Pojďte se toulat do skal. Máme tipy, kde není tolik narváno

  • 9
Prachovské skály zná každý, v Adršpachu je hlava na hlavě… Nechte tedy tyto „profláknuté“ oblasti být a vyražte o víkendu do skalních měst, kde vám hrozí, že budete sami. Mimochodem, vstupné je zdarma.

Skalní hrad Sloup

Víte, jak vlastně vznikla skalní města? Vytvořila se v oblastech, které kdysi dávno zaplavilo moře. A když po několika milionech let ustoupilo, zbyla po něm ohromná pískovcová tabule – uložené mořské sedimenty. Ty poté narušila činnost zemských desek, rozlámaly se na jednotlivé kry a vytvořily se v nich pukliny, na které působilo zvětrávání, voda a gravitace.

A po dalších mnoha a mnoha letech vznikla seskupení kamenných útvarů, na něž výraz „skalní město“ sedne jako ulitý. Koneckonců, najdete tam křivolaké uličky jako v Českém Krumlově, široké bulváry jako v Praze či Brně, vyhlídky, které můžou konkurovat i nejznámějším věžím a rozhlednám, romantické zákruty, tunely, podloubí i náměstíčka. A to všechno dělá z těchto kamenných měst naprosto jedinečná místa.

Kamenné město v Podhradí

Hruboskalsko

Tato oblast je součástí Českého ráje, dost lidí ji ale mine a zamíří do mnohem známějších Prachovských skal, případně na Trosky. Což o to, zříceninu Trosky si můžete prohlédnout taky, budete ji mít kousek. Namísto do Prachovských skal si ale udělejte výlet do Hruboskalského skalního města, kam přece jen nejezdí každý.

Rozkládá se mezi zámkem Hrubá Skála a hradem Valdštejn nedaleko Turnova a svou plochou necelých 220 hektarů patří k největším skalním městům CHKO Český ráj. K nebesům se tam vypíná více než 400 věží a vedle skalních útvarů, jako je Kapelník, Taktovka, Maják a Dračí věž, tam najdete i skálu Dračí zub. Právě ten, na který šplhal malý Vašek v podání Tomáše Holého v komedii Jak dostat tatínka do polepšovny.

Kromě pohledu na kamenné věže se ale můžete pokochat i výhledem do okolí, ten nejlepší se vám naskytne z Mariánské vyhlídky, velmi působivé jsou ale i Janova vyhlídka, U Lvíčka, Na Kapelu nebo vyhlídka u arboreta Bukovina. Až se dostatečně vynadíváte do okolí, určitě nemiňte ani ono arboretum. Najdete ho v okolí hájovny asi kilometr od obce Sedmihorky. Založeno bylo v letech 1860-1862, má podobu anglického parku a překvapí vás v něm více než 40 druhů dřevin a 400 chráněných památných stromů.

No, a pak jsou tu ta panská sídla, zámek Hrubá Skála a hrad Valdštejn. Prvně jmenovaný je pokládán za perlu Českého ráje, jeho komnaty si ale jen tak neprohlédnete, zámek totiž slouží jako hotel. V sezoně se dostanete na nádvoří a vyhlídkovou věž, ta ovšem skončila v září. Jestli však toužíte po nevšedním zážitku, na zámku se zabydlete. Otevřeno mají celý rok a vedle luxusního ubytování nabízejí i turistické, v nižší cenové kategorii. Nemáte-li zájem, nevadí, Hrubou Skálu si aspoň vyfoťte: ideální snímek pořídíte z příhodně pojmenované Zámecké vyhlídky.

Hrad Valdštejn si zevnitř prohlédnout už také nestihnete, sezona trvá jen do konce října. Na začátku té příští ale toto místo nevynechejte. Kromě dobově zařízených komnat a sálů si budete moct prohlédnout i vyobrazení Karla Hynka Máchy, seděl totiž modelem malíři, který v roce 1836 zdobil valdštejnskou kapličku. Máchovu tvář má jeden světec a je dost možné, že jde o jedinou existující podobiznu tohoto romantického básníka.

Víc než jen Adršpach

Skály na stolové hoře Ostaš v Broumovských stěnách

Jedním z nejznámějších skalních měst u nás jsou Adršpašsko-teplické skály, to je fakt. A dalším faktem je to, že tam často bývá nával. Když to ale vezmete kousek stranou a namísto k Adršpachu zamíříte k Polici nad Metují nebo na Broumovsko, narazíte na skalní města, kde při troše štěstí nepotkáte ani živáčka.

Třeba takové Broumovské stěny si, co se týká krásy, s Adršpašskými skalami v ničem nezadají. Panenská příroda, neskutečné ticho, vůně lesa a romantické skalní útvary, rokle a vyhlídky vás naprosto uchvátí. Jako by na tento kraj okolní svět zapomněl. Málokde máte tak bezprostřední možnost užít si přírodu v její nejčistší podobě.

Po trasách vás povedou turistické značky: skvělým výchozím bodem je Hvězda, kde najdete chatu s občerstvením a okouzlující kapli Panny Marie Sněžné. Kousek od ní se dá parkovat. Z Hvězdy se pak můžete vydat po modré na severozápad přes několik krásných vyhlídek až k Honskému Špičáku (652 metrů n. m.), nebo na jihovýchod po Hřebenovce (značená červeně) až k Božanovskému Špičáku (773 metrů n. m.), nejvyššímu bodu Broumovských stěn.

Kousíček od Police nad Metují pak najdete skalní město Ostaš, které se tyčí do výšky 700 metrů n. m. a tvoří přirozenou dominantu krajiny. Nabízí výhledy, které vám vezmou dech, a skalní útvary, z nichž nebudete moct spustit zrak. Zelená trasa vás zavede do Kočičích skal (či také Dolního labyrintu) a pak třeba až ke Sluji Českých bratří, kde se podle legendy scházeli v době temna po bitvě na Bílé Hoře pronásledovaní evangelíci k bohoslužbám.

Po modré dojdete do Horního labyrintu a kolem útvarů jako Mohyla smrti, Čertovo auto nebo Jezevec obkroužíte vrchol hory Ostaš, ze kterého je nádherný výhled do okolí.

Sloupské Skalní město

Hrad Sloup stojí na skále vysoké třicet pět metrů.

K nejzajímavějším skalním městům patří bezesporu i to, které se nachází v okolí obce Sloup v Čechách na Českolipsku. Kromě skalních vyhlídek a kamenných věží i útvarů nabízí totiž ještě něco, co jinde neuvidíte: hrad vyrůstající ze skály. A můžete jím třeba začít. Oficiálně se na hrad dostanete sice jen do konce října, od listopadu by to ale (po předchozí dohodě a za hezkého počasí) mělo jít také, kontakty najdete na webových stránkách.

Zaniklý hrad, ze kterého toho ale dost zbylo, se rozkládá na třicetimetrovém skalním bloku, vysoko nad okolním terénem. I díky tomu byl osídlen už v pravěku, těžko přístupná skála totiž skýtala potřebnou ochranu. Samotný hrad pak vznikl pravděpodobně na počátku 14. století. O století později se na něm usídlil loupeživý rytíř, kterému hrad za trest vypálili, on ho ale opět obnovil. Definitivní zkázy se Sloup dočkal až během třicetileté války, kdy ho zničila švédská vojska. Torza hradu se ke konci 17. století ujali poustevníci, kteří ruiny obnovovali, přestavovali a budovali terasy, sluneční hodiny…

Podle nich se skále začalo říkat Poustevnický kámen, jenže pak přišel Josef II. se svými reformami a poustevnu úplně zrušil. Sloup převzal hrabě Filip Josef Kinský, který z něj udělal výletní místo pro své hosty. A co že můžete na skále vidět? Skalní kostel, ambit, vytesané kaple, terasy a třeba i schodiště vedoucí do nitra skály, po němž scházel Petr Máchal v pohádce S čerty nejsou žerty.

Hrad poté využijte jako výchozí bod pro výlet do skalního města, turistická stezka začíná právě u něj a je značená zeleně. Provede vás po nejkrásnějších vyhlídkách, třeba i kolem vyhlídky Na Stráži, z níž je úžasný pohled na Sloup. Podívat se můžete také do lesního divadla či Samuelovy jeskyně, „domku“ vytesaného v 18. století přímo do skály. A jestli si chcete okruh protáhnout, vezměte to až k sousední obci Svojkov do Modlivého dolu, kde najdete okouzlující skalní kapli.