V sobotu tu závodili běžkaři-maratonci včetně Lukáše Bauera a Stanislava Řezáče. Jinak je to ale zejména centrum sjezdařů. Ingemar Stenmark, Kjetil André Aamodt, Lase Kjus, Anja Personová, Axel Lund Svindal, Jon Olsson, Henrik Windstedt, Matilda Rapaportová… to jsou slavní Švédové a Norové v alpském nebo freeridovém lyžování, kteří jsou odkojeni skandinávskými kopci velmi často právě těmi v Are.
Předně zapomeňte na nějaké lyžařské srovnání se Špindlem, obecně Krkonošemi či malými rakouskými centry. Are se pyšní asi 100 km sjezdovek, rozdělených na dvě oblasti. Vlastní centrální Are By je na lyžích (celkem přes 4 kopce) propojené s Are Björnen, ty tvoří dohromady téměř tři čtvrtiny střediska. Skibusem se pak dá během pár minut dojet do menší propojené oblasti - Tegefjäll - Duved.
První dojem z Are je zvláštní, až impozantní. Máloco tu připomíná Alpy. Jsou to jakési mamutí Krkonoše nebo ještě více zdejší oblé, ale mohutné kopce připomínají pohoří Wasatch v americkém Utahu, zvedající se rovnou od břehů obřího jezera. A i když nejvyšší bod střediska nedosahuje ani výšky naší Sněžky (Aretopp Plata má asi 1 300 metrů), celkové převýšení sjezdovek je tu téměř 1 000 metrů, což jsou velmi dobré alpské parametry. Až mystický dojem z Are umocňují kromě zmíněného jezera na úpatí pohoří i častá temná mračna nad celou oblastí.
Sjezdovky všech obtížností, i pro světový pohár
Výlet bez sněhuNa Raketa.cz najdete pestrou nabídku slev na skvělé poznávací výlety, rozšiřte si obzory a pohodově výletujte. |
Dohromady 99 sjezdovek obsluhuje 46 vleků. Are nabízí tratě všech obtížností včetně FIS sjezdovek pro světový pohár a čtyř free parků. Hlavní pisty jsou pak uměle zasněžovány, což přišlo velmi vhod zejména tuto zimu, která byla výjimečně mírná nejen v Česku, ale i v této části Skandinávie. Místní znalci se ve vzpomínkách na podobné poměry vracejí dokonce do 60. let. Přesto tu hodlají lyžařskou sezonu ukončit až 4. května.
Za normální skandinávské zimy ovšem nabízí Are mnohem delší sezonu než česká, ale i 90 % alpských středisek. Běžně se tu lyžuje od poloviny listopadu až do května. Sjezdovky jsou dlouhé podobně jako v průměrných alpských centrech, tedy od 1 500 do 3 000 m.
Nás zastihla částečná obleva, což výrazně ovlivnilo kvalitu tratí. Už kolem poledne působily vesměs neupraveně a boulovatě. Jen v místech, kde profukoval studený vítr, zůstal sníh tvrdý a dalo se tam obstojně carvovat. Většina tratí byla však sjízdná spíš se širšími allmountain lyžemi… Kvůli větru a nedostatku sněhu byla bohužel uzavřena i horní pasáž na Aretopp Plata, takže jsme nemohli využít všech možností, které středisko nabízí. I tak zůstalo lyžovacího prostoru relativně dost.
Švédské lyžařské středisko Are
Domov těch nejlepších freeriderů
Při přejíždění z jednoho cípu Are By do druhého jsme také pochopili, kolik je tu za dobrých sněhových podmínek prostoru pro freeride. Charakter kopce umožňuje na rozdíl od alpských štítů využít mnohem větší část pro lyžování ve volné terénu. Tady teprve lyžař pochopí, proč je tolik dobrých švédských freeriderů. Úžasné terény a zároveň díky složitým povětrnostním podmínkám i relativně obtížný sníh. Zvyknout si na to není snadné, ale kdo tu hodně cvičí, zvládne pak ledacos.
I servis je v Are kvalitní a moderní s výjimkou prastaré lanovky-zubačky, která vede na první rozcestník, plató přímo ze středu vesničky. Turnikety u absolutní většiny vleků jsou však už supermoderní, v celých Alpách moc takových nenajdete.
Švédské lyžařské středisko Are
Švédské lyžařské středisko Are
Střed městečka je pak jakýmsi skandinávsko-americkým mixem s obchůdky, bary a restauracemi. Svahy Are nabízejí občerstvení v téměř 30 restauracích a horských boudách, které v ničem nezaostávají za těmi alpskými. Jen je třeba počítat s tím, že turista tu za obyčejné hlavní jídlo zaplatí v přepočtu přes 500 korun, což je více než ve většině rakouských či italských alpských centrech.
I skipas je o něco dražší než v odpovídajícím alpském středisku. Jednodenní přijde v přepočtu na téměř 1 300 korun (cca 48 eur), šestidenní na 6 200 (229 eur), což odpovídá těm nejlepším alpským centrům, jako je St. Anton, Ischgl, Sv. Mořic apod.
Městečko pak navečer nabízí perfektní, byť opět relativně drahé aprés ski mnohde s českými, ale hlavně velmi slušnými švédskými pivy.
Kromě alpského lyžování se tu dá jezdit na sněžném skútru po jezeře, běžkovat, provozovat skitouring, freeskiing... Kdo bude mít štěstí, uvidí na jezeře soby nebo třeba lišku. Jen ta cesta do Are není snadná. Ideálně se tam člověk dopraví letecky. Nejprve do Stockholmu a pak Östersundu, odtamtud je to ještě asi 80 km autem nebo vlakem.
Švédsko, Are. Zdroj: www.openstreetmap.org
