Hlavní vodopádová oblast v Česku
Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde nejvíce vodopádů, mnohé z nich jsou známé široké veřejnosti, dosahují úctyhodných výšek i největší mohutnosti. Přesto se o nich v turistických průvodcích dočtete poměrně málo informací, mnohdy jen konstatování, že existují. Sdílnější bohužel nejsou ani odborněji laděné přírodovědné publikace.
Nejvyšší české pohoří poskytuje pro tvorbu vodopádů příhodné podmínky, které jsou dány tvrdým žulovým podložím a tektonickým výzdvihem celého pohoří v mladších třetihorách, jenž způsobil vznik strmých svahů. K tvorbě krkonošských vodopádů přispělo též čtvrtohorní zalednění, které po sobě zanechalo divoké kary a hluboká ledovcová údolí.
Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy. Poměr malé nadmořské výšky krkonošského pohoří a velké výšky zdejších vodopádů je nejenom v Evropě velmi neobvyklý.
Nejvyšší vodopády jako ve Skandinávii
Nejvyšší krkonošské vodopády se nápadně podobají vodopádům ve skandinávských fjordech a není to vůbec náhoda, protože obě geograficky velmi vzdálené oblasti prošly v minulosti podobným geologickým vývojem . Na hranách vodopádů v norských fjordech i v Krkonoších se totiž stýkají dva zcela odlišné typy reliéfu – 1) vyzdvižená, zarovnaná a geologicky stará náhorní plošina a 2) hluboké a mladé ledovcové údolí.
Horní hrana Pančavského vodopádu
Řeč je především o kaskádovitém Pančavském vodopádu, který zaujímá svou výškou 148 m bezkonkurenčně první místo v Česku. Nachází se na východně orientovaném svahu v uzávěru Labského dolu. Turisticky přístupná je pouze skalní vyhlídka na jeho hraně, kompletně a s odstupem lze Pančavský vodopád pozorovat z modře značené turistické trasy procházející dnem Labského dolu. Zajímavostí je, že v dobách jarního tání se při jeho úpatí tvoří ještě jedno boční rameno a jeho výška se zvyšuje na 162 m.
Výškou, podobou i zeměpisnou pozicí šlape Pančavskému vodopádu na paty Horní Úpský vodopád, který si lze dobře prohlédnout z modře značené výstupové trasy Obřím dolem na Sněžku. Výškové prvenství mu sice uteklo o pouhých 19 m (výška 129 m), přesto na něj alespoň jedno zbylo: je nejvýše položený na území celé České republiky.
Nejvodnatější vodopády najdete v údolích
Pančavský a Horní Úpský vodopád sice vynikají výškou, nikoli však už množstvím protékající vody. Po většinu roku jsou to jenom úzké stužky vodního proudu, které v sušších obdobích roku často ztrácejí svůj efekt a půvab. Pokud chcete spatřit nejvodnatější vodopády Krkonoš (a potažmo celé České republiky), musíte zamířit do nižších poloh.
Jeden z nich najdete na dně Labského dolu. Přestože kolem něj procházejí denně stovky turistů ze Špindlerova Mlýna na Labskou boudu, není v terénu nijak označen a jeho název zůstává většině kolemjdoucích utajen. Jmenuje se Malý Labský vodopád a obsahuje v sobě vodu hned tří výše ležících vodopádů – Pančavského, Labského a Pudlavského.
Malý Labský vodopád
Svou pětimetrovou výškou sice neoslňuje, má však hezký asymetrický tvar. V jeho širokém skalním stupni, protínajícím šikmo tok Labe, lze rozlišit tři dílčí úseky: přes levý přepadává vodní proud parabolicky, pravý připomíná vodní skluzavku a prostřední tvoří většinou nepravidelně členěný suchý ostrůvek.
Vodnatost Malého Labského vodopádu dokládá výrazně vyhloubená skalní mísa (vývařiště) při úpatí skalního stupně hluboká okolo 2 m. U málo vodnatých vodopádů (Pančavský, Horní Úpský) byste ji marně hledali – voda se pod nimi ztrácí v nánosech suti.
Dalším vodnatým vodopádem je známý a často fotografovaný Mumlavský vodopád u Harrachova. Podobně jako u Malého Labského vodopádu převládá v jeho profilu šířka (15 m) nad výškou (8 m) a po většinu roku voda přepadává v několika dílčích, navzájem oddělených proudech. Také na jeho úpatí se díky vysokému celoročnímu průtoku vytvořilo mohutné vývařiště. Vznik Mumlavského vodopádu podmínila velká puklina, protínající žulový skalní masiv.
I v Krkonoších je co objevovat
Většina krkonošských vodopádů ovšem zůstává před zraky veřejnosti utajena, protože se nacházejí v turisticky nepřístupných, přísně chráněných rezervacích, kam nevedou žádné stezky. Některé však zůstávají neznámé, přestože leží kousek od hlavních tras a jejich návštěva není v rozporu se zákony na ochranu přírody.
Jedním z takových je například vodopád Červeného potoka, který patří vůbec k morfologicky nejkrásnějším v Krkonoších. Jeho existenci včetně názvu potoka dokonce ignorují i nové turistické mapy (na rozdíl od starých). Východiskem je rozcestí v dolní části údolí Bílého Labe, kde odbočuje zelená značka směrem na Špindlerovku. Zde se dáte po neznačené vozové cestě podél potoka a asi po 300 m dojdete na místo bývalého kamenolomu, jehož těžební prostor zaplňuje chovný rybníček. Pětimetrový vodopád tvoří zakončení krátké, z jedné strany bývalým lomem poněkud ohlodané skalní soutěsky. Název potoka patrně souvisí s načervenalou barvou žuly.
Vodopád na Červeném potoce
Další lehce dostupné, přitom však nijak propagované vodopády se nacházejí v blízkosti Žacléřských bud ve východní části Krkonoš u Horní Malé Úpy. Na rozdíl od jiných v pohoří jsou jejich skalní stupně tvořeny odlišnou horninou – tence vrstevnatým fylitem, což má vliv na výsledné morfologické vlastnosti těchto vodopádů.
Soví vodopád u Horní Malé Úpy
Další turisticky přístupné vodopády v Krkonoších
Huťský – mohutný a efektní krkonošský vodopád vznikl na Huťském potoce v západní části Krkonoš poblíž Rokytnice nad Jizerou. V oblasti je výjimečný svým tvarem i původem – vznikl na strmě ukloněné čočce tvrdého kvarcitu. K pozorování vodopádu slouží dřevěná vyhlídková plošina, k níž vede odbočka z modré turistické značky. Jeho přesnou lokalizaci najdete na každé mapě Krkonoš. Za vysokého průtoku po velkých deštích nebo během jarního tání voda stéká po celé obnažené šířce skalního stupně a Huťský vodopád se proměňuje ve velmi efektní, nepravidelně uspořádanou soustavu vodních vějířů.
|
Text a foto: MARTIN JANOŠKA
