Do Žďáru za památkou UNESCO

Žďár nad Sázavou - Putování na kolech krajinou kolem Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou, jejíž podrobný popis můžete najít na straně D5, můžete završit prohlídkou města, do kterého se nesmazatelně vryla tvorba jednoho z neoriginálnějších architektů vrcholné barokní gotiky - Jana Blažeje Santiniho Aichla.

Putování na kolech krajinou kolem Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou, jejíž podrobný popis můžete najít na straně D5, můžete završit prohlídkou města, do kterého se nesmazatelně vryla tvorba jednoho z neoriginálnějších architektů vrcholné barokní gotiky - Jana Blažeje Santiniho Aichla.

Tip na výlet

Jeho možná nejznámější stavba, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře s půdorysem pěticípé hvězdy, který je zapsán i do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je právě jednou z nejcenějších památek Žďáru nad Sázavou. K návštěvě Žďáru si můžete vybrat například hned příští týden, kdy se ve městě od 29. srpna do 5. září budou konat oslavy 750. výročí založení žďárského cisterciáckého kláštera. Program bude bohatý na nejrůznější koncerty, besedy s odbornou tématikou i na lidové slavnosti či jízdy historickou parní lokomotivou. Život cisterciáků ve Žďáru se citelně promítnul do života a dalšího rozvoje města i jeho obyvatel. Kostel k uctění památky nového českého světce, Jana z Nepomuku, nechal vybudovat Václav Vejmluva, který byl v letech 1705-1738 opatem zdejšího cisterciáckého kláštera. K tomuto rozhodnutí přispěl vztah žďárského kláštera k místu, kde Jan Nepomucký vyrůstal. Původní mateřské sídlo cisterciáckého řádu, odkud mniši v roce 1251 do Žďáru přišli, bylo v letech 1144 až 1420 právě na Zelené hoře u Nepomuku. Stavba na chrámu byla zahájena v roce 1719, kdy byl v hrobě blahoslaveného Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta nalezen jeho domněle neporušený jazyk a kdy byla zahájena příprava k jeho kanonizaci. Kostel byl vysvěcen v roce 1722 a stal se první velkou svatyní, zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému. Zároveň se jedná o nejvýznamnější Santiniho práci v závěru jeho života. Ambit okolo chrámu má půdorys deseticípé hvězdy. Byl navržen architektem současně s chrámem. K jeho dokončení však došlo až v roce 1769. Chrám je postaven na půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy podle legendy, která praví, že v místě utonutí Jana Nepomuckého se objevila koruna z pěti hvězd. Symbol pěti je realizován v celé stavbě. Do celého areálu vede pět vchodů, uvnitř chrámu je pět kaplí a pět oltářů. Symbol pěti je i ve jméně opata Václava Wejmluvy - 5 V, od příchodu prvních cisterciáků uplynulo v té době pět století, pět písmen má i latinské TACUI – mlčel jsem. To navazuje na legendu, podle které světec neprozradil zpovědní tajemství královny Žofie, manželky krále Václava IV, a proto ho král nechal nejprve krutě mučit a potom svrhnout do Vltavy. Ve vrcholku kopule je umístěn velký jazyk, symbol sv. Jana Nepomuckého, obklopený kruhem plamenů, z něhož šlehají paprsky. Jedná se o symbol vítězné zbraně – meče mučedníka a protějšek hvězdy, zdůrazněné půdorysem svatyně. Autorem sochařské výzdoby chrámu je Jan Pavel Čechpauer z Chrudimi, dokončoval ji Ignác Rohrbach. Na hlavním oltáři je socha světce, stojícího na zeměkouli. Pět osmicípých cisterciáckých hvězd představuje 5 kontinentů, na kterých bylo šířeno křesťanství. Zeměkoule je nesena třemi anděly, rozmístěnými do tvaru písmene V. Hvězdy se dále mnohokrát objevují na exteriéru i v interiéru celého poutního areálu. Období největší slávy zažil kostel na Zelené hoře spolu s klášterem v roce 1735, kdy bylo slaveno pětisté výročí založení kláštera. V roce 1994 byl kostel zapsán jako první samostatná stavba v českých zemích do seznamu světového kulturního dě dictví UNESCO.
(zdroj: www.zamekzdar.cz)