Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa provozované části Kozí dráhy mezi Děčínem a Telnicí
Kozí dráha se přezdívá železniční trati z Děčína přes Telnici, Krupku do Oldřichova u Duchcova. Tento úsek býval historickou součástí Duchcovsko-podmokelské dráhy (k.k. privilegierte Dux-Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft). Ta se v roce 1871 stala přímou konkurencí Ústecko-teplické dráhy (ÚTD).
Obě železniční společnosti měly jediný cíl: dovážet hnědé uhlí do přístavů na Labi. Zatímco ÚTD vedla svoje koleje z Chomutova přes Most, Bílinu do Ústí nad Labem, na DPD zbyl složitější terén z Chomutova přes Jirkov do Litvínova, Duchcova a odtud přes Krupku, Telnici do Děčína.
Duchcovsko-podmokelská dráha monopol ÚTD nerozbila, přestalo se jí dařit a už v roce 1892 byla zestátněna. To ovšem neznamená, že by provoz na trati utichl, alespoň zatím ne. Úsek mezi Chomutovem a Litvínovem zanikl kvůli těžbě hnědého uhlí v roce 1971 (věnovali jsme mu 16. díl seriálu Zaniklé tratě), přeloženy byly i další části.
 |
Kozí dráhu využívali hlavně místní nebo turisté. Pravidelné osobní vlaky po ní jezdily až do roku 2007, kdy Ústecký kraj spoje pro následující rok neobjednal. Přesto na trať 132 vyjelo několik výletních vlaků, většinou narvaných k prasknutí.
V roce 2013 se na Kozí dráhu v úseku Děčín–Telnice vrátily výletní sezonní vlaky. Jenže už o dva roky později Správa železnic vyhlásila na trati dlouhodobou výluku. Údajně kvůli špatnému technickému stavu mostů, popadaným stromům, podmáčenému terénu nebo shnilým pražcům.
Obnovení provozu v úseku Děčín – Telnice v březnu 2022
Dlouhodobá výluka na Kozí dráze se nápadně podobala té, kterou tehdy ještě České dráhy vyhlásily v roce 1997 na úseku Loket předměstí – Horní Slavkov Kounice, a kterou Správa železnic po svém vzniku přejala. Žádné opravy, žádná snaha o obnovení provozu. Zaniklé tratě o Slavkovské dráze najdete zde.
Kozí dráha se stala horkým bramborem, který si přehazovali politici krajští i celostátní, fandové vlaků a Správa železnic. Město Děčín chtělo v její stopě vybudovat cyklostezku, Ústecký kraj chtěl vlaky. Nakonec vyhrál kraj a koncem března 2022 vyjely na úsek z Děčína do Telnice motoráky společnosti KŽC Doprava.
Dráha zatím nemá zcela vyhráno, obnovu úseku z Telnice do Oldřichova u Duchcova se zatím kraji nedaří prosadit. A to i přesto, že si u Správy železnic objednal v navazujícím úseku několik párů sezonních výletních vlaků. Tak uvidíme, jak to dopadne.
Z Děčína do Telnice se můžete projet za 3 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvDráha na odpis měla být dvoukolejná
Turistické cíle podél Kozí dráhy |
Naši cestu motorákem KŽC Doprava začínáme na děčínském hlavním nádraží. Už jsme tady s naším seriálem několikrát byli, jednou při jízdě z Kralup nad Vltavou, podruhé jsme přijeli z České Lípy. Vlak do Telnice ovšem stojí trochu stranou, na speciálním nástupišti na jižním zhlaví.
Pokud jste ještě nikdy nenavštívili Děčín, určitě to udělejte. Rodiště zakladatele Sokola Miroslava Tyrše má lákadla pro všechny – pro malé zoologickou zahradu, pro velké děčínský zámek, vyhlídku na Pastýřské stěně nebo oblastní muzeum.
Až do roku 1940 se ze stanice Děčín hl. n. jezdilo Do Telnice a dál přímo. Pak byl oblouk zrušen a od té doby se musí vlaky na Kozí dráhu dostat úvratí z nákladní stanice Děčín západ. Stejně jako my.
Přímo ve městě je zastávka Děčín zastávka, za ní ale začínáme stoupat údolím Jílovského potoka. Ze zastávky Děčín-Bynov se můžete vydat k vrcholu Děčínského Sněžníku s legendární rozhlednou. Od kolejí je to jen šest kilometrů.
Jen 300 metrů od stanice Jílové u Děčína najdete tamní zámek. Budova ve stylu saské renesance dnes hostí expozici o historii města a okolí.
Stanice Jílové u Děčína na dobové pohlednici
Dalším zámkem blízko u trati je Libouchec. Od stejnojmenné stanice je také nedaleko. Pokud si chcete soukromý zámek prohlédnout, musíte se registrovat na webových stránkách. Od zámku můžete pokračovat k Tiským stěnám, pískovcovému skalnímu městu. Po žluté turistické značce je to od zámku sedm kilometrů, kratší neznačenou trasou jen pět.
Celou dobu je znát, že Kozí dráha měla být původně dvoukolejná. Všechny kamenné mostky, které vedou přes koleje, jsou široké přesně pro dvě koleje. Kvůli ztrátovému provozu se ovšem trať rozšíření nedočkala.
Mosty přes Kozí dráhu byly stavěny tak, aby se pod ně vešla dvoukolejná trať.
Za stanicí Malé Chvojno přejedeme dálnici D8. Souprava motorových vozů KŽC Doprava se pomalu blíží ke konci dnešní cesty, k Telnici. Přímo pod touto železniční stanicí byla v letech 1912–1955 konečná ústecké tramvaje. Obyvatelé Ústí nad Labem se tehdy z centra dostali pohodlně k vlaku.
Z Telnice se můžete vydat objevovat krásy východního Krušnohoří. Nedaleko od nádraží je skiareál Zadní Telnice, o pár kilometrů dál pak unikátní Grizzlochův mlýn, kde na vás čekají ukázky tradičního zpracování ovčí vlny.
Sjízdná část Kozí dráhy končí pár metrů za Telnicí červeným terčem. Kdyby vlaky jezdily dál, mohli byste vystoupit například v zastávce Krupka-Bohosudov a vydat se historickou sedačkovou lanovkou na Komáří hůrku.
Konec sjízdné části Kozí dráhy za Telnicí. Trať dál vede přes Krupku a stanici Teplice Lesní brána do Oldřichova u Duchcova.
V okolí je spousta památek po hornické minulosti. Například přístupná štola Starý Martin s hornickým skanzenem. V Krupce zase můžete obdivovat zbytky tamního hradu nebo městské či hasičské muzeum.
Kozí dráha má vynikající turistický potenciál. Ještě jsme nezmínili cyklistiku, okolí Děčína je protkáno cyklotrasami, soupravy KŽC Doprava jsou proto v letní sezoně doplněny o speciální cyklovagon. Výlet po Kozí dráze tedy vřele doporučujeme. Mimochodem, letos by měly osobáky poprvé vyjet v sobotu 25. března.
