete vydat na klidnou procházku alejí stoletých modřínů k bývalé pile Johanka.
V posledních teplých dnech se můžete také jít vykoupat do kamenického zatopeného lomu, kde možná zastihnete herce a architekta Davida Vávru, věhlasného průvodce pořadem Šumná města, který má tady na Vysočině chalupu.
"Chodím rád i na kamenickou městskou plovárnu, byť je ošuntělá a vlastně ji nezměnila žádná revoluce," říká. "Pořád je tu ten stejný bufet, kde si dáte párek s pivem. Ale má to své kouzlo."
Kolem Kamenice však vodních ploch přibývá. Snad nejhezčí rybník vrátili do krajiny ve Mnichu z nadšenectví starší manželé Liškovi. Na hrázi dokonce nechali romantickou borovici a na hladině tři ostrůvky pro vodní ptactvo. Celé léto pak chodili k vodě zcela nezištně sekat trávu, aby se sem místní rádi chodili koupat.
"Jen kdyby byli lidé pořádnější," povzdechne pan Liška, když v podvečer krmí kapry a rozhlíží se po louce, kde se válí prázdná lahev od Dobré vody, ztracená ponožka a papíry od sušenek. Budete-li brázdit krajem na kole, najdete málo frekventované silničky, krásné lesní i polní cesty.
Lahodné brambory z ekologické farmy
Zvlášť kolem Benešova směrem na Černovice jsou úvozy pěkně opečovávané, lemované mladými stromy, které sem zasadili majitelé místní ekologické farmy. Na zvelebení zdejší krajiny mají lví podíl. Kromě toho jsou brambory Šrůtkových nejen chemicky nehnojené, ale i lahodné. Zkuste na loupačku s tvarohem a k tomu čerstvé mléko od krav, pasoucích se od jara do podzimu na lukách. Stačí přijít do kravína vpodvečer s bandaskou.
|
A jste-li snoubenci, věřte, že romantičtější svatbu než na vodním zámku s barvami podzimu odrážejícími se na hladině mít nemůžete... |
Posilněni venkovskou stravou se můžete ráno rozjet na kole z Kamenice přes Deštnou až k renesančnímu vodnímu zámečku Červená Lhota. V neděli tu bývají divadelní představení pro děti.
"Húúúú, húúú," houká parní lokomotiva, která míří přes hory a doly po historické jednokolejce do Hradce. Narazíte třeba na lesní železniční zastávku Chválkov, kde dodnes nemají elektřinu a svítí plynem.
Pokud vyrazíte směrem na Jindřichův Hradec, určitě vystupte ve stanici Skrýchov. Je tu báječné posezení v zahradě sochaře Josefa Andrleho. "Přemýšlel jsem, kam ty sochy umístit, aby se z nich mohli radovat i jiní," říká Josef Andrle, jehož moderní výtvory z velkých masivů tvrdého kamene jsou nápaditě roztroušené po malém parčíku kousek od Nežárky.
Uvidíte tu třeba žulový kolotoč, který opravdu funguje. Nebo kamenné dětské prolézačky a houpačky. Když vám pak originální umělec přijde s kuchařskou čepicí na hlavě a v zástěře nečekaně nabídnout oběd a jídelní lístek s nabídkou orientálních jídel v místní Galerii Špejchar u Čínské restaurace, kterou zřídil v přilehlé barokní sýpce, překvapením se určitě na některý z kamenných monumentů posadíte. Neobvyklý zážitek vás čeká mezi Okrouhlou a Kostelní Radouní.
Houby, divoká prasata i pštros
Je tu nejen les plný hub, ale i rybník a farma, kde kromě divokých prasat a srnek chovají i africké pštrosy. "Mami, hele, pštros!" volá nadšeně malý klučina a jako u vytržení sleduje silné nohy a zakrnělá křídla obrovského ptáka, která bez přestání ovívají mohutné tělo. "Bylo jich víc, než je lidé začali krmit," říká muž s traktůrkem, který seká trávu u kančího výběhu a dává příchozím jasně najevo, že návštěvníci nejsou v tomhle koutě příliš vítáni.
Naopak vítáni budete na ranči v Březí, kde si ve stájích vyhřebelcujete valacha Satana, Exmoora, Nihár nebo Huga a na jejich hřbetě pak vyrazíte na projížďku lesem, v němž roste převzácný hřib kotrč, houba snášející jen opravdu čisté přírodní prostředí.
Umíte-li to s koňmi, možná dojedete až na Bukovku, jednu z nejkrásnějších vesniček, připomínající pohádkovou Rukapáň. Vysoko položenou malou osadu, která se svažuje do údolí, tvoří bílá zvonice a dvě řady stavení, jež se do písmene V rozvírají od rybníka jako vítězně vztyčené prsty z dlaně. Odtud je nádherný výhled do kraje. Seskočte z koní, lehněte si do trávy a chvíli pozorujte nebe. Nebo se u lesa chyťte vzrostlého stromu, zavřete oči a ze silného kmene podle lidové moudrosti načerpejte energii do uspěchaného života všedních dní
|
CO JEŠTĚ V KAMENICI VIDĚT |
|
* Poutní místo s rozhlednou na Křemešníku Více info na: |
 Na kole objevíte málo frekventované silničky, lesní i polní cesty... |
 Kamenice nad Lipou - kříž |
 Kamenice nad Lipou - les |
 Kamenice nad Lipou |
 Malebné domečky v Kamenici nad Lipou |
