Nouzové stavby si do dnešních dnů zachovaly svůj osobitý ráz a nabízejí zajímavou exkurzi do minulosti. „Lidé tu tenkrát využili kopec, který nikdo nechtěl zastavět, protože by se to nevyplatilo. Pokud bychom byli na Praze 6, tak by tu samozřejmě vznikla vilová čtvrť s výhledy. Kopec v Libni ale zůstal jen pro ty nejchudší,“ říká Petr Ryska, autor projektu Praha neznámá.
Stavba domů, která započala během první republiky, pokračovala i během druhé světové války. Tvary a velikosti domů byly různé, stejně jako použitý materiál. Někteří kolonisté dokonce vybudovali své obydlí s pomocí železničního vagonu, dnes tu můžete zahlédnout i obytné návěsy.
Pokud se někdo rozhodl zařídit si bydlení v této kolonii, musel se připravit na náročnou dřinu, v úzkých a příkrých uličkách téměř nešla využívat žádná technika. A rozhodující byla také rychlost. Tipnete si, jakým způsobem získávali místní obyvatelé stavební povolení? A proč si magistrát nedovolil nezvané hosty z těchto pozemků vystrnadit? Více informací najdete v hlavním článkovém videu.
