Šibenice, lidový bufet i skleněný palác. Proměny Václavského náměstí

aktualizováno 
Býval tu koňský trh, pivovary, ale třeba i šibenice nebo rybník s mlýnem. Všechno už je pryč. Teď Václavské náměstí, jedno z turisticky nejvyhledávanějších míst v zemi, čeká možná další proměna. Starý dům na rohu Opletalovy ulice má jít k zemi a na jeho místě vyrůst prosklená stavba. Prohlédněte si Václavák v našem Stroji času.

Takto se lidé dívali na Václavské náměstí od Národního muzea v roce 1925. | foto: Muzeum hl. m. Prahy

Dům číslo 47 se nemůže chlubit takovou výjimečností a slávou jako palác Koruna, obchodní dům Baťa nebo Hotel Evropa. Vždyť ho ministerstvo kultury odmítlo vyhlásit chráněnou památkou.

Fotogalerie

I tak se proti plánům na jeho zbourání strhla obrovská vlna odporu a petici za zachování domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice podepsalo na 14 tisíc lidí.

Ačkoli se zdá, že bourání už nemůže nic zastavit, dům stále stojí. Zatím ho nenahradil další skleněný palác, kterých v Praze v posledních letech vyrostlo už tolik.

Narušená stavební harmonie

Kritici upozorňují mimo jiné na to, že se stavbou Květinového domu, který má vyčnívat nad ostatní domy, naruší stavební harmonie v horní části náměstí, kde je dominantou Národní muzeum.

"Stačí, když se postavíte doprostřed náměstí s pohledem otočeným k muzeu a podíváte se, jak plynule, hladce a ladně se obě fronty domů sbíhají k dominantě. Mně to připadá krásné, ale když státní památková péče popustí majitelům uzdu, začnou opět bujet na domech věže. Probíhající přestavba bývalého Domu potravin na hotel a navrhovaný Květinový dům na nároží Opletalovy ulice jsou toho zřejmým důkazem," citovaly lidovky.cz Kateřinu Bečkovou z Klubu za starou Prahu, jednu z největších kritiček bourání.

Zajímavé přitom je, že právě horní část náměstí se dotvářela až po válce. V prolukách, které vznikly po spojeneckém bombardování v roce 1945, vyrostly tři nové domy - zmiňovaný Dům potravin, nedaleko stojící hotel Jalta a na druhé straně Dům módy.

A teď stejný dům, ovšem z přelomu 19. a 20. století.

Dům, který se má bourat, na snímku z přelomu 19. a 20. století

Domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice hrozí demolice. Firma Flow...

Stejný dům v současnosti

A ještě jeden pohled na plánovanou budovu, tentokrát v noci.

A nyní noční pohled na plánovanou budovu

Developerská společnost Flow East ovšem o domu číslo 47 mluví jako o podprůměrné stavbě.

"Praha se může, ve srovnání se světem, chlubit jedinečnou a pestrou architekturou právě díky tomu, že odstranila nedůležité budovy tak, aby uvolnily místo krásnějším a důležitějším konstrukcím. Tyto, v průběhu času, můžou také získat statut kulturní památky," tvrdí firma.

A ještě jednou rohový dům, tentokrát z roku 1907.

A ještě jednou rohový dům, kterému hrozí demolice, tentokrát z roku 1907. Zdroj: Muzeum hl. m. Prahy

Koňský trh i šibenice

Co se událo na Václaváku

  • 1918: Vyhlášení samostatnosti Československa
  • 1939: Ohlášeno zřízení protektorátu
  • 1942: Češi přísahali věrnost Německé říši
  • 1945: Ohlášen konec války, znárodnění těžkého průmyslu a bank
  • 1948: Oznámeno vítězství "pracujícího lidu" nad "reakcí"
  • 1969: Upálil se student Jan Palach a poté Jan Zajíc
  • Konec 80. let - několik demonstrací proti komunistickému režimu
  • 1989: Mohutná shromáždění na podporu sametové revoluce
O rok dříve, v srpnu 1968, dorazily na Václavské náměstí sovětské tanky.

V srpnu 1968 dorazily na Václavské náměstí sovětské tanky.

Současná podoba celého Václavského náměstí se vytvářela po staletí. Naši praprapředci, první návštěvníci náměstí ve středu města, by ten "náš Václavák" nejspíš nepoznali.

Je to velkolepý prostor. Nejznámější české náměstí. Místo, kde bylo vyhlášené samostatné Československo. Kde se upálil Jan Palach. A kde desítky tisíc lidí naposledy zazvonily Gustávu Husákovi.

Vzniklo roku 1348 při založení Nového Města otcem vlasti - Karlem IV. Tehdy ještě bez luxusních obchodů nebo vyšperkovaných hotelů. Bez davů turistů. Byly tu dílny řemeslníků, sladovny, pivovary, obchodovalo se tady s koňmi, proto byl první název náměstí Koňský trh.

Na náměstí se ale také věšelo, stály tu hned dvě šibenice, nebo si sem chodili lidé pro vodu do veřejné studny. A tam, co je dnes Můstek, byl dokonce rybník s mlýnem.

Ale to všechno ustoupilo nové a pak ještě novější výstavbě. Třeba v místě, kde na konci 19. století vyrostlo Národní muzeum, kdysi stávala Koňská brána, nebo také brána svatého Prokopa.

A ještě než byla v letech 1912 až 1913 vztyčena pod muzeem Myslbekova socha svatého Václava, měl patron českých zemí památník na jiném místě - u ústí Jindřišské ulice.

Při jednom z mnoha vlasteneckých shromáždění tam Karel Havlíček Borovský v roce 1848 navrhl, aby se Koňský trh přejmenoval na Svatováclavský.

A náměstí se dál rozvíjelo, měnilo a přizpůsobovalo rozvoji. Vlastenecké divadlo Bouda, kde se hrálo jen česky, vydrželo stát ve středu náměstí jen tři roky. Roku 1789 bylo strženo, protože překáželo dopravě.

Když už jsme u dopravy – první tramvaj projela Václavským náměstím v roce 1884, to ještě byla tažená koňmi. Elektrická tramvaj měla premiéru v roce 1900. Poslední noční dvaadvacítka projela náměstím 13. prosince 1980. To už bylo v době, kdy se sem mohlo dojet metrem, které se vybudovalo v 70. letech.

Průhled náměstím po dostavbě Národního muzea. Snímek okolo roku 1890.

Průhled náměstím po dostavbě Národního muzea. Snímek okolo roku 1890.

Stejné místo na začátku roku 1969 po pohřbu Jana Palacha

U sochy sv. Václava roku 1969 po pohřbu Jana Palacha

Nápis

Nápis "Se Sovětským svazem na věčné časy" na obchodním domě Diamant roku 1978.

Palác Koruna dal jméno bufetům

O náměstí

  • Délka: 750 m
  • Šířka nahoře: 63 m
  • Šířka dole: 48 m
  • Rozloha: přes 4 ha

Zdroj: Pražská informační služba

Okolí sochy svatého Václava 28. října 1918, kde bylo vyhlášené samostatné...

Okolí sochy svatého Václava 28. října 1918, kde bylo vyhlášené samostatné Československo. Foto: Muzeum hl. m. Prahy

Skoro každý dům na Václavském náměstí má svůj zajímavý osud. Třeba ten s číslem 1 - palác Koruna. V druhé polovině 19. století zde stával známý dům U Špinků, v jehož Vídeňské kavárně sedával například František Palacký. Možná že si šťouchnul i kulečník, byl tu úplně první v Praze.

Historie domu ale sahá až do dob Václava IV., gotické jádro však bylo zbouráno v roce 1910. O dva roky později zde už stál palác Koruna ve své dnešní podobě. V podzemí bývalo kino, nad ním taneční kavárna.

Zajímavostí byl první pražský automat v přízemí paláce. Po vhození příslušného obnosu malý stroj vysunul obložený chlebíček nebo natočil limonádu. Od té doby se pražským zařízením rychlého občerstvení říkalo "automat". Ostatně lidový bufet Koruna tady fungoval od roku 1931 až do 90. let.

A ještě jeden pohled na místo, kde stojí dnešní Koruna. Dům U Špinků byl...

Pohled na místo, kde stojí dnešní Koruna. Dům U Špinků byl zbourán v roce 1910.

Snímek z roku 1935, už s palácem Koruna.

Snímek z roku 1935, už s palácem Koruna.

A takto vypadá stejné místo dnes. Honosný palác Koruna ve stylu pozdní secese...

Současnost. Honosný palác Koruna ve stylu pozdní secese byl postaven v letech 1911 až 1912.

Automat Koruna není jedinou provozovnou, která musela ustoupit nové době. Na Václavském náměstí zakotvily nadnárodní společnosti s rychlým občerstvením, jsou zde obchody se světovou módou, prodejny se suvenýry, kasina, nové restaurace či kavárny.

Na druhou stranu se tu udržely i zdánlivě neturistické obchody, například knihkupectví. A některé objekty přežily do současnosti. Například v Domě módy se pořád prodává oblečení, byť se sortiment "revolučně" proměnil.

Zatím poslední novou stavbou na Václavském náměstí je loni dokončený Diamant vedle paláce Koruna. Vznikl na místě původního Diamantu. Uvnitř jsou obchody, kavárna, kanceláře nebo luxusní byty.

Autor: pro iDNES.cz

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky, ceny pohonných hmot a rizikové úseky na jednom místě.

Nejčtenější

Chorvati letos opravdu přitvrdili, varoval policista v Rozstřelu české řidiče

Policista Darko Stankovič v diskusním pořadu Rozstřel (10. června 2019)

Tradičně největší problémy čekají na české řidiče mířící do Chorvatska při jízdě po dálnici D1. Na chorvatských...

Ostrov, kde vraždí turisty. Policie nedokáže záhadná úmrtí vyšetřit

Thajský Koh Tao vypadá jako ráj na zemi. Bohužel, v posledních letech za...

Thajský Koh Tao vypadá jako ráj, avšak jen do té doby, než tam zemřete. Série vražd a záhadných úmrtí na thajském...

Pro lajky cokoliv. Turisté se v Černobylu svlékají i do spodního prádla

Do Černobylu se hrnou davy turistů, kteří chtějí na místě pořídit co nejlepší...

Do ukrajinského Černobylu se po úspěchu stejnojmenného televizního seriálu hrne čím dál více návštěvníků, kteří touží...

V Kapském Městě touží po „propasti vášně“. Nechávají si trhat zdravé zuby

V jihoafrickém Kapském Městě si lidé dobrovolně nechávají vytrhnout zdravé...

Na předměstí Kapského Města lze často potkat lidi všeho věku bez předních zubů. Nejde o žádný zdravotní problém, ale o...

Místo Prahy plné turistů jeďte do Olomouce, radí The New York Times

Letecký pohled na centrum Olomouce.

Cenné lákadlo turistů především ze Spojených států získala nyní Olomouc. Objevila se totiž v článku prestižního deníku...

Další z rubriky

Český výletník: Hledání nejužší uličky v Česku, jednu z nich řídí semafor

Katova ulička v Kadani

Najít nejužší českou ulici není tak lehké, jak by se mohlo zdát. Rýsují se tři kandidátky, v Tišnově, Praze a Kadani....

Zaniklé tratě: Dobrovickou dráhu napojili na hlavní trať až po její smrti

Poslední vlak vedený lokomotivou 433 043 ve stanici Dobrovice-město, 31. 12....

Dnešní Zaniklé tratě nás zavedou na rozhraní středočeského a královéhradeckého kraje. Projdeme lokálku, která měřila...

SLEPÁ MAPA: Zeměpis v nadmořských výškách. Jak dobře znáte hory Česka?

České středohoří

Moře v Česku nemáme, ale hor je tu naštěstí víc než dost. Tolik, že je možná ani všechny neznáte. Nebo ano? V dalším...

Najdete na iDNES.cz