Nástupními místy pro Aletsch Arenu v kantonu Wallis jsou městečka Fiesch (středisko Fiescheralp), Mörel (středisko Riederalp) a nástupní stanice kabinkové lanovky Betten, která je jakýmsi „zlatým středem“ arény. I proto jsme si ubytování vybrali v Bettmeralpu. Velkokapacitní kabinka nás dovezla do horské vesničky Bettmeralp, která stejně jako Riederalp a Fischeralp není zpřístupněná autům, a tak tu panuje poklidná horská atmosféra. Jen transport kol a zavazadel byl trochu složitější, nicméně vychytané vozíky zdarma k zapůjčení hned u lanovek nám to hodně usnadnily.
Ať se na hlavní hřeben Aletsch Areny necháte vyvézt jakoukoli lanovkou, budete mít krásný výhled na Aletschský ledovec. Tento ledovec mi z fotek vždycky připadal jen jako rozoraná jarní sjezdovka, na které jsou v brázdách rozhrnuté kameny. Divila jsem se, proč je ledovec tak populární. Až na místě jsem pochopila, že takovéto monumentální panorama se zkrátka čočkou foťáku zachytiti nedá a musí se zažít na vlastní kůži. Náš první ledovcový výhled jsme si vychutnali z vrcholu Moosfluh, kam nás vyvezla kabinková lanovka.
Hřebenovka Moosfluh - Bettmerhorn
Z Moosfluh jsme se vydali horskou hřebenovkou směrem na horní stanici kabinkové lanovky na Bettmerhornu. Prakticky do poloviny cesty hřebenovka umožňovala permanentní výhled na ledovec, který se nám skoro za celý náš pobyt ne a ne okoukat. Tento pěší výlet patří k těm pohodovým, nikterak náročným – zabere zhruba dvě hodinky a z Bettmerhornu se do Bettmeralpu svezete zas kabinkovou lanovkou.
Jedna z nejkrásnějších túr vede z Bettmerhornu přes Märjelensee zpátky do Bettmeralpu. Sice trvá pět a půl hodiny, ale nejvíc toho uvidíte právě na tomto výletě a navíc se tu dostanete přímo k ledovci. Před výletem se můžete posilnit v panoramatické restauraci na Bettmerhornu a udělat si pár fotek z „ledovcové terasy“.
Horská pěšina proložená tu a tam kameny vás dovede až k jezeru Märjelensee, ještě před ním si ovšem udělejte malou (skoro povinnou) odbočku přímo k ledovci, která vás svede na turistickou trasu podél divokého horského potoka. Po nějakých deseti minutách už se můžete na vlastní kůži dotýkat ledovce.
Märjelensee
Právě toto místo řadím mezi nejpůsobivější místa, která jsem dosud navštívila. Kontrast hladkých i rozlámaných skal a mohutného ledovce vykresloval připomínal mimozemskou krajinu a člověk si tu přišel skoro až nicotně malý. Pokud se do Aletsch areny ještě někdy vrátíme, určitě si tu zkusíme i túru s průvodcem přímo po ledovci.
Podobné žně, jaké jsou tu připravené pro milovníky pěších túr, jsou tu nachystané i pro bikery, protože právě tady se jede slavný cyklistický závod Stoneman, který má 127 kilometrů a vy si tu můžete projet kteroukoli jeho část. My si vybrali část Bettmeralp – Fischeralp – Gletscherstube – Unneres Tälli – Fischeralp – Bettmeralp, která začínala výšlapem do kopce po šotolinové cestě až ke Glestcherstube. Tato cesta není nijak prudká a celý kopec se dá v pohodě vyjet. Hodně sil ušetří i tunel kousek před Gletscherstube, tam si něco přioblečte, je tu chladno i v teplém letním dni. Jen pár metrů za horskou chatou Gletscherstube, kde se mimochodem můžete občerstvit, se nacházel cíl našeho okruhu – jezero Vordersee, které bylo zároveň nejvyšším bodem našeho výletu.
Trail Vordersee-Unneres Tälli
Od Vordersee jsme se po horském trailu vydali směrem na Unneres Tälli. Původně jsme si mysleli, že co se týká přírodních krás, už nás tu nic nepřekvapí. Ovšem tady nás působivá švýcarská krajina opět dostala do kolen. Zelená barva prokládala šedou barvu ve strmých skalách, zatímco se v pozadí vinul druhý ledovec Fieschergletscher. Neskutečný pohled!
O trailu si troufnu říct, že je jeden z nejkrásnějších, který jsem kdy jela. Zpočátku se lehce vlnil a sem tam se muselo šlápnout do pedálu, ale sjezdy z kopce splňovaly vše, co milovník trailového bikingu očekává – plynulou sjízdnou pěšinku i technické pasáže v kamenech, mírné úseky i strmější sekce v zatáčkách. Po trailu tu jedete necelou hodinku, a to prakticky až k Fiescheralpu. Odtud sjedete do Berrmeralpu po šotolinové cestě „Herrenweg“.
Velmi hezký úsek závodu Stoneman vede i z Moosfluh směrem do Riederalpu, kde brázdíte hřebenovku a zároveň se kocháte výhledem na ledovec. Do kabinky na Moosfluh vám kola v pohodě vezmou, takže ušetřené síly můžete investovat do hravého trailu vedoucího převážně z kopce.
Trailů i mimo trasu závodu je tu všude plno, jezdí se po klasických turistických pěšinách, kde je potřeba brát vzájemně ohled mezi turisty a cyklisty, nicméně trasy jsou v současné době bez většího počtu turistů, takže se i na kole jelo plynule.Pokud chcete vyzkoušet i jiné traily, si stáhněte do telefonu aplikaci Trailforks, kde jsou podrobně vyznačené.
Trail Moosfluh - Bettmeralp
Jízdu na kole a pěší turistiku si tu můžete zpestřit lanovým centrem, koloběžkami nebo sjezdem na horských kárách, který jsme si vyzkoušeli my. Kabinkovou lanovkou jsme se nechali na Moosfluh, vystoupili jsme ovšem už v mezistanici, kde se nachází start horských kár a přímo tady vám je i zapůjčí. Do Riederalpu se pak jede zhruba půl hodinky po široké, leč docela rozbité cestě, takže bych tuto atrakci nedoporučila nikomu, kdo má třeba problémy s bolavými zády – nás to tady docela protřáslo! Pomalejší jízda tu je určitě komfortnější a aspoň máte čas na panoramata s jezery.
Kdo by chtěl zažít i trochu kultury, může navštívit Gletscherwelt, neboli muzeum o ledovci u výstupu lanovky na Bettmeterhornu, kde vám věrohodné figuríny povypráví o tamním životě v minulosti, řeknou vám i různé zajímavosti o ledovci a o jeho objevení. Vstup do muzea je zdarma.
Aletsch Arena v kostce:Vzdálenost z Prahy: 9 hod 30 min Celodenní bikepas: 65 CHF (1 600 Kč) Horské káry (včetně jízdenky na lanovku): 16 CHF (400 Kč) Letní sezona trvá od 10. června – 22. října 2023 Parkování u lanovek: 10 CHF/den (245 Kč) Webové stránky střediska: alestcharena.ch |
