Lanovky kdysi a dnes
Žijí mezi námi ještě lidé, kteří pamatují naše hory bez lanovek a lyžařských vleků. Kdo chtěl na kopec za pěkným rozhledem, musel po svých, kdo se chtěl svézt na lyžích, musel si svah poctivě vyšlapat.
Stavbu prvních lanovek v podmínkách těchto "prehistorických" dob zřejmě vítal každý a jen málokdo si uvědomoval, jak moc dokážou lanovky změnit za pár desítek let charakter našich hor.
Světu lanovek u nás bezkonkurenčně vévodí Krkonoše. V roce 1950 byla uvedena do provozu nejstarší lanová dráha z Pece pod Sněžkou na Sněžku, od té doby zde vzniklo dalších 16 lanovek, z toho jenom v tomto tisíciletí úctyhodných šest.
Za uvedené období zároveň mnohonásobně vzrostla přepravní kapacita. Tam, kde staré dvousedačkové lanovky kdysi s námahou vyvezly 250 lidí za hodinu, dnes chrlí nejvýkonnější stroje i desetkrát více lidí.
Kde končí příroda a začíná turistický průmysl
Zatímco první lanovky s malou přepravní kapacitou do přírodního okolí až tak citelně nezasahovaly, o těch dnešních to rozhodně nelze říci. Největším problémem zdaleka nejsou jenom železné sloupy a vykácený pruh lesa, ale sekundární jevy, které vyvolává ohromná masa lidu koncentrovaná do jednoho místa.
Dnes se projektuje většina lanových drah pro zimní využití s návazným systémem sjezdových tratí. To znamená další vykácené pásy lesa v rozsahu mnohonásobně větším, než vyžaduje samotná linie stavby. To otevírá cestu větrným kalamitám a erozi půdy.
Další logickou nezbytností je nová silnice a obří parkoviště pro stovky aut. K tomu hudební reproduktory a osvětlení pro noční lyžování. No a samozřejmě nelze zapomenout na stánky s pivem a klobásami, na desítky nových hotelů, hospod a zábavních podniků, které zajistí návštěvníkům nezbytné životní potřeby. Zplodiny z aut a tuny odpadků jsou další samozřejmostí.
Skipark třetího tisíciletí
Názorný příklad jak zničit přírodu a přeměnit ji na centrum konzumního turismu představuje zatím nerealizovaný projekt na výstavbu superobřího lyžařského skiparku na území vojenského újezdu Boletice v jižních Čechách, který je z poloviny součástí CHKO Šumava. Vojáci totiž před časem oznámili, že uvažují o opuštění tohoto území, které podle biologů patří k nejcennějším u nás.
V liduprázdném kraji, kde se zabydleli kriticky ohrožení živočichové a rostliny (rys, tetřev, vydra, ledňáček, perlorodka, alpské kosatce, prha chlumní atd.), má během pěti let od zahájení prací vzniknout za 1,8 miliardy Kč pavučina 18 propojených sjezdovek o celkové délce 27 km. K tomu lyžařská houpačka, lanovkový park se 6 čtyřsedačkovými dráhami a 4 další lyžařské vleky o celkové kapacitě 16 000 osob!
Diskuse kolem projektu však zmrazila týden stará zpráva z Ministerstva obrany ČR, která říká, že do roku 2007 vojáci v Boleticích určitě zůstanou a sezónně otevřou pouze okrajové části vojenského újezdu pro účely tzv. měkké turistiky.
Megalomani od Šumavy po Beskydy
Ani jinde však nezůstávají projektanti pozadu. V Čeladné pod Beskydami chtějí prosadit lyžařská areál na severovýchodních svazích Velké Stolové a Kněhyně, jejíž vrchol je chráněn v nejpřísnější (a tedy nejcennější) kategorii "národní přírodní rezervace".
Občas se mluví i o druhé nejvyšší beskydské hoře Smrku (1276 m), která je rovněž zákonem chráněna. Projekt hovoří o čtyřech lanovkách a třech lyžařských vlecích, nejdelší sjezdovka má mít 2 300 m. Celý areál by pojmul 5 000 návštěvníků!
Něco podobného se za půl miliardy plánuje i na severních svazích Smrku v CHKO Jizerské hory. Zde jsou kromě ochranářů proti i lesáci: ti totiž severní svah nejvyšší hory české části Jizerských hor za nemalé peníze již více než dvacet let úspěšně zalesňují. Plánovaný skiareál by tvořily čtyři sjezdovky a čtyři lanovky s celkovou kapacitou až 4000 osob za hodinu.
Třetí diskutovanou "lanovkovou lokalitou" je hora Smrčina na česko-rakouské hranici, kde se na odvráceném svahu našich jižních sousedů rozkládá známý skipark Hochfit. Lanovce a sjezdovkám, které mají propojit rakouský areál s českým územím, však stojí v cestě 1. zóna šumavského národního parku se smíšeným pralesem – po Boubínu asi nejcennějším na Šumavě.
|
Lanovky v kostce ZAMÍTNUTÉ PROJEKTY LANOVEK Praděd (Jeseníky) |
|
REKORDY ČESKÝCH LANOVEK Nejstarší: První lanovou kabinkovou dráhou v ČSR byla kyvadlová lanová dráha na Černou Horu z Jánských Lázní z roku 1928. Nejmladší: Branná (Jeseníky, 2004), Vítkovice – Aldrov (Krkonoše, 2004), Černá hora –Protěž (Krkonoše, 2004) Nejdelší: Bohosudov – Komáří Vížka nad Krupkou (Kněžiště): 2348 m (1 úsek), Pec pod Sněžkou – Sněžka: 3527 m (2 úseky) Nejkratší: ZOO Praha: 106 m Největší přepravní kapacita: Vítkovice – Aldrov: 2411 osob/h (Krkonoše) Nejmenší přepravní kapacita: Krasetín- Kleť: 220 osob/h (Blanský les) |
Všelék na nezaměstnanost
Všechny projekty na výstavbu lanovek od Šumavy po Beskydy mají jeden společný jmenovatel – propagují je regionální politici, starostové a místní vlivní podnikatelé. Jejich tradičním spojencem bývá prezident Klaus – známý lyžař a příznivce lanovek. Všichni vždy slibují stovky nových pracovních míst a spásu pro region zmítaný nezaměstnaností.
Tyto argumenty se dobře poslouchají a hlavně před volbami mohou politikům přihrát nemálo tolik potřebných hlasů. Méně už bývá slyšet, že provoz skiparků je pouze sezónní záležitostí, že výstavba je lukrativní zakázkou hlavně pro stavební a konstruktérské firmy a že existují i jiné možnosti, jak obcím zajistit dlouhodobější rozvoj.
Příkladem mohou být Jindřichovice pod Smrkem (www.jindrichovice.cz), kde již dříve vsadili na trvale udržitelný rozvoj, obnovitelné zdroje a vzdělání a do boje za blízké lanovky a sjezdovky na Smrku (viz odstavec výše) se obec nemá potřebu zapojovat.
Jaké hory vlastně chceme?
Spory kolem lanovek vzbuzují otázku, jaké hory vlastně v České republice chceme mít. Dáme-li zelenou lanovkám a skiparkům třetího tisíciletí, pak se nám horské oblasti brzy definitivně přemění na jedno veliké sportoviště zastavěné hotely, hospodami, sezónními byty a podřízené nemilosrdným zákonům byznysu. K této podobě úspěšně kráčí především Krkonoše.
Druhou varintou je uchovat horské oblasti jako klidnou neurbanizovanou zónu, kde vedle lidí může koexistovat i původní flóra a fauna a tradiční regionální kultura nepřeválcovaná tuctovým kýčem těžkého turistického průmyslu.
|
Komentář autora |
|
Naší korupcí prolezlé politické scéně však patrně vyhovuje současný neurčitý stav ministerských výjimek a pokoutních politických dohod, kdy je možné tu přihrát něco jedné straně a tu zase straně druhé podle aktuálních politických potřeb. Tak to u nás prostě zatím chodí – ke škodě českých hor i nás všech. |
Průvodním znakem všech nynějších sporů o lanovky je zřetelná bezkoncepčnost a nesystematičnost, která v ČR vůči ochraně přírody a krajiny panuje.
Bylo by ku prospěchu obou stran – ochranářů i lanovkářů – kdyby bylo jasné, podle jakých pravidel se hraje a zda-li dáváme (alespoň na chráněných územích) přednost skutečné a principiální ochraně přírody anebo byznysu. Určitě bychom byli ušetřeni spousty sporů, emocí a zklamaných nadějí.
Na Sněžku pěšky nebo lanovkou?
Již více než deset let se diskutuje bez zřejmých výsledků o osudu lanovky na nejvyšší českou horu Sněžku, která se postupně proměňuje ve starobylý technický unikát. Podnikatelé i místní zastupitelé z Pece si bez lanovky nemohou turistický ruch ve své obci představit a podporují výstavbu dráhy nové až na vrchol.
Správa Národního parku chce naopak nechat nynější letitou lanovku dožít a podpořit novou lanovku pouze na Růžohorky, odkud by měl jít již každý po svých.
Ochranáři především nechtějí připustit zemní stavební práce nad horní hranicí lesa, kde se nachází unikátní ekosystém severské tundry, která je hlavním důvodem zařazení Krkonoš na seznam mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO.
Podle statistik vyjde z české strany na Sněžku 60% návštěvníků pěšky a 75% sejde pěšky dolů. Chodníky na Sněžku byly v poslední době velmi kvalitně a za nemalé peníze rekonstruovány.
(Článek vznikl ve spolupráci s časopisem Veronica)
 Žalý - horní stanice lanovky |
 Lyžaři na dvousedačkové lanovce ve SKI areálu sv. Petr vyjíždějí na Pláně. |
 Lanovka ve SKI areálu sv. Petr |
 Lyžaři na lanovce v Beskydech |
 Ski Park Černý Důl v Krkonoších |
 Lanovka - Poustevny v Beskdech |
 Lanovka na Ještěd |
 Lanovka na Macochu (Moravský kras) |
