Plavení dřeva je dnes už jen vzpomínkou na minulost.
Vorařství (2022)
Na Šumavě lze práci vorařů spatřit čas od času i dnes, přestože původní profese dávno zanikla v důsledku stavby přehrad i rozvoje železnice a automobilové dopravy.
Na řekách se v letní sezoně pořádají akce, které mají ukázat, jak se kdysi plavilo dříví z hor do měst. Plavení bylo kvůli zamrzlým řekám sezonní záležitostí, voraři, jimž se říkalo plavci, v zimě káceli dříví, jehož přepravu po roztátí ledu zajišťovali.
Vory vznikaly svazováním dlouhých kmenů pomocí houžví – malých kmínků stromů. Držely pevně, odolávaly i nárazům, nebylo zapotřebí hřebíků. Jednotlivé vory se vázaly za sebou, čímž vznikl „pramen“ dlouhý 120 i víc metrů.
Když voraři dopluli na místo určení, klády rozvázali a dřevo se nejčastěji využívalo pro stavební účely. Řemeslo se v rodinách předávalo z generace na generaci. Plavci skládali řadu zkoušek, aby přepravili dřevo i po nebezpečných úsecích řek.
