Nová Hřebenovka po české i německé trase hor.

Nová Hřebenovka po české i německé trase hor. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Hory na Liberecku spojila Hřebenovka. Pěší na ní nachodí 150 kilometrů

  • 8
Liberecký kraj jako první v zemi navázal na původní slavnou Blauer Kammweg neboli Modrou hřebenovku. Trasa pro pěší, cyklisty a běžkaře kopíruje historickou cestu pohraničními horami a jen pěší část měří dohromady 150 kilometrů. Lidé se tak mohou vydat po hřebenech jako předci před sto lety.

Na začátku 20. století po ní mohli turisté dojít z Krušných hor až na Praděd. Turisty vedl symbol modrého hřebene. Ten mají turistické cedule i dnes. "Věříme, že se další kraje přidají a že budou v projektu pokračovat, abychom se jednou dočkali toho, že trasa bude znovu vyznačená po vrcholcích hor, tak jak to bylo před sto lety," uvedla náměstkyně hejtmana Hana Maierová.

V kraji jsou nyní vyznačeny tři paralelní trasy pro turisty, cyklisty a běžkaře. Vyznačeny jsou tak, aby procházely známými územími českoněmeckého pohraničí, ale i místy méně využívanými.

Pěší část má severní a jižní větev, obě začínají na česko-polském hraničním přechodu Jizerka-Orle. Severní trasa pak poutníka vede přes vrcholové partie Jizerských hor, kolem Oldřichova v Hájích a pokračuje do Hrádku nad Nisou, kde překračuje státní hranici. Na českou stranu se trasa znovu vrací na přechodu Černá Brána a končí v Nové Huti na hranici s Ústeckým krajem.

Přibylo lepší zázemí i dětská hřiště

Jižní trasa vede turistu z Jizerky přes Desnou, Černostudniční hřeben na Milíře a dále pokračuje na Ještěd. Trasa se pak vine přes Petrovice a končí na česko-německé hranici u Lückendorfu, kde se napojuje na severní větev.

"Chceme turisty nalákat i do míst, která nejsou tolik známá. Například z Ještědu dolů do Kryštofova údolí," uvedla vedoucí odboru cestovního ruchu Libereckého kraje Eva Hornová.

Mapa tras nové Hřebenovky po české i německé trase hor.

Obce doufají, že vyznačená Hřebenovka přiláká další návštěvníky. Například rodiny s dětmi mohou využívat nová odpočinková místa s dětskými hřišti. Díky projektu mají také turisté mnohem lepší zázemí. Vznikly nové přístřešky, lavičky, stojany na kola nebo pět desítek map.

"Jsme rádi, že u nás vzniklo odpočinkové místo. Je tam krásně vidět na Špičák a už teď je velmi navštěvované. Jezdí tam převážně místní, ale i turisté tam cestu určitě najdou," věří starosta Smržovky Marek Hotovec.

Teď se musí zapojit i podnikatelé

Pouhé nové značení ale nestačí. Do hry musejí vstoupit místní podnikatelé. "Hřebenovka má velký potenciál. Osobně se ale domnívám, že se nesmí skončit u vyznačení, turistům se musí jít naproti a udělat i další krok. Víc lidí to přitáhne, jen pokud budou vytvořeny turistické balíčky, jako mají v sousedním Německu. Když si tam lidé zaplatí pětidenní přechod, jsou v tom třeba zahrnuta přespání v penzionech," domnívá se Jiří Rak, vedoucí oddělení cestovního ruchu o.p.s. České Švýcarsko v sousedním Ústeckém kraji. Společnost nyní usiluje o napojení na Hřebenovku u Šébru v Lužických horách a vyznačení takzvané Lužické spojky.

"Liberecký kraj trasu vyznačil, teď už ale musí přijít role našich turistických regionů. Časem by měly spolupracovat s cestovkami nebo penziony a nabízet turistům různé zajímavé balíčky. Šance by se tedy měli chopit podnikatelé," zmínila Eva Hornová.

Hřebenovka

Hřebenovka propojí atraktivní místa vrcholových partií pohraničních hor. V rámci projektu se obnovilo značení na 149 kilometrech pěších, 135 kilometrech cyklistických a 60 kilometrech běžkařských tras na dvou lyžařských magistrálách.

Pěší částseverní a jižní větev, obě začínají na česko-polském hraničním přechodu Jizerka-Orle.

  • Severní trasa vede přes vrcholové partie Jizerských hor, kolem Oldřichova v Hájích pokračuje trasa do Albrechtic u Frýdlantu a Hrádku nad Nisou, kde překračuje státní hranici. Na německém území pokračuje do Oybina, na vrchol Hvozdu, kterým prochází česko-německá státní hranice a dál do Jonsdorfu. Na českou stranu se trasa znovu vrací na přechodu Černá Brána a končí v Nové Huti na hranici s Ústeckým krajem.
  • Jižní trasa vede turistu z Jizerky přes Desnou, Tanvald, Černostudniční hřeben na Milíře a dále pokračuje přes Ještědský hřeben na Ještěd. Trasa vede dál přes Petrovice a končí na česko-německé hranici u Lückendorfu, kde se napojuje na severní větev.

Na českém území je součástí 5 odpočinkových míst s prvky dětského hřiště, 9 přístřešků, 9 stojanů na kola a 51 venkovních map.

Projekt vyšel na 17 milionů korun a byl financován z přeshraničního programu Cíl3 Česko-Sasko.