Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa tratě ze Železného Brodu do Tanvaldu
V roce 1859 zprovoznila společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (k.k. priv. Süd-norddeutsche Verbindungsbahn) svoji páteřní trať z Pardubic do Liberce. Dráhu trasovala přes Semily podél Jizery do Železného Brodu a dál na Turnov.
O pár let později společnost slíbila tanvaldským podnikatelům, že vystaví odbočnou trať údolím říčky Kamenice. Císař František Josef I. vydal koncesi v květnu 1873, první pravidelné vlaky se mezi Železným Brodem a Tanvaldem rozjely v červenci 1875.
Koleje ze Železného Brodu byly první, které do Tanvaldu dorazily. Teprve v říjnu 1894 tam dojely vlaky z Jablonce nad Nisou a v červenci 1902 byla dokončena ozubnicová železnice do Kořenova, kde se napojovala na pruské železnice. Tím se Tanvald stal nejdůležitější železniční křižovatkou v Jizerských horách.
 |
Trať údolím Kamenice slouží jak osobním, tak nákladním vlakům. Tato kombinace se ovšem stala osudnou 25. srpna 1990 cestujícím z osobního vlaku 6302.
Výpravčí ze stanic Železný Brod a Jesenný tehdy vinou nepředpisové komunikace poslali dva vlaky proti sobě. Osobní vlak vedený motorákem 810 s přívěsným vozem stoupal směrem k Tanvaldu, za zastávkou Spálov přejel most přes Kamenici a v oblouku se srazil s lokomotivou 743.010, která jela v čele manipulačního vlaku.
Náraz osobní vlak odmrštil zpátky na most, kde začal hořet. Na pražcích tehdy ležely plechy, a když začala z roztržené nádrže vytékat nafta, zůstala pod motorákem, kde se vzňala jako ve vaně. Žár byl tak velký, že tavil kovové součástky vlaku. Někteří cestující se vrhli z oken motoráku do říčky Kamenice, řada z nich pád do desetimetrové hloubky nepřežila.
Srážka vlaků u Spálova byla jednou z nejtragičtějších u nás
Bilance neštěstí byla hrozivá, zemřelo 14 lidí včetně strojvedoucího a vlakvedoucího osobního vlaku, 32 dalších bylo těžce zraněno. Za nehodu byli odsouzeni oba výpravčí na pět let vězení.
Místo tragické nehody dnes připomíná památník u osudného mostu. Pamětníci si událost připomínají každoroční pietou i dálkovým pochodem. Trať ze Železného Brodu do Tanvaldu je od té doby vybavena zabezpečovacím zařízením.
Trať ze Železného Brodu do Tanvaldu si můžete projet za pouhé 3 minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVlakem do železničního srdce Jizerek
Naši cestu motorákem Arrivy začneme v Železném Brodě. Na tomto nádraží jsme už jednou s naším seriálem byli, když jsme jeli ze Staré Paky do Liberce. Město Železný Brod je centrem sklářského regionu, není proto divu, že v místním muzeu najdete mimo jiných i expozici sklářství. Navštívit můžete také Minimuzeum skleněných betlémů nebo usedlost Běliště, jednu největších a nejkrásnějších roubených staveb v regionu.
Za stanicí Železný Brod vedou souběžně dvě samostatné koleje. Pravá vede do Staré Paky, levá do Tanvaldu. Za mostem přes Jizeru je zastávka Spálov, ideální výchozí bod k výletu jednak po Riegrově stezce podél Jizery do Semil, jednak po Palackého stezce podél Kamenice. Prohlédnout si můžete také vodní elektrárnu Spálov.
Za Železným Brodem se tratě dělí, koleje vpravo vedou do Semil a Staré Paky, koleje vlevo do Tanvaldu.
Od Spálova vede trať úzkým kaňonem říčky Kamenice. Právě první ocelový most přes ni je místem železniční tragédie.
Na zastávce Jesenný byla ještě před několika lety i druhá a třetí kolej. V rámci rekonstrukce celé tratě se podoba někdejší stanice dost změnila. Z Jesenného můžete vyrazit k Bozkovským dolomitovým jeskyním. Po červené a modré turistické značce jsou to necelé dva kilometry.
Turistické cíle podél tratě 035 |
Další zastávkou je Návarov. Kousek od nádraží stojí stejnojmenný zámek. Soukromý vlastník ho nákladně opravil a příležitostně ho otevírá veřejnosti. Každou první neděli v měsíci je v zámecké kapli ve 13:30 sloužena mše svatá.
To nedaleká zřícenina hradu Návarov je volně přístupná od dubna do října. V roce 2019 byly hradní zbytky zakonzervovány, aby se dochovaly i dalším generacím.
Přímo proti hradu je 172 metrů dlouhý Návarovský tunel. Jen pár set metrů za ním stávala zastávka Držkov. Ta vznikla v době Protektorátu Čechy a Morava. Plavy a Velké Hamry už totiž patřily k Německu a obyvatelé Držkova tak nemuseli podstupovat celní procedury. Zastávka zanikla po roce 1975.
Druhým a zároveň posledním tunelem na trati je tunel Haratický, dlouhý 192 metrů. Za ním vlak Arrivy zastavuje v zastávce Plavy. Ani ne půl kilometru odtud by mělo být Muzeum Československé armády, ale jeho webové stránky už nejsou několik let aktualizovány, tak berte tuto informaci s rezervou.
Podobné to je i s Muzeem obnovitelných zdrojů energie v nedalekých Velkých Hamrech. Od stejnojmenné stanice je muzeum vzdálené necelý kilometr za řekou Kamenicí. Podle webu je prohlídka jen na objednávku. Láká třeba na nejstarší původní vodní elektrárnu v Čechách v každodenním provozu.
Blížíme se ke konci naší cesty, přejíždíme Kamenici a zleva se k nám připojuje trať z Jablonce nad Nisou (projeli jsme ji už před lety). Po chvíli vjíždíme do stanice Tanvald. Kouzlo horského nádraží zmizelo při nedávné rekonstrukci, sypaná nástupiště nahradil beton a modré zábradlí.
Železnobrodské zhlaví stanice Tanvald
A kam z Tanvaldu na výlet? Určitě nesmíte vynechat jízdu po Zubačce (podívejte se zde) do Kořenova podívat se na znovuzrozenou výtopnu. Vydat se můžete i na túru po okolních rozhlednách. Třeba na futuristickou Špičku (3,7 km po zelené značce), na Tanvaldský Špičák (4,4 km taktéž po zelené) nebo na nejstarší rozhlednu Jizerských hor, na Štěpánku (4,8 km po zelené turistické značce, ovšem na druhou stranu údolí). S dětmi pak doporučujeme navštívit Muzeum výroby dřevěných hraček v Jiřetíně pod Bukovou (6,7 km po zelené značce).
Sedmnáct kilometrů dlouhou trasu ze Železného Brodu do Tanvaldu ujel modrý motorák Arrivy za necelou půlhodinu. Výhodou této trati je, že se do železničního srdce Jizerských hor dostanete přímým vlakem z Prahy.
