Celá trasa vede rovinatou krajinou po kvalitních cestách a vedlejších silničkách, takže na výlet můžete vzít i děti. Pokud se vám navíc podaří výlet skloubit s podzimním výlovem některého rybníka, budete mít o zážitek navíc.
Z Veselí na českou Saharu
Náš výlet zahajujeme ve Veselí nad Lužnicí. Toto jihočeské městečko tvoří pomyslný severní okraj Třeboňské pánve: odtud na jih začíná kraj rybníků, rákosin, močálů a vodních ptáků. Taky se tady spojují dvě jihočeské řeky, Nežárka a Lužnice.
Kdysi jsem od někoho zaslechl "je to dlouhé jak Veselí" – pořekadlo příznačně poukazuje na délku obce, vždyť už cesta od vlakového nádraží do centra měří 2 km a představuje solidní túru. Není divu, že tu každý jezdí na kole, ráno do práce, do školy, na nákupy, z hospody… v každou denní i noční hodinu budete míjet místní, jak odněkud někam jedou na kole, často s nákupními taškami přes řídítka. Takže vyrážíme na jih stylově z tohoto městečka cyklistů.
Sledujeme červenou značku, která lemuje silnici směr Val, za železničním mostem uhýbáme doprava na Vlkov a po chvilce sjedeme z asfaltu vpravo k přírodní rezervaci Písečný přesyp u Vlkova. Vlkovský přesyp je nejznámější a asi také nejnavštěvovanější lokalitou tohoto druhu u nás, přezdívá se mu také česká Sahara. Vítr tu vytvořil jakousi dunu a dodnes tuto krajinu bez vegetace mění v nejrůznější písečné tvary. Přesyp leží hned vedle zatopené pískovny se skvělým koupáním (pokud sem vyrazíte v létě, otužilci kdykoli).
Víra, Láska, Naděje
Tip na dovolenouVyberte si z pestré nabídky pobytových nebo poznávácích zájezdů na dovolena.iDNES.cz a cestujte po Čechách. |
Od rezervace pokračujeme po žluté značce, která se vzápětí vrátí na silnici směřující do Vlkova. Tady se napojíme na červenou a hezkou alejí dojedeme k prvnímu z rybníků jménem Krajina. Nyní nás čeká několik kilometrů podél rybníků tzv. Nadějkovské rybniční soustavy. Trasa vede většinou po nezpevněných cestách po hrázích rybníků se staletými duby.
Hráz mezi rybníky Skutek a Dobrá vůle
Vlkovský písečný přesyp
Tato oblast je také zajímavá tím, že jednotlivé rybníky spolu těsně sousedí a vodní plochy tak můžeme pozorovat po obou stranách cesty. V době podzimního upouštění rybníků je to oblíbené místo hejn volavek.
Naděje, Láska, Víra: to jsou tři poslední rybníky a také asi nejhezčí zastávka na tomto úseku. Tady klidně slezte z kola a projděte se po hrázích pěšky. Dokonce jsme tu objevili dřevěný chodníček vybíhající od silnice do rákosin "Lásky". Dle množství plovoucích patron všude kolem však odhadujeme jeho původní účel na jiný, než je bohulibé pozorování ptactva…
Přes obec Klec dojedeme k silnici, kde odbočíme vpravo a po chvilce nás vítá městečko Lomnice nad Lužnicí. Název "nad Lužnicí" je však poněkud zavádějící, neboť městem protéká Zlatá stoka a zmíněná řeka teče asi 2,5 km východně od Lomnice. Jsme v polovině trasy, a tak využíváme místní restauraci k doplnění tekutin a energie.
Cesta kolem Naděje
Volavka
Krajem statků
Po obědě pokračujeme po vedlejší silnici směrem na Záblatí. Jakmile se za posledním domem Lomnice přehoupneme přes Zlatou Stoku, můžeme si udělat malou odbočku vpravo na pěší naučnou stezku Velký Lomnický. Trasa vede kolem rybníka Vydýmač a Velkého lomnického rybníka a jejím vrcholem je rozhledna s hezkým pohledem na rybník. Jmen "Vydýmač" najdeme u českých rybníků víc: podle starého rybářského názvosloví jde o rybník pod studánkou nebo se spodním pramenem.
Statek v Dyníně
Statek v Ponědrážce
Může se hodit
|
Uháníme do Záblatí, což je malá víska pod hrází Záblatského rybníka. Mají tu hezky opravenou náves s hospodou a objevujeme tu první typické statky tohoto kraje. Další malebné usedlosti obdivujeme při průjezdu Lhotou, to hlavní ale přichází v další obci na trase, kterou je Dynín. Tady najdeme krásně zachované domy i náves, která se v mnohém vyrovná mnohem známějším Holašovicím. Není proto divu, že střed obce byl prohlášen vesnickou památkovou zónou.
Další vesnici určitě znáte z jedné lidové písně, je to Bošilec. Mostek jsme tu sice našli, ale po dvou pannách ani památky! Naštěstí se z mostku pod hrází otvírá hezký výhled na Bošilecký rybník, který nám vynahradil vše, o čem se zpívá v písničce.
V dálce za nedalekým Horusickým rybníkem se již objevuje výrazná věž kostela ve Veselí, cíl našeho výletu se tedy přibližuje. Volíme lesní cestu přes Ponědrážku, kde obdivujeme další hezké statky. Protože nechceme jet po hlavní silnici Veselí - Třeboň, uhýbáme za Ponědrážkou doleva na polní cestu a pokračujeme kolem rybníka Švarcenberk, za nímž silnici přejedeme a pokračujeme kolem Horusického jezera. Přejedeme Lužnici a kolem Vlkovské pískovny se vracíme zpět do Veselí nad Lužnicí.
