Přes celou Pálavu vede z Mikulova bezmála 15 km dlouhá trasa značená po většinu cesty červenou turistickou značkou. Město Mikulov s bohatou vinařskou tradicí leží na historické hranici Moravy a Rakouska a jeho zachovalé historické centrum bylo v roce 1982 vyhlášeno památkovou zónou.
18. září 2015 |
Východně nad centrem města dominuje obzoru Svatý kopeček s kaplí sv. Šebestiána z 1623. Ke kapličce a na vyhlídku vede modrá turistická značka procházející jednou z vůbec nejstarších křížových cest v českých zemích, která vznikla v roce 1622 po morové epidemii.
Centru města dominuje impozantní renezanční zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století. Na náměstí jsou pak dochovány vzácné renesanční domy.
Přes tři zříceniny ke sklence dobrého vínka
V podstatě ještě ve městě míjíme první zříceninu hradu. Kozí hrádek zde stojí od 15. století a původně sloužil jako dělostřelecká věž s ochozem a patřil k předsunutému hradnímu opevnění.
Pálavské stezky jsou skvěle značené a dobře udržované.
Pavlovské vrchy vytváří nepřehlédnutelnou krajinnou dominantu nad Novomlýnskými nádržemi. Na úpatí vidíme obec Pavlov.
Pokračujeme kolem židovského hřbitova ke geoparku Turold. Jedná se o bývalý lom s expozicí hornin. Ovšem nejzajímavější ze zdejších lákadel je přístupná Jeskyně na Turoldu, která je naším největším jeskynním systémem v druhohorních vápencích. Systém jeskynních chodeb a dómů se zde začal vyvíjet v době před patnácti miliony lety. Tradiční krápníky zde ovšem nenajdete. Místo nich můžete na stěnách obdivovat unikátní útvary připomínající bílou načechranou pěnu s dutinkami a malými krystalky kalcitu. Zdejší hornina je bohatá na nálezy zkamenělin, usazeniny pak na kosterní pozůstatky prehistorických zvířat, zvláště mamutů.
Na kole ani malé pivoZa jízdu pod vlivem alkoholu hrozí i cyklistovi pokuta až 50 tisíc korun.  Ilustrační foto |
Držíme se stále červené značky a stoupáme na Stolovou horu (459 m), jednu z prvních vyhlídek po cestě. Našemu zraku nemůže uniknout pohled na Sirotčí hrádek, další zříceninu hradu, kterou navštívíme. Zajímavé je, že hrad byl postaven z bílého kamene na dvou skalách ve 13. století a i když od 16. století pustne, stále patří k nepřehlédnutelným krajinným dominantám. Léta sloužily rozpadající se hradní zdi jako lákavý stavební materiál pro klentnické občany a nebýt tohoto období dějin hradu, zachovalo by se pravděpodobně do dnešních dob víc než jen torzo věže a paláce.
Kousek nad Klentnicí se napojujeme na naučnou stezku Děvín, která prochází nejcennějším a nejpřísněji chráněným územím CHKO Pálava. Na informační tabuli se dočítáme, že zde bylo mimo jiné popsáno na 600 druhů vyšších rostlin, což je skoro čtvrtina všech přirozeně rostoucích rostlinných druhů v ČR. Celý okruh naučné stezky měří asi 11 kilometrů a má 15 zastávek s informačními tabulemi. Neprojdeme ji úplně celou, ale budeme ji sledovat až do Pavlova, kde naše putování končí.
Všechny pálavské vyhlídky poskytují daleké pohledy do kraje. Pohled ze Sirotčího hrádku na Děvín
Ze Soutěsky se dostáváme na svahy Děvína, které poskytují až neskutečné výhledy do kraje. Netrvá dlouho a přímo před námi se otevírá pohled na dochovalé zbytky mohutného zdiva hradu Děvičky, ze kterého už budeme sestupovat po zelené značce do Pavlova. Podle historických pramenů byl hrad založen kolem roku 1222 a byl využíván k ochraně obchodní stezky, která vedla z Rakouska do vnitrozemí. Udává se, že ještě na konci 18. století zde žil hlídač a teprve po jeho smrti začal hrad pustnout. Pro nás jsou zajímavé fantastické výhledy a pro děti možnost bezpečně prozkoumat přístupné části hradní zříceniny.
Vinařský hit
Sestup do Pavlova po zelené turistické značce není dlouhý. Pavlov podobně jako např. Dolní Věstonice těží z všudypřítomných vinic, vynikajícího vína, archeologických nalezišť evropského významu, turistických cest, značených cyklostezek a blízkých Novomlýnských nádrží.
Kostel svaté Barbory v Pavlově byl postavený v roce 1742.
Rodinné vinařství Romana Antoše bylo založeno v roce 1945.
Pestrý koktejl sportovního i jiného vyžití posouvá obec na přední příčky v návštěvnosti. Ubytovat se přímo v Pavlově bývá v turistické sezóně problematické a vybrat si z nespočtu vinařství to pravé k ochutnávce vína je velmi těžké. Mezi větší vinařství patří např. Reisten, které obhospodařuje celkem 41 hektarů vlastních vinic.
„Jak to bude s hrozny letos, se dá jen těžko odhadnout, ovšem loňský rok byl naprosto skvostný,“ říká u sklenky lahodného vína Martina Balátová z vinařství Reisten. Kromě větších podniků zde víno nabízí i malovinaři.
Při procházce vesnicí se dáváme do řeči s paní Boženou Antošovou: „Naše rodinné vinařství vzniklo v roce 1945, ale ve sklepě nám zraje víno v sudu z roku 1936. Chcete se podívat?“ Kdo by nechtěl. V příjemně chladném sklepě jsou kromě sudu i zoxidovaným povlakem potažené mince. „Máme tu takovou tradici“, vysvětluje paní Božena. „Kdo se sem chce ještě jednou vrátit na sklenku vína, vtlačí nám tu do malty minci.“ Tradice platí skoro v každém sklípku, do kterého se na jižní Moravě podíváte. Zajímavé je, že v roce 1995 byla v Pavlově vyhlášena amátková rezervace. Za nejcennější bývá označována náves s řadou selských gruntů nebo barokní hřbitov, vinařské domy se sklepy apod.
Na kole kolem Novomlýnských nádrží
Cyklistických tras v okolí Pálavy je nespočet. Dominantou krajiny pod Pálavou jsou stále diskutované Novomlýnské nádrže. Vodní dílo Nové Mlýny je kaskáda tří přehradních nádrží vybudovaných na řece Dyji v 70. a 80 letech minulého století s cílem zamezit každoročním záplavám a díky zavlažovacímu systému zvýšit i zemědělskou produkci.
Kromě bohaté flóry je CHKO Pálava významným místem výskytu celé řady motýlů.
Každá ze tří nádrží dnes plní jinou funkci. Horní nádrž je využívána k rekreaci, zatímco střední se stala hnízdištěm velkého počtu vodních ptáků, včetně kormoránů, a byla zde vyhlášena přírodní rezervace Věstonická nádrž. Dolní nádrž je pak využívána jako zdroj vody pro zavlažování.
Na kolo sedáme v malém rodinném kempu Pálava v Nových Mlýnech. Kolem nádrží je kempů hned několik, ale tento se nám při hledání ubytování zdál nejklidnější. Jedinou jeho nevýhodou je absence vhodné pláže ke koupání.
Čeká nás asi 45 km dlouhý okruh kolem nádrží Nové Mlýny. Samotný okruh vede hodně po zpevněných nebo panelových cestách na břehu vodního díla a pouze v několika málo místech je na krátkou dobu nutné najet na silnici s vyšším provozem. Nedaleko za Strachotínem se do Novomlýnských nádrží vlévají hned tři vodní toky najednou – Svratka, Jihlava a říčka Šatava.
Z vody ční torza kmenů stromů a na nedalekém ostrově nemůžeme přehlédnout poškozené zdivo a stěny kostela sv. Linharta, který byl dominantou během stavby přehradních nádrží zaniklé obce Mušov. Ironií osudu je skutečnost, že se jednalo o jednu ze zdejších nejstarších obcí založenou v první polovině 13. století s povolením pořádat výroční trh vždy 6. listopadu, v den svátku sv. Leonarda. Příjemné koupání nacházíme v kempu Merkur v Pasohlávkách. I když je pravda, že ve vrcholné letní sezóně je tu spousta lidí.
Za Pasohlávkami přejíždíme po hrázi na druhý břeh a začínáme se vracet do kempu. Zajímavou zastávkou jsou Dolní Věstonice, vesnice na severním úpatí Pavlovských vrchů proslavené nálezem Věstonické Venuše. Bohaté archeologické nálezy hlavně z období lovců mamutů před 30 – 25 000 lety dokládají dávné osídlení této oblasti. Vlastní archeologické naleziště je zapsáno jako Národní kulturní památka ČR. Zdejší muzeum opravdu stojí za návštěvu. Do konce dubna toho roku bylo v rekonstrukci a teď se otevírá v novém hávu a nechává nahlédnout nejen do doby lovců mamutů.
Dětem dal okruh docela zabrat, ale díky malému převýšení na trase to nakonec se ctí zvládly.
Pohled na Pavlov a Novomlýnské nádrže z Dívčích hradů
Chrám Tří Grácií patří k nejznámějším stavbám v Lednicko-valtickém areálu.
Vinařství Reisten obhospodařuje na 41 hektarů vlastních vinic.
Další zajímavosti a tipy v okolí
Míst, kam se vypravit, ať už pěšky nebo na kole, je v blízkém okolí Pálavy a Nových mlýnů nespočet. Mezi velmi oblíbené destinace patří lednicko-valtický areál, kde můžeme kromě husté sítě značených turistických i cyklistických stezek navštívit i řadu unikátních historických památek včele s novogotickým zámkem Valtice, zapsaným na seznam památek UNESCO.
Z Břeclavi vede kolem empírového zámku Pohansko s archeologickou expozicí příjemná cyklistická stezka až k soutoku Moravy a Dyje, u něhož se potkávají hned tři státní hranice - Čech, Rakouska a Slovenska. Náročnost i délku tras si může každý zvolit sám a obecně platí, že jedna dovolená nebo dokonce jen prodloužený víkend na poznání krás tohoto kraje rozhodně nestačí. Je potřeba se vracet.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
