Tahle túra není žádná zabíračka, jde se skoro pořád po rovině. A nudit se zde nebudete - cesta nabídne velkolepý výhled na údolí, které protíná Labe sahající až k Děčínu. Místní říkají, že je to jedna z nejkrásnějších scenerií v oblasti Labských pískovců.
A mají pravdu. To si uvědomíte, až když stojíte nahoře na skále a dole pod vámi se v zeleném kaňonu klikatí řeka, silnice i železniční trať.
Je to dech beroucí pohled, který najdete snad jen v americkém Coloradu. Při západu slunce, kdy se skály zabarví dorůžova, je to ideální místo pro romantické vyznání.
Na výlet s hůlkami
Hřeben také může být tou správnou trasou, kde si můžete vyzkoušet Nordic Walking, chůzi s hůlkami. Hit, který zasáhl západní Evropu a pomalu se zabydluje i u nás.
Tak trochu vychází z běhu na lyžích a umožňuje to, co málokterý sport. Pokud dobře zvládnete techniku, zapojíte do pohybu až devadesát procent svalů v těle. A výrazně zrychlíte. "Zatímco normální člověk ujde tři čtyři kilometry za hodinu, s holemi je to pět až šest," říká Jiří Všetečka z HUDYsportu, prodejny sportovního zboží, náš dnešní trenér.
Nordic Walking je vhodný pro ty, kteří chtějí zhubnout, pro pacienty po operaci, kteří prodělávají rekonvalescenci. V Německu dokonce na nákup holí přispívají zdravotní pojišťovny. A lidé shazují ostych, někteří věší běžecké boty na hřebík, najímají si trenéry a zdolávají hory i městské parky pomocí hůlek.
V Česku je to jinak. Hůlek se tu prodalo jen pár set a vyznavači Nordic Walkingu musí čelit uštěpačným poznámkám. "Kdepak jsi nechal běžky? Ptají se mě výsměšně," říká s povzdechem Jakub Šimek z HUDYsportu.
Z Belvederu až do Děčína
Začínáme na vyhlídce Belveder, v místech, kde již v roce 1701 postavili první terasu. Tehdejší majitel tohoto místa František Clary-Aldringen zde nechal vyrubat skálu a na jejím místě vybudoval vyhlídku. Konala se zde hudební a divadelní představení pro místní šlechtu. Později zde vyrostl dřevěný hostinec, nahradila ho stavba z cihel, která svému účelu slouží dodnes.
Opouštíme vyhlídku, vybavujeme se hůlkami a přicházíme na rozlehlou louku. Nordic Walking vypadá jako hračka, ale ne každý se hned stane profesionálním chodcem. Je třeba vědět, jak hůlky správně uchopit, tak aby ruce necestovaly po držadle a vy jste mohli tyčky pevně ovládat. Pak je nutné zvolit jiný styl chůze - valivý, kdy pohyb začíná u paty a končí aktivním odrazem ze špičky.
Ke sportovnímu výkonu je třeba se rozcvičit. A jak jinak než pomocí hůlek. Celé chodidlo se zapře o zapíchnutou hůl, kterou si přitahuji k tělu jako páku. A takových pomůcek lze vymyslet spoustu. S hůlkami lze i posilovat nebo hrát hry.
Skupina lidí si stoupne do kruhu, každý si před sebou drží jednu tyčku. Při povelu "doleva" se hůlky pustí, vy se rychle přesunete o jedno místo doleva a snažíte se chytit sousedovy tyčky. Při povelu "doprava" na druhou stranu. Jen málokdo se otáčí tím správným směrem, a tak hůlky padají, lidé do sebe vrážejí.
|
Může se hodit Kudy vede trasa Co je možné cestou vidět Co je ještě dobré vědět Do Českého Švýcarska se také můžete vypravit na klasickou túru s průvodcem. Nabízejí se dva okruhy: Kyjovská skalní stezka a výlet na Mariinu skálu. Poplatek=50 korun. |
|
PŘEČTĚTE SI |
Cesta vede po lesní pěšině hlubokým lesem a já si pomalu zvykám na styl chůze, který mi ještě včera připadal docela zbytečný. Nevzdávám se a pomalu se dostávám do tempa. "Nečekal jsem, že půjdeme rychleji a že se budu cítit tak dobře fyzicky. Také se mi šlo lépe do kopců," říká Petr Dreščík z Prahy. "Musím ale přiznat, že se na chůzi soustředím tak moc, že ani nevnímám přírodu."
Ale to už jsme blízko našeho cíle - Růžového hřebene. Je to nádherný výhled, vysoké skály obepínají Labský kaňon, jako by ho z toho sevření ani nechtěly pustit. Za mraky prosvítá slunce a dodává téhle scenerii ještě krásnější kontury.
Odtud je to už jen kousek do Děčína, kde procházka Nordic Walking končí.
Zápis do UNESCO?
České Švýcarsko je krásný kraj. Není divu, že se jeho zástupci rozhodli usilovat o zápis do přírodního seznamu světového dědictví UNESCO. "Jsme ale teprve na začátku," říká Marek Mráz z Obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko. Vadí mu, že tento kout Česka je turisty stále opomíjený. V sousedním Německu, kam národní park sahá, je oblast považovaná za jednu z nejkrásnějších. "Pro Čechy stále zůstává sever země vysídleným pohraničím a místem, kde se těží uhlí," dodává. "Přitom taková pozoruhodnost, jakou je Pravčická brána, nemá srovnání."
A víte vlastně, jak ten podivný název - České Švýcarsko - vznikl? Švýcarští výtvarníci Zingg a Graff, kteří ve druhé polovině 18. století působili v Drážďanech, se vydali na výlet do oblasti mezi německou Pirnou a Hřenskem. Zdejší krajina jim připomínala jejich domov, proto ji nazvali Saským Švýcarskem.
Pravčická brána
Foto: Jan Hocek
|
RADY A TIPY Stále častěji jsou vidět turisté s hůlkami v rukou. Proč? Protože je to zdravé. Sportovní náčiní dříve vyhrazené pouze lyžařům zažívá nečekaný rozkvět. "Sám si volíte zátěž, s nikým nebojujete a nikoho nepředháníte," míní dovozce sportovního vybavení Jiří Strejček ze společnosti Sportkoncept. "Chůze je aktivita, která neničí váš pohybový aparát. Většina sportů při delším provozování poškozuje klouby, šlachy, nebo dokonce obojí." Nordic Walking Nejnovější móda má jméno Nordic Walking. Její největší vlna se sice ze Skandinávie převalila Evropou před dvěma lety, ale zájem o aktivní pohyb neopadá. Podstata tohoto sportu spočívá v kombinaci chůze a pohybu rukou s hůlkami. Starší lidé tedy mohou s hůlkami vyjít jen na svižnou procházku do parku, kdežto trénovaní sportovci doslova letí pár centimetrů nad zemí. Hůlky na Nordic Walking vyjdou na 500 korun v nejjednodušší třídě soft pro rekreační vycházky. Závodní hůlky stojí 2.500 korun za pár a třída fitness pro kondiční sportovce se pohybuje někde mezi tím. Teleskopické hole Ještě před "severskými chodiči" přišli na výhody hůlek turisté. Na vyšších horách je to dnes běžná součást vybavení na túru. Jejich uživatelé ulevují svým kolenům a kyčlím při chůzi z kopce a pomáhají si jimi při prudkých výstupech. Podle výzkumu Německého alpského svazu, který sdružuje horolezce a turisty, přebírají ruce s hůlkami 25 procent námahy. Turisté používají dvoudílné až třídílné hůlky, které se dají složit do batohu. Jejich délky se obvykle pohybují od 60 do 145 centimetrů. Ceny jednoho páru začínají na čtyřech stech a končí na pěti tisících korun. Čím jsou dražší, tím na nich najdete více vymožeností. Ocelový hrot nahrazuje tvrdší vidiový, hliníkové trubky se mění za vysokopevnostní dural, plastové rukojeti je možné vyměnit na korkové, zlepšuje se upevňovací mechanismus a výkřikem techniky je odpružení rukojeti, aby netrpělo zápěstí a loket při silnějších nárazech. V Česku se teleskopické turistické hůlky prodávají zásadně v párech, ale na západ a jih od našich hranic lze kupovat i jednotlivé kusy. To se cení především po ztrátě nebo zničení jedné hole. |
 České Švýcarsko |
 Pravčická brána |
 Malý Pravčický kužel |
 Pravčická brána v zimě |
 Pravčická brána |
Pravčická brána |
 Vyhlídka na Pravčické bráně |
 Časné ráno v Divoké soutěsce |
 Visuté železné lávky v Divoké soutěsce |
 Začátek plavby v Divoké soutěsce |
 Kamenice v Divoké soutěsce |
 Z plavby Divokou soutěskou |
 Výletní restaurace na konci Edmundovy soutěsky |
 Plavba Edmundovou soutěskou |
 Přívoz přes Labe v Hřensku |
 Železniční stanice Schöna z Labské vyhlídky nad Hřenskem (za ohybem Labe lze tušit nejnižší bod ČR) |
 Růžový hřeben patří mezi jednu z nejkrásnějších tras v Českém Švýcarsku. Jde o lehkou túru, kterou hravě zvládnou i rodiny s dětmi. |
