Návštěva Velehradu není zdaleka jenom záležitostí věřících a křesťanských poutníků. Na Velehrad se lze vypravit v libovolný den kalendářního roku a v jeho blízkém okolí objevovat neobvyklé zajímavostí, které se zrodily z originálních nápadů místních lidí. Všechny vznikly poměrně nedávno a dosud ne úplně pronikly do povědomí turistické a cestovatelské veřejnosti.
Dvě šťastné sedmičky
Letos v srpnu oslaví své první narozeniny vskutku originální rozhledna. Stojí nad vesnicí Salaš na okraji zalesněných Chřibů a mimo jiné se z ní otevírá pohled i na siluetu dvou věží velehradské klášterní baziliky.
Výška hlavní vyhlídkové plošiny byla v průběhu projektování dodatečně upravena tak, aby z ní byly dvě kostelní věže Velehradu vzdálené vzdušnou čarou cca šest kilometrů dobře vidět.
Poněkud monstrózní konstrukce představuje z profilu dvě do sebe zaklesnuté velké sedmičky, jejichž horní části slouží jako vyhlídkové plošiny. Rozhledna však může stejně tak připomínat instalatérský hasák anebo při pohledu zepředu vodní skokanský můstek. Záleží na fantazii.
Každopádně jde o stavbu originální a svobodomyslnou, která není zatížena žádnými dotačními finančními programy, politickým rozhodováním a dohazováním kšeftů. Prostě si ji na vlastním pozemku postavil za vlastní peníze a podle svých vlastních představ jeden obyčejný člověk. Už jenom to je důvod k obdivu.
Rozhledna Salaš se dvěma vyhlídkovými plošinami ve výškách 15 a 20 metrů je celoročně volně přístupná. Má ocelovou, částečně dřevem opláštěnou konstrukci a nahoru po šnekovitě točeném schodišti vede 112 schodů. Kromě již zmíněného Velehradu je vidět do údolí Moravy a pásma Bílých Karpat, Vizovické vrchoviny a částečně i Hostýnských vrchů. K rozhledně se nedá dojet autem, je třeba šlapat pěšky do příkrého kopce z 1,5 km vzdálené vesnice Salaš.
Rodinné koupání v Živé vodě
V parném létě se můžete při návštěvě Velehradu také příjemně vykoupat. Nikoli ovšem na koupališti plném chloru, ale v přírodním biotopu. Ten je součásti areálu Živá voda, který se nachází zhruba jeden kilometr od Velehradu v obci Modrá vedle známého archeoskanzenu.
Botanická a sladkovodní expozice Živá voda vybudovaná v letech 2007–13 je rovněž výsledkem originálního nápadu místního člověka. Největší atrakcí je unikátní podvodní tunel neboli „akvárium naruby“, kde lze pozorovat typické sladkovodní ryby středoevropských vod. Dokonce tu mají největší sladkovodní rybu světa vyzu velkou, která se před výstavbou betonových přehrad a jezů objevovala i v řece Moravě. Naposledy před 100 lety u Lanžhota uvízl pětimetrový jedinec v mlýnském náhonu. Maso vyz velkých se však objevovalo na pultech brněnských řeznictví prý ještě po druhé světové válce.
Přírodní biotop Živá voda
Podvodní tunel v expozici Živá voda
Vzhledem k tomu, že většina návštěvníků Živé vody nemá v úmyslu jít se sem vykoupat, tudíž není na pobyt u vody připravena, bývá přírodní koupaliště s navazujícím dětským brouzdalištěm i během nejsilnějšího náporu turistů většinou příjemně poloprázdné.
Koupaliště napájí trvalým přítokem podzemní pramen a vysazené rostliny fungují jako kořenová čistička. Místo chybějících stánků s občerstvením mohou neposedné děti zlákat a zabavit různé herní prvky v rámci přírodovědné expozice. I z tohoto důvodu se může jevit cena za rodinné vstupné ve výši 200 Kč jako úsporná.
Znovuzrozený větrný mlýn
V pořadí třetí skvělý nápad se zrodil ve vesnici Jalubí, vzdálené od Velehradu vzdušnou čarou tři kilometry. Tam si místní občané usmysleli obnovit větrný mlýn, o němž věděli pouze to, že byl v roce 1938 zbořen. Neměli žádné vyobrazení, pouze se podařilo objevit a vykopat na návrší nad vesnicí kruhové základy o průměru sedm metrů a tloušťce 80 cm.
Po navázání kontaktu s odborníky a díky nezištné práci místních občanů a spolků se podařilo nejenom dohledat dobové fotografie a základní informace z Pozemkové knihy, ale dokonce celý mlýn včetně otočné střechy a větrného kola přivést na svět. Akce proběhla v letech 2007–2008 a stála se vším všudy pouhých 980 tisíc korun.
Větrný mlýn v Jalubí
Jalubský větrný mlýn je opravdovou ozdobou zdejšího kraje. Stojí v dominantní poloze nad obcí uprostřed polí a vypadá naprosto starobyle, autenticky. Určitě také díky tomu, že jeho zdi jsou postavené z kamení staré, právě bourané stodoly. Chybí zatím vnitřní vybavení, ale i to je v plánu do budoucna zhotovit a instalovat.
Budova mlýna bývá v období turistické sezony od dubna do října volně přístupná o víkendech a během prázdnin celodenně. Obec mlýn a jeho okolí občasně využívá k pořádání kulturních akcí. V případě uzavření lze vyzvednout klíče v přilehlém stavení. Dlužno ovšem dodat, že nejhezčí je mlýn stejně zvenčí.
Archeoskanzen v Modré a kostelík sv. Jana
Záměrně až na posledním místě, aby byl výčet zajímavostí poblíž Velehradu úplný, zmiňujeme také archeoskanzen v Modré, který patří již od roku 2004 k zaběhnutým atrakcím Zlínského kraje. Areál vytvořený za asistence předních archeologických odborníků představuje rekonstrukci velkomoravského opevněného sídliště středního Pomoraví z dob knížete Svatopluka, resp. věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
Pětadvacet objektů včetně paláce, kostela a sakrálního areálu se slovanskými modlami oživují pasoucí se domácí zvířata a průběžně konaná kulturní vystoupení a pořady v dobových kostýmech. Za zvýhodněné vstupné lze současně navštívit archeoskanzen i blízkou expozici Živá voda s koupalištěm.
Replika velkomoravského kostela v Modré
Současná podoba archeoskanzenu v Modré není rozhodně definitivní, autoři připravují jeho rozšíření směrem k velkomoravskému kostelíku sv. Jana na návrší nad skanzenem.
Vedle základů tohoto kostelíku odkrytých archeologickým výzkumem v 50. letech 20. století vznikla v letech 1998–2000 novodobá hypotetická replika. Z hezkého místa obklopeného sady se otevírá nádherný pohled na Velehrad a Buchlov.
Může se hodit Mapa Jak se tam dostat Autem do Starého Města u Uherského Hradiště po hlavním silničním tahu z Brna (směr Trenčín) nebo Přerova (směr Břeclav). Zde odbočit směr Velehrad (5 km). Parkování u archeoskanzenu v Modré nebo na okraji silnice mezi Modrou a Velehradem. |
