K barokním procházkám Prahou a Malou Stranou nyní máme o několik důvodů víc: letos a příští rok si totiž připomeneme výročí několika slavných barokních architektů. V červenci uplyne 250 let ode dne, kdy v roce 1766 zemřel František Maxmilián Kaňka, v prosinci to bude 265 let od smrti Kiliána Ignáce Dienzenhofera a v únoru 2017 oslavíme 340 let od narození Jana Blažeje Santiniho. Nikde jinde nenarazíte na tolik stop jejich tvorby jako právě na Malé Straně.
Vrtbovská zahrada
Vrtbovská zahrada na svahu Petřína patří k nejkrásnějším barokním zahradám Evropy; pro hraběte z Vrtby ji společně s palácem navrhl František Maxmilián Kaňka. Budova se mnohokrát upravovala, zato zahrada si udržela barokní stav bez větších změn. Podobně jako na jiných projektech i tady pracoval Kaňka s osvědčeným tandemem svých uměleckých přátel: o sochařskou výzdobu zahrady se postaral Matyáš Bernard Braun, fresku na klenbě sala terreny a další malby provedl Václav Vavřinec Reiner. Zahradu můžete navštívit denně od dubna do října, základní vstupné je 65 Kč.
Kostely sv. Mikuláše a sv. Tomáše
Kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí je pro mnohé návštěvníky hlavního města symbolem pražského baroka.
Podobně jako František Maxmilián Kaňka i Kilián Ignác Dienzenhofer získával zakázky hlavně od šlechtických rodů a církevních řádů. Jeho nejznámější stavbou a zároveň budovou, která je symbolem pražského baroka, je chrám sv. Mikuláše na Malostranském náměstí. Stavěl se téměř šedesát let na místě starého gotického kostela jako součást malostranské jezuitské koleje, Kilián Ignác Dientzenhofer zřejmě převzal vedení stavby po svém otci Kryštofovi. V interiéru objevíte vše, co od vrcholného baroka čekáte – velkolepou hru světel a stínů, iluzivní fresky, bohatou sochařskou výzdobu i bezmála 80 m vysokou kupoli s lucernou. Kostel je otevřený denně, základní vstupné je 70 Kč.
Dílem Kiliána Ignáce Dienzenhofera je rovněž malostranský kostel sv. Tomáše v Letenské ulici, kde byla pohřbena řada osobností, například dvorní architekt císaře Rudolfa II. Ulrico Aostalli či nizozemský sochař Adrian de Vries, autor zahradních plastik v zahradě Valdštejnského paláce.
Nerudova ulice a dům Jana Nerudy
Malostranský kostel sv. Tomáše v Letenské ulici je dílem Kiliána Ignáce Dienzenhofera.
Baroko na Malé Straně neovlivnilo jen paláce a kostely, ale také sochy a malé městské domy; nejlépe to můžete vidět v Nerudově ulici, která stoupá z Malé Strany k Pražskému hradu. Domy mají často starší základy, ale barokní fasády a krásná domovní znamení. Při procházce jich uvidíte celou řadu, třeba na domě U Červeného orla (č. 6), U Zlaté číše (č. 16), U Zlaté podkovy (č. 34), U Bílé řepy (č. 39), U zeleného raka (č. 43) a U Bílé labuti (č. 49). Pěkné domovní znamení má dům U Tří housliček (č. 12), kde v období baroka žilo několik mistrů houslařů a loutnařů. Patří mezi ně i dům u Dvou slunců (č. 47), rodiště básníka a spisovatele Jana Nerudy, po němž je ulice od konce 19. století pojmenovaná.
Santiniho malostranské paláce
V Nerudově ulici ještě chvilku zůstaňte a zastavte se u dvou paláců – Morzinského (č. 5) a Thun-Hohenštejnského (č. 20). Oba slouží jako sídla zahraničních ambasád, oba projektoval architekt Jan Blažej Santini a oba představují vrchol jeho palácové tvorby.
Na sochařské výzdobě Morzinského paláce se podílela dílna Františka Maxmiliána Brokoffa; balkon podpírají heraldické postavy Maurů, podle nichž bývá budova někdy nazývána U Mouřenínů. Portály zdobí poprsí Dne a Noci, budovu korunuje atika s alegorickými sochami čtyř světadílů. Výzdoba portálu Thun-Hohenštejnského paláce pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Heraldické orlice s rozepjatými křídly byly erbovními zvířaty hrabat Kolovratů, iniciátorů a prvních majitelů této rozlehlé stavby.
Valdštejnský palác
O Valdštejnském paláci se říká, že byl prvním monumentálním barokním palácem v Praze.
Když je řeč o barokních palácích, nelze nezmínit ještě jeden, největší na Malé Straně: Valdštejnský. První monumentální barokní palác v Praze si nechal v letech 1624–1630 postavit generál císařských vojsk a vévoda frýdlantský Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Valdštejn zbohatl na pobělohorských konfiskacích a díky svému postavení si mohl dovolit radikální zásah do podoby města.
Skoupil několik desítek domů a zahrad, nechal je zbourat a na jejich místě pak nechal podle plánů italských architektů vybudovat honosný palác, který výstavností a přepychovou výzdobou předstihl i Pražský hrad. Dnes v paláci sídlí Senát České republiky, přístupný je o víkendech a zdarma. Zahrada Valdštejnského paláce je přístupná denně a také zdarma, v sale terreně probíhají v letní sezoně koncerty a další kulturní akce, Valdštejnská jízdárna slouží jako výstavní prostor Národní galerie.
Konec u Pražského Jezulátka
Třemi oslavenci jsme naše barokní putování zahájili, u čtvrtého je zakončíme. V sobotu 9. července to totiž bude na den přesně 405 let od chvíle, kdy byl v roce 1611l na Malé Straně v dnešní Karmelitské ulici položen základní kámen ke kostelu Panny Marie Vítězné. Postavili si jej německy mluvící luteráni a zasvětili jej Nejsvětější Trojici.
Po nezdařeném protihabsburském povstání předal císař kostel řádu karmelitánů. Ti nejenže kostel jako dík za vítězství na Bílé hoře zasvětili Panně Marii Vítězné, ale také jej přestavěli v raně barokním stylu a dokonce obrátili vnitřní dispozici; presbytář s oltářem byl původně na východní straně, dnes je hlavní oltář na západě. Nenápadný kostel dnes zná celý svět, a to díky voskové sošce Pražského Jezulátka, kterou karmelitánům v roce 1628 darovala Polyxena z Lobkovic a pro poutníky z celého světa je symbolem víry a naděje.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipu a objevujte Česko Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delsí dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ. Šťastnou cestu! |
