Mezi nejznámější útvary patří Doga (dosažená v roce 1908), která se elegantně uklání vysunutá před skalní defilé na jedné straně, a Strážce Tiských stěn (1953) na druhé straně.
Populární jsou i Kurtovy věže (1910) s proslulým komínem, kde se lezci při výstupu opírají jen o protilehlé skalní hrany, Janusova hlava (1910) jako symbol Tisé v centru skalního města a Sťatý major (1921) s nejobtížnějším výstupem, jak se na věž vůbec dostat.
Pokladna na Skalním náměstí
Turistická prohlídka skal obvykle začíná v Tisé. V centru obce u kostela je malé placené parkoviště, odkud vede červená značka okolo hřbitova do samého centra stěn na takzvané Skalní náměstí. Tady stojí dřevěná budka, kde by se mělo platit za vstup do skal. Vstupné je dvacet korun.
Mnozí návštěvníci se ovšem placení vyhýbají tak, že obejdou celé stěny doleva a dostanou se do nich bez vstupného. "Dělám to tak z principu, protože podle mně patří příroda všem a ne jen obecnímu zastupitelstvu,“ říká dvaačtyřicetiletý lezec z Prahy, který nechtěl uvést své jméno.
Ze Skalního náměstí odbočuje naučná stezka doleva do soutěsek malých Tiských stěn, aby se sem zase vrátila a pokračovala doprava přes Velké Tiské stěny k Turistické chatě.
Tam se znovu připojuje na červenou značku a přes Volské kameny pokračuje do Ostrova, tamního skalního města, na vrcholek Děčínského Sněžníku s rozhlednou a dolů do Děčína. Celá trasa se dá zvládnout za den, protože měří podle zvolených variant okolo dvaceti kilometrů.
|
Jak se tam dostat: |
V Bürschlických stěnách bez značek
Milovníci klidu a samoty mohou ze Skalního náměstí zamířit spíše na sever do Bürschlických stěn, což jsou nižší skály rozházené po lese bez turistických značek.
Odtud se stočí na severozápad a podél Rájeckého potoka dojdou ke stejnojmenným skálám a nakonec i do obce téhož jména. Z ní už vede žlutá značka po německo-českých hranicích do Ostrova. Zacházka oproti výše popsané trase je asi osm kilometrů dlouhá.
Upozornění pro horolezce:
Pískovec je měkká skála a není možné na ní lézt za deště a za mokra, kdy se díky vodě písek ulamuje a opadává. Lano nesmí nikdy vést tak, aby skálu řezalo, a jištění je možné pouze lanovými smyčkami nebo pomocí stabilních kruhů.
Nemožné je jištění tak zvaně na rybu, kdy od jistícího lezce vede lano ke slaňovacímu kruhu jako ke kladce a od něj teprve dolů k vystupujícímu partnerovi. Vrchol věže by se časem prodřel.
Upozornění pro turisty:
Nezkracujte si cesty, protože v pískovcovém terénu se tím rychle ničí vegetace a prohlubují erozní rýhy. V zájmu bezpečnosti nelezte na skály, i když to občas vypadá jednoduše. Návrat je totiž vždycky těžší a nebezpečnější než výstup. Neskákejte ze skalních okrajů na věže, i když jsou velmi blízko. Skok nazpátek může být nemožný.
Služby:
V Tisé je každodenně otevřené turistické informační středisko. V této obci je i neustále obsazená stanice Horské služby. Nejbližší hraniční přechody do Německa jsou v Petrovicích (silniční) a u Sněžníku (turistický).
| Kde přespat a kde se najíst? |
|
Nejlevnější jsou kempy v Ostrově a Tisé. Přespat se dá i v množství penzionů a hotelů. O víkendech má otevřeno obchod v centru Tisé. Levné hospody jsou v Tisé u rybníka, v Ostrově a Turistická chata ve skálách. |
 masiv Žofie v Bürschlických stěnách |
 Komín mezi věžemi v malých Tiských stěnách |
 Slanění z Cimbuří v Malých Tiských stěnách |
 Romantický vrchol Ptačích věží v Malých Tiských stěnách |
 Květnová věž u Skalního náměstí |
 Přepad přes komín Dvojčat v Malých Tiských stěnách |
