„Líbí se mi, jak je moje práce různorodá. Jednou dělám pětadvacet čertů, pak zase maluji kočky. Začátky byly krušné, ale dnes už něco pokazím jen málokdy,“ líčí Kučerová, která v Království loutek pracuje druhým rokem.
Původní profesí je sice kadeřnice, ale tato malířská činnost jí vyhovuje mnohem víc. Má v ní i dostatek prostoru pro vlastní kreativitu.
„O tom, jak bude loutka ve finále vypadat, diskutujeme všichni společně, každý může přijít s nějakým nápadem. Když máme tvůrčí náladu, jsou to opravdu dlouhé diskuse,“ potvrzuje jednatelka firmy Radka Wasserbauerová.
Království loutek má pro zákazníky katalog se základní nabídkou. Pro toho, kdo si nevybere, je ale možné vytvořit i originální kousek na zakázku, který pak do běžného prodeje nejde.
Celý řetězec výrobních operací
V podniku nyní pracuje deset lidí, převážně žen, pod jejichž rukama měsíčně vznikne asi 1 500 loutek. Jde hlavně o marionety, tedy loutky vedené shora. Každý člen týmu má sice při jejich výrobě svoji specializaci, musí ale zároveň ovládat alespoň jednu činnost navíc, aby mohl v případě potřeby za někoho chybějícího zaskočit.
Zmíněná malířská práce je totiž jenom součástí dlouhého řetězce výrobních operací, které musí být provedeny, než se loutka dostane ve výsledné podobě k zákazníkovi.
Království loutek
|
Na počátku je holá koule z bukového dřeva, budoucí hlava postavičky. „Tyto hlavy vozíme ze Stráže nad Nežárkou, z bývalé hračkářské firmy. Mají tam na to speciální stroje, takže nám je dokážou vyrobit za cenu, za jakou bychom to sami nedokázali,“ popsal jednatel Miroslav Niederle, který Království loutek před jednatřiceti lety založil.
Do dřevěné hlavy potom zaměstnanci udělají několik děr - mimo jiné pro vodicí drát, krk, uši, nos nebo třeba pro rohy. „Některé dřevěné koule jsou občas flekaté, z nich pak vznikají například čerti, jejichž hlava se natírá na hnědo,“ upřesnila Wasserbauerová.
Místo herců obléká loutky
Další nezbytné komponenty, pohyblivá tělíčka loutek, putují do Vojnova Městce ze spolupracující truhlářské firmy v Jihlavě. Naproti tomu oblečení pro postavičky kompletně vzniká přímo v Království loutek - od návrhu přes střih až po ušití. Za většinou těchto miniaturních oděvů stojí švadlena Jitka Kratochvílová, která ve firmě působí už dvě desetiletí.
„Mým snem bylo pracovat v divadle nebo třeba vymýšlet kostýmy pro film. To se mi sice nesplnilo, ale oblékám alespoň loutky a moc mě to baví,“ vyznává se žena.
Stejně jako ostatní zaměstnankyně firmy, která funguje jako chráněná dílna, má zdravotní hendikep, takže si práci bere domů. Tam k ní usedá podle toho, jak se zrovna cítí. „Naštěstí mám k dispozici i profesionální mašinu, která mi šití hodně usnadňuje,“ pochvaluje si švadlena.
Do dílny chodí i s dalšími kolegyněmi zhruba jednou týdně. Ženy se na místě poradí a rozeberou si věci potřebné pro další práci.
Jitka Kratochvílová si tam také na speciálním stroji nařeže připravené střihy. Může tak vytvořit třeba pětadvacet kusů naráz, zatímco nůžkami by musela každou část minioděvů stříhat ručně. Některé drobnější části oblečení, třeba límečky, se dokonce ani nevyřezávají. Personál je razí na lisovacím stroji pomocí kovových forem, jež připomínají poněkud robustnější vykrajovátka na perníčky.
Každá ženská má své oblíbence
„Když máme hotová těla, hlavičky, oblečení a další doplňky, ujmou se všech těchto komponentů naše vazačky, které je musejí poskládat dohromady,“ přibližuje pokračování řetězce činností jednatelka.
Ženy dostanou v podstatě hromadu „součástek“, včetně drátu pro vodění loutek a provázků, a nazpět dodávají oblečené, zkompletované, funkční a již také zabalené loutky, připravené na cestu k zákazníkovi.
„Každá postavička je jiná. Některá dá práce víc, jiná méně. Záleží, zda má vlasy a třeba i něco dalšího na hlavě, co drží v ruce nebo jak složité má oblečení,“ říká Dana Sedláčková, která pracuje s loutkami dvanáctý rok.
Jí samotné se líbí třeba Malá čarodějnice nebo Pat a Mat. „Každá ženská tady má své oblíbence, ale i naopak,“ prozrazuje Wasserbauerová. Sama začínala s šitím, nyní zvládá i malování a finální smontování postaviček. „Je to práce, která mi dává smysl. A navíc - kdo si hraje, nezlobí,“ směje se jednatelka.
Loutky se měnily i podle účesu hráčů
Celkem firma nabízí přes sto druhů loutek s kulatými hlavami o standardní výšce 22 centimetrů; některé se ale dělají i ve větší verzi. Klasičtí kašpárci, čarodějnice, princezny, vodníci, králové, klauni, skřítci nebo čerti odtud putují hlavně do prodejen dárkových předmětů a suvenýrů napříč celou republikou - hlavně však do Prahy a na další turistická místa.
Vojnoměstecká firma, která se na trhu pohybuje již jednatřicet let, se ale snaží jít s dobou a nabízet kromě české pohádkové klasiky i nejrůznější novinky. V jejím sortimentu tak figuruje třeba i Elsa a Anna z populární disneyovky Ledové království. „Nyní pracujeme na prototypu šmoulů, který ale ještě musí projít schválením kvůli licenci,“ objasňuje Niederle.
Společnost, která má za dobu své existence na kontě už přes milion vyrobených loutek ve stovkách druhů, v minulosti spolupracovala i s takovými klienty, jako je FC Barcelona. „Někdy kolem roku 2009 jsme pro jejich prodejny suvenýrů vyráběli postavy konkrétních hráčů, například Lionela Messiho,“ líčí Niederle.
Tyto loutky měly sádrovou hlavu, přičemž vzhled musel vždy odsouhlasit zákazník. „Vše se navíc různě měnilo s tím, jak se měnily i účesy fotbalistů nebo třeba podoba dresů,“ vzpomíná na tuto spolupráci jednatel.
Sezona začíná o Velikonocích
Marionety se sádrovými hlavami už ale dnes v podniku sériově nevznikají, stejně jako další, kdysi běžné produkty. „V dobách největšího rozmachu jsme měli i vlastní řezbáře, kteří dělali pro loutky vyřezávané dřevěné hlavy. Nyní již pracujeme jen s kulatými,“ podotýká Niederle.
Firma měla ještě před několika lety oproti současnosti i trojnásobek zaměstnanců a produkovala kolem šesti tisíc loutek měsíčně. Potom ale přišel covid.
„Přestali jezdit turisté z ciziny a i celkově byl turistický ruch utlumený. Jen v Praze jsme kdysi zásobovali sedm prodejen s loutkami, které během covidu zkrachovaly. Obchody se suvenýry se samozřejmě zase postupně otevřely, ale že by měly někde jen loutky, jak to bylo předtím, o tom nevím,“ konstatuje zakladatel firmy.
Hlavní sezona prodeje suvenýrů začíná dle jeho slov obvykle s Velikonocemi, pokračuje přes léto a končí po Novém roce. „Na 1. ledna byly vždycky největší tržby. Opilci chodili po Praze, vzpomněli si, že by měli dovézt nějaký dárek, a tak koupili loutku,“ líčí s úsměvem Niederle. Doplňuje, že mezi nejoblíbenější postavičky dlouhodobě patří Pinocchio, který sice není českým specifikem - jako třeba Malá čarodějnice, ale je známý mezinárodně.
Sortiment rozšířili maňásci emotikoni
Na půdě Království loutek se však stále skrývají dostatečné zásoby kdysi vyřezaných hlav a dalších komponentů. Těm nyní dává postupně nový život Jitka Kratochvílová.
„Dostala jsem možnost věnovat se i těmhle úžasným pokladům, z nichž už se sériově loutky nedělají. Jsou to mimo jiné velké čarodějnice, kašpárci nebo Laurel a Hardy,“ popisuje žena. Pro jednotlivé kusy tedy navrhne oblečení, ušije ho, postavu také smontuje.
Ačkoliv zaměstnanci firmy věří, že s obnovením turistického ruchu se zase prodeje loutek časem zvednou, rozhodli se cílit i na další zákazníky. Dělají tak dnes i méně objemné zakázky, třeba i po pětadvaceti kusech loutek - například pro ubytovatele z okolí, kteří je mají jako dárek pro své hosty.
„Musíme prostě hledat i jinou klientelu, tuzemskou. Vytvořili jsme teď maňásky představující emoce - vždy podle výrazů jejich obličeje, ale i barev by mělo být jasné, o jakou emoci jde. Zkoušeli jsme to už na dětech a neměly problém to rozpoznat,“ popisuje nový projekt Wasserbauerová. Sadu maňásků - zahrnující pět pozitivních a stejný počet negativních emocí, chtějí nyní nabízet školám a školkám.
Skládací divadélko s kulisami
I když většinu produkce podniku pořád tvoří marionety, maňásci jsou také tradičním sortimentem Království loutek. „Úspěch mají hlavně u menších dětí, pro které jsou snazší na ovládání. U klasických marionet se jim totiž mohou zamotávat provázky,“ vysvětluje jednatelka s tím, že oblibě se těší především zvířata, populární jsou ale stále i postavy z klasických pohádek.
Firma vyrábí také skládací divadélko s kulisami k dotvoření. K němu pak už stačí jen pár maňásků či loutek a děti mají o zábavu postaráno. Ne každé dítě ale v dnešní době moderních technologií dokáže zaujmout zrovna divadlo.
„Obrovský vliv má, k čemu je vedou rodiče. Pokud si s nimi to divadlo občas zahrají, čtou jim a celkově se dětem věnují, je to znát. Bohužel dnešní doba je uspěchaná, řada rodičů nemá na děti čas,“ konstatuje Wasserbauerová.
