Hora Hvozd (Hochwald) o výšce 750 m je neodmyslitelnou součástí panoramatu sopečných vrchů Lužických hor, výrazně se tyčících nad okolní krajinu. Ve srovnání s ostatními ovšem nemá kuželovitý tvar, ale podobu protáhlé stolové hory.
Její podloží tvoří méně běžná vyvřelá hornina znělec (fonolit) s deskovitým rozpadem, kterou lze pozorovat ve vrcholové části jako drobné skalky a balvanová pole. Vrcholový hřbet dlouhý asi 500 m je protažený ve směru severovýchod – jihozápad.
Na vyvýšenině uprostřed stojí kamenná rozhledna s restaurací, nejvyšší jihozápadní skalnatý vrcholek zdobí turistická chata. Veškeré tyto objekty stojí na německém území, státní hranice prochází úbočím hory a vrcholových partií Hvozdu se dotýká na nejvyšším bodě v těsné blízkosti turistické chaty. Hvozd je tedy z větší části německý, nejspíš proto na něj z české strany chodí podstatně méně lidí. Navíc do obcí, z nichž se na Hvozd chodí, je špatné dopravní spojení.
Z Krompachu kolem památných tisů
Nejkratší, necelé tři kilometry dlouhý výstup na Hvozd vede od západu z vesnice Krompach. Dnes převážně rekreační obec se sklářskou minulostí leží na bývalé obchodní stezce z Čech do Žitavy. Poblíž silničky, která vede z návsi společně s červenou značkou směrem k Hvozdu, stojí tři památné tisy červené. Nejstarší, zhruba 500 let starý, má obvod kmene 425 cm.
Na konci zástavby se značka dotkne státní hranice a podél ní směřuje ve stále prudším stoupání až na jihozápadní vrchol Hvozdu s turistickou chatou. Krajinářsky nejpoutavější úsek těsně pod nejvyšším bodem vede přes balvanové pole řídkým porostem bříz a jeřábů, které nahradily imisemi postižené a uschlé smrčiny.
Malé prodloužení výstupu z Krompachu nabízí žlutá značka vedoucí kolem přírodní zajímavosti Jánské kameny, což je skupina čedičových skal tyčících se jako skalní zeď nad okolní terén. Nejmohutnější útvar dosahuje výšky 10 m a délky 25 m.
Od Jánských kamenů, údajně pojmenovaných po svatém Janu Křtiteli, lze pokračovat po německé zelené nebo kousek bez značky po hranici, kam se později napojí výše popsaná červená trasa. Nejméně zajímavou variantu představuje zelená značka po silničce do sedla Babiččin odpočinek s navazující žlutou až na vrchol, v závěru pak vede souběžně s červenou.
Z Petrovic přes Německo
Z opačné, tedy východní strany, se na Hvozd chodí z Petrovic, které podobně jako Krompach leží na staré obchodní cestě z Čech do Žitavy. V obci si můžete prohlédnout osamoceně stojící barokní zvoničku a budovu bývalé celnice, v níž se 19. srpna roku 1813 zastavil se svým doprovodem Napoleon Bonaparte při cestě do Jablonného.
Na Hvozd odtud směřuje červená značka v délce asi 7 km, vede ale poměrně nezáživným terénem lesem po zpevněných širokých cestách a navíc ještě velkou oklikou. Proto doporučujeme krajinářsky mnohem přitažlivější variantu přes německé území.
Popojdete zhruba 1,5 km po silnici k hraničnímu přechodu a hned za ním narazíte na informační tabuli i německé zelené značení (zelený bod). To vás povede kolem krásně upravených domů lázeňského letoviska Lückendorf (Luftkurort Lückendorf) na bezlesé hřebenové pláně s úžasnými výhledy na Ještěd a krajinu severních Čech. Krásně se odtud rýsuje také originálně tvarovaná silueta Hvozdu zvýrazněná věží rozhledny.
Značení mírně stoupá až k hotelu u silnice a krátce poté se potkává s červenou značkou od Petrovic. Další výstup na Hvozd vede již společně po německém území kolem rozhledny až k nejvyššímu bodu u turistické chaty (původně vedla česká červená po hranici a rozhledně se vyhýbala).
Hvozd zdobí rozhledna i chata
Výstup na rozhlednu si rozhodně nenechte ujít. Kamenná věž z roku 1892 poskytuje nádhernou vyhlídku, kterou jen tak nespatříte. Především jsou vidět celé Lužické hory včetně pískovcových skalních měst v okolí Oybinu. Za dobré viditelnosti máte jako na dlani také Ještěd, Ralsko, Bezděz, někdy i Krkonoše, Trosky a sopečné kužely Českého středohoří včetně Milešovky.
Zajímavostí je, že rozhledna je takřka totožná s rozhlednou na Jedlové, rovněž v Lužických horách. Jsou si podobné tvarem, výškou, použitým stavebním materiálem a dokonce slaví i narozeniny ve stejný den 14. září. Věž na Hvozdu je ovšem o rok mladší.
Na nejvyšším jihozápadním vrcholu Hvozdu také stojí turistická chata z roku 1889, před jejímž vchodem přímo prochází státní hranice. Kamenná vyhlídková plošina i letní venkovní posezení jsou však vystavěny poněkud kuriózně částečně již na českém území. Na českém, k jihu obrácenému svahu, má chatař dokonce malou zahrádku.
Perličkou je i to, že až do roku 1946 stávaly na stísněném prostoru vedle sebe chaty dvě – ta na české straně z roku 1878 však vyhořela a zůstaly z ní jenom zbytky sklepů. Čeští hosté jsou na německé chatě vítanými hosty, lze v ní platit i v českých korunách.
Sestup přes Starý Falkenburk
Pokud na Hvozd vyrážíte z Petrovic, pak se právě k sestupu hodí červená značka, která vás mírným klesáním dovede až k autobusové zastávce nebo zaparkovanému autu. Trochu nudný terén lesních cest je možné si zpestřit výstupem na další vrchol sopečného původu Sokol (593 m), kam vede významová slepá odbočka a také trasa lesnické naučné stezky.
Na vrcholu lze identifikovat skromné zříceniny a zbytky příkopů hradu Starý Falkenburk, který střežil obchodní cestu do Žitavy. Skromnost zbytků odpovídá dávné době 16. století, kdy hrad zanikl. Výhled, který na vrcholu cloní vzrostlé stromy, se otevírá z paseky na severním úbočí. Zaujme zejména pohled na protilehlý majestátní Hvozd.
K zajímavostem sestupové trasy patří i rozcestí Na Šestce pojmenované podle někdejšího čísla lesní parcely. Před druhou světovou válkou tady fungovala výletní restaurace, původně lesovna. Dnes stojí kousek opodál vila využívaná neblaze proslulými Lidovými milicemi, dnes základna libereckých skautů.
může se hoditJak se tam dostatDostat se pod Hvozd veřejnou dopravou je opravdu problém. Nejbližší železnice Liberec – Česká Lípa vede daleko a nedá se prakticky použít. Do Krompachu jezdí autobusy z Cvikova, do Petrovic autobusy z Jablonného v Podještědí. Pouze ovšem v pracovní dny. O víkendu jede do těchto končin pouze jeden odpolední spoj v neděli odpoledne do Krompachu a zpět (odjezd z Krompachu v 15.30). Mapa1 : 50 000 KČT č. 14 Lužické hory |