Cyklocesta jako žádná ze sta
Hrad Okoř proslavila hlavně známá trampská píseň. Bílá paní se na jeho hradbách už sice neprochází, gotická zřícenina v malebné středočeské krajině ale přímo vábí k cyklovýletu. Cestou dále mimo jiné navštívíme nejstarší kamennou stavbu v Čechách nebo vyhlídku Mikoláše Alše.
Vyrazit můžete z Kralup nad Vltavou, kam se dopravíte vlakem. Zdatnější mohou pojmout výlet jako okruh a do Kralup dojet po cyklotrase podél Vltavy. Červená značka vás rychle vyvede z města a zanoří se do lesnatého údolí Zákolanského potoka.
V Zákolanech asi těžko přehlédneme mohutnou sochu Antonína Zápotockého, který se tu narodil. Záhy vystoupáme na památnou Budeč se zbytky středověkého hradiště. Rotunda sv. Petra a Pavla na návrší, postavená kolem roku 895, je nejstarší dochovanou architektonickou stavbou u nás. Mimochodem, legendy praví, že na Budči se učil i samotný sv. Václav.
Pokračujte po červené malebným Zákolanským údolím, minete zrekonstruovaný Nový Mlýn s expozicí soch a zakrátko už vás přivítá vysoká věž hradu Okoř. Těžko říct, jestli teď pro bude větším lákadlem výstup na hradby gotické zříceniny, nebo posezení ve stínu cukrárny v podhradí.
Z Okoře do Prahy pokračujte po červené značce po polní cestě do Tuchoměřic a pak po vedlejší silnici na Statenice, Černý Vůl a Únětice. Za Úněticemi ze strání ční ostré skály, tady můžete nechat kola u cesty a vyšplhat na Alšovu vyhlídku. Poté vjedete do rezervace Tiché údolí, minete Trojanův Mlýn a pokračujete po modré do Roztok u Prahy.
Doprava: cyklotrasa 30 km, doprava do Kralup vlakem
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Geovýlet kolem Svatého Jana pod Skalou
Zalesněná krajina okolo obce Svatým Jan pod Skalou má rozhodně své kouzlo, najdete tu vysoké vápencové skály, hluboké strže a zajímavou vápnomilnou květenu.
Za prohlídku přímo v obci rozhodně stojí dominantní budova – kostel Narození sv. Jana Křtitele, který je propojený se skalním kostelem, neboli jeskyní svatého Ivana. V ní najdete hrob poustevníka Ivana, kterému se prý v 10. století pod svatojánskou skálou zjevil sv. Jan Křtitel.
Během výletu nejprve vystoupáte kolem barokní kaple Svatého Kříže na skalní vyhlídku, která ční vysoko nad údolím a nabízí panoramatický výhled na obec i na okolní krajinu.
Těžko budete v širokém okruhu hledat hezčí a romantičtější místo, než je právě toto.
Po trase naučné stezky Svatojánský okruh dojdete k lokalitě Solvayovy lomy, kde najdete geologickou expozici, můžete se svézt rekonstruovanou úzkorozchodnou železnici s parní lokomotivou a prohlídnout si muzeum těžby a dopravy vápence.
Vrátit zpět se můžete po naučné stezce přes jeskyni Arnika (případně po modré) a následně okruh uzavřít červeně značenou cestu Vojty Náprstka, která je jednou z nejstarších značených turistické cest v Čechách. Vyznačena byla v roce 1889 a je pojmenovaná na počest Vojty Náprstka.
Doprava: pěší okruh 5-7 km, do Svatého Jana pod Skalou zajíždí linka 384 ze Zličína, v obci je zpoplatněné parkoviště.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Z Karlštejna na Ameriku
Představovat náš nejznámější hrad by bylo nošením dříví do lesa. Během tohoto výletu vám ale představíme místa, kam se běžný návštěvník Karlštejna nepodívá, a na hrad se podíváme z mnoha méně známých vyhlídek.
Vyrazit můžete z obce Zadní Třebaň, odtud na hrad půjdete po žluté značce mimo hlavní proud návštěvníků Karlštejna. Odměnou vám bude hezký a neokoukaný výhled na hrad z louky pod vrcholem Plešivec.
Pak sestoupíte do podhradí a dáte se po červeně značené Cestě Vojty Náprstka k památnému Dubu sedmi bratří. Z přilehlé louky se otevírá další méně známý pohled na hrad, tentokrát od severu.
Pokračujete lesem po žluté značce k lomu Malá Amerika, bývalý zatopený vápencový lom je s okolními lomy propojen podzemními labyrinty štol.
Cesta po žluté dál vede přes lom Mexiko s vyhlídkou a památníkem obětem komunismu a dále k lomu Velká Amerika. Sestup do tohoto lomu není oficiálně povolen, výhledy na něj ale můžete obdivovat z okrajů obrovské vytěžené jámy. Odtud sejdete kolem židovského hřbitova do obce Mořina, kde je restaurace a zastávka autobusu.
Info: pěší trasa 9 km, doprava do Hlásné Třebáně vlakem ze Smíchova, do Mořiny jezdí linka 311 ze Zličína.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Skalní vyhlídky Hvíždinec a Černolické skály
Černolické skály nabízejí jedno z nejhezčích přirozených vyhlídkových míst na Prahu a nejbližší část Brd, zvanou Hřebeny. Autem se dá dojet do Černolic až téměř pod skály, ale poctivější je podniknout trochu delší výšlap a výhled si tak více „zasloužit“. Vyrazit můžete od vlakové stanice v Dobřichovicích a po modré značce vystoupat kolem skalní vyhlídky Hvíždinec na rozcestí U Šraňku.
Největší stoupání máte nyní za sebou a cesta se dále příjemně vlní po zalesněném oblém hřebeni k Černolicům.
Červená značka obchází obec a nakonec vás zavede ke skalnímu masívu tvořeným pevnými ordovickými křemeny, který se tyčí se nad obcí Černolice. Téměř kruhový rozhled nabízí pohled k Praze, na Střední Povltaví i brdské lesy.
Černolické skály jsou vyhledávaným horolezeckým terénem. Jsou to mimochodem první horolezecké skály v Čechách, první zmínky o zdejší horolezecké činnosti pocházejí již z roku 1905.
Pokračovat můžete po červené značce, která sestupuje do hezkého údolí Všenorského potoka a lesy pokračuje k Jílovišti na autobusovou zastávku. Kdo chce jet vlakem i domů, může po modré značce sestoupit na zastávku do Všenor.
Info: pěší trasa 12 km, doprava do Dobřichovic vlakem ze Smíchova, z Jíloviště jezdí linka 318 na Smíchovské nádraží.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Největší oppidum a parádní výhledy na Vltavu
Skvělým místem pro výlet je jižně od Prahy ležící region Dolnobřežansko. Naše trasa vás zavede na úchvatné vyhlídky nad Vltavou, projdete dubovo-habrovými lesy a vystoupáte na naše největší keltské oppidum.
Začít můžete ve Zbraslavi, odkud vás po žluté značce čeká stoupání téměř 200 výškových metrů na vrch Hradiště, vedoucí kolem vyhlídky, ze které se otevírají první výhledy na vltavské údolí a Zbraslav. Alternativně můžete jít po modré, která prochází kolem minizoo.
Všechny cesty vás nakonec vyvedou habrovým lesem až na vrchol Hradiště, kde najdete altán s podrobnými informacemi o historii keltského osídlení a vykopávkách. Největší keltské oppidum Čech bylo postaveno v 6. století př. n. l. na vrchu v nadmořské výšce 391 metrů a bylo pojmenováno Závist. Celý areál je Národní kulturní památkou.
Po žluté značce sestoupíte do Károvského údolí a do chatové osady Jarov. Odkud pokračujte po červené značce kousek podél Vltavy, než opět budete stoupat lesnatým Jarovským údolím až k rezervaci Zvolská Homole.
Z červené značky odbočte doprava na naučnou stezku, až po zhruba jednom kilometru dojdete na vysoký skaní ostroh vysoko nad řekou s impozantní vyhlídkou nabízející panoramatický pohled na údolí Vltavy v podobě efektní vyhlídkové „podkovy“ přímo pod vámi. Vlevo uvidíte Vrané nad Vltavou s přehradou a vysílačem na Cukráku v pozadí, napravo potom Zbraslav a jižní okraj Prahy.
Z vyhlídky pokračujte po naučné stezce k ještě jedné vyhlídce, záhy se napojíte na červenou značku a sestoupíte do Vraného nad Vltavou.
Info: pěší trasa 10 km, doprava do Zbraslavi a Vraného vlakem
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Brody zahořanského údolí
Překvapivou divočinu dostupnou na kole a navíc nedaleko Prahy ukrývá dosud málo navštěvované údolí Zahořanského potoka. Staré trampské osady tvoří spolu se zalesněným kaňonem jakousi miniaturní podobu nedalekého a mnohem známějšího Posázaví. Zahořanské údolí si užijete pěšky, ještě o něco víc ale na kole. Cesta údolím totiž mnohokrát křižuje Zahořanský potok a nepříliš těžké brody tak zpestří vaši projížďku lesem.
Zahořanské údolí ústí do Vltavy na jejím pravém břehu jen těsně pod jejím soutokem se Sázavou. Výlet je nejlépe začít v Davli. Nejprve projedete kolem chat, které lemují cestu i oba břehy potoka. Tyto chaty dokládají trampskou tradici, která je s těmito místy spojena už od počátku minulého století.
Za poslední chatou najedete na širokou lesní cestu, jež se klikatí dnem údolí a mnohokrát za sebou překonává zhruba tři metry široký Zahořanský potok.
Všechny brody je však možné za normálního stavu vody bezproblémově projet, aniž byste si promáčeli boty a pokud si přece jenom nejste jisti, můžete u některých z nich přejet po lávkách pro pěší.
V Zahořanech přejedete silnici a pokračujete do Okrouhla, kde odbočuje žlutá značka vedoucí podél Libeňského potoka s několika dalšími brody. Projedete obcí Libeň, kde vlevo odbočuje hezká cyklostezka vedoucími po polích do Dolních Břežan. Odtud do Prahy můžete pokračovat například přes Točnou, Cholupice a Modřanskou rokli.
Info: cyklotrasa 28 km, doprava do Davle vlakem
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Po nejstarší značené stezce kolem Štěchovické přehrady
Středočeská krajina kolem Štěchovické přehrady je překvapivě divoká a malebná zároveň, najdete tu skály padající k hladině Vltavy i divoké potoky, které si prorážejí cestu hlubokými bočními kaňony. Trasa podél přehradního jezera vede po nejstarší značené stezce u nás a také k jedné z nejstarších trempských osad.
Vyrazit můžete ze Štěchovic, u hráze přehrady vstupuje stezka do lesa a od této chvíle půjdete po naučné stezce „Svatojánské proudy“. Cesta vede ve strmém svahu vysoko nad hladinou přehrady a nabízí mnoho naučných tabulí a vyhlídek. Ze Štěchovic ke Svatojánským proudům vedla také naše nejstarší značená stezka, která byla vytyčena před roku 1889 a původní začátek a konec leží nyní pod hladinou přehrady.
Po chvilce přijdete k prvním chatám osady Na Fáberce a po pár minutách do osady Ztracená naděje neboli Ztracenka. Původní osadu založili trampové roku 1919 pod strmými skalami, u písečných pláží Svatojánských proudů.
Cesta pokračuje proti proudu Vltavy směrem k Třebenicím pod skalami, tyčícími se na obou březích přímo nad hladinou Vltavy. V jednom místě cesta dokonce prochází skalním tunelem.
U Třebenic pod hrází slapské přehrady končí nejenom naučná stezka, ale také vzdutí Štěchovické přehrady a náš výlet. Kdo chce, může se vrátit pěšky zpět do Štěchovic po modré značce.
Info: pěší trasa 9 km, doprava do Štěchovic a Třebenic PID bus č 390 ze Smíchovského nádraží
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Horami dolního Posázaví
Lesnatý masiv Grybla se vypíná vysoko nad údolím dolní Sázavy a jeho členitý reliéf s žulovými vrcholy vytvářejí dojem jakéhosi miniaturního pohoří. Vyražte třeba z osady Borek u Jílového a vydejte se po červené a následně modré značce k Horním Požárům a vyhlídce Panská skála. Cesty jsou tu široké a vhodné i pro kočárek nebo kolo. Zajímavostí po cestě budete mít víc, než dost – například štolu Halíře, Vlčí rokli nebo hornopožárské lomy.
Projdete kolem hájovny Horní Požáry. Lovecký zámeček a hájovna obklopené parkem byly postaveny pro vášnivého lovce z nedalekého Konopiště, arcivévodu Ferdinanda d’Este. To už jste nedaleko nejvyššího bodu trasy, kterým je odbočka k Panské skále.
Z vyhlídky Panská skála se vám otevřou pěkné výhledy k jihu na krajinu Posázaví. Pak budete pozvolna klesat po modré značce zpět do údolí k Týnci nad Sázavou.
Byla by ale škoda nenavštívit zříceninu zbořený Kostelec, která se tyčí nad hladinou Sázavy. Odbočte tedy z modré na červenou a od silnice vystoupejte do prudkého kopce přes kořeny staletých habrů k polorozpadlým zdem hradu. Tady najdete spoustu příjemných zákoutí, kde můžete ve stínu lesa ulehnout do trávy a kochat se panoramatickými výhledy na Sázavu.
Info: pěší trasa 11 km, doprava do Borku vlakem nebo PID linkou 332 z Budějovické, od Zbořeného Kostelce jede linka PID 339 na Budějovickou.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Od největšího dalekohledu do Voděradských bučin
Když se díváme na neopakovatelné výjevy na obrázcích Josefa Lady, asi málokoho napadne, že tuto vesnickou idylu najdeme jen kousek od Prahy. Ladovo rodiště totiž leží v malebném Posázaví, pouhých třicet kilometrů od centra hlavního města.
Dominantou tohoto kraje je vrchol Pecný, v jehož lesích najdeme známou Ondřejovskou observatoř. Ondřejovská hvězdárna stojí na vrcholu kopce Žalov na severním okraji obce. Byla založena před více než sto lety Dr. Josefem Janem Fričem a je součástí Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Historické kopule hvězdárny slouží v současné době jako muzea a prostředí hvězdárny je koncipováno jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami. Blízko původní hvězdárny stojí největší český dalekohled se zrcadlem o průměru dva metry. Dojdete k němu po deseti minutách pohodlné chůze po asfaltové cestě, která je značena opět žlutou turistickou značkou.
Od dalekohledu půjdete asi tři sta metrů po žluté značce, pak odbočíte doprava na lesní cestu a napojíte se na červeně značenou značku. Ta vás dovede do obce Černé Voděrady, za kterou již začínají rozlehlé Voděradské bučiny.
Jedná se o největší maloplošné chráněné území středních Čech, chránící rozsáhlý areál starých bukových porostů a zajímavých geologických jevů. Území rezervace bylo až na malé výjimky v minulosti stále porostlé lesem a patří k nejzachovalejším bučinám u nás. Impozantní, až čtyřicet metrů vysoké buky doplňují smrky, modříny, habry, javory a jedle. Červená značka vás dovede kolem Jevanského rybníka do Jevan, kde výlet končí.
Info: pěší trasa 10 km, doprava do Ondřejova PID linkou 383 z metra Háje, z Jevan jede linka PID 382 na Háje.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Údolím Kačáku do Lán
Západní okraj Prahy navazuje plynule na Křivoklátskou vrchovinu s hlubokými lesy, protínajícími romantická údolí s trampskými osadami. Pokud k tomu přidáme památky, ať už zámek v Lánech nebo novodobý hrad v Červeném Újezdu, vychází nám z toho z toho skvělý cyklovýlet.
Začít můžete například v Červeném Újezdě, kde kromě novodobé stavby hradu mají zahradu s miniaturním skanzenem, muzeum českého venkova a restauraci. Po silnici dojedete přes Svárov do údolí potoka Loděnice. Podle obce Kačice jej místní označují jako Kačák. Zdejší lesnaté údolí vábilo od nepaměti trampy a milovníky chataření, takže tu najdete bezpočet chatových osad, chatiček a zahrádek.
Cesta vede podél potoka k Dolnímu Bezděkovu, kde si vpravo pod silnicí všimnete betonového bunkru z roku 1937, který byl součástí opevnění tzv. Pražské čáry.
V Bratronicích uhnete na zeleně a posléze modře značenou polní cestu, která vede k hájovně Šarváš. Tady se poprvé dotknete hlubokých křivoklátských lesů a pokračujete Ploskovickou kaštankou ke zdi Lánské obory. Obora byla ohrazena roku 1713 a jde pravděpodobně o historicky nejstarší oboru nejenom v Evropě, ale i na světě.
Červená značka vás dovede k rozlehlému prostranství s rybníkem, zvanému Pánova louka. Brzy přijedete k našemu cíli, zámku v Lánech. Barokní zámek v obci Lány je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky.
Zpáteční cesta vede k hájovně Pustá Dobrá, kde se vám naskytne pohled na pozůstatky „černé minulosti“ této oblasti, betonovou těžní věž nad výdušnou jámou „Pustinka“. Nyní vás čeká v podstatě návrat po silnici na místo startu. Přes obce Žilina, Družec a Kyšice dojedete do Červeného Újezda.
Info: cyklotrasa 45 km, doprava do Červeného Újezda autem, případně vlakem do nedaleké stanice Unhošť
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
