V různých zemích prostě fungují pro postrčení hovoru různé věci. Avšak jedno téma je hluboce mezinárodní, a tím je jídlo.
Jídlo - konverzační pojítko mezi národy
Nikdy a nikde nezklame věta: "Ano, má to ušlechtilou chuť, něco jako syrová velryba, nezdá se vám?" Nebo: "Z té polévky cítím divoký dech moře, tak jako z vařeného mrože." Opravdu, syrová velryba je velmi chutná a vařený mrož dost divoký.
Bylo to v posledních dnech Sovětského svazu a já zkoumal život Čukčů na Čukotce, učil se chytat soby do lasa a začínal chápat, že lovec zůstane lovcem komunismus nekomunismus.
Čukčové v Beringově průlivu, jen kousek od Aljašky, sedali do dřevěných člunů a ve vodách oceánu pátrali po mrožích tak jako jejich předci po stovky let. Harpuny se míhaly vzduchem ve vodní tříšti a pohyby harpunářů chvílemi vypadaly jako jakýsi prehistorický tanec života a smrti protínající čas až do dávnověku, rituální souboj krásného zvířete a člověka-lovce.
Seděli jsme pak na břehu u ohně na kamenech s mechem, z plechových hrnků pili vodku a zakusovali k ní vařeného mrože. Abyste si to dokázali představit: chutí připomínal soba, losa, ale také trochu labuť.
Opili se, ruští indiáni se často opíjejí, a oči jim svítily. "Zítra bude lov velryb," říkali. Byl to lov po sovětsku: na obzoru se ráno vynořila rezavá velrybářská loď ("V SSSR dostávají lidé vše podle svých potřeb. My potřebujeme velrybu," říkali hrdě.) a bagr vytáhl velrybu na břeh.
Vesničané se na ni v několika minutách sesypali, začali ukrajovat kusy kůže i kusy masa a žvýkat je s obrovským nadšením. Neboť jen hlupák by velrybu pekl či vařil, i já jsem musel žvýkat s nimi a od té doby mohu chlubivě postrkovat celosvětové diskuse poznámkou o lahodnosti syrové velryby, i když jsem se pak raději ztratil do tundry a maso si upekl.
Národnostní vášně
Jídlo je předmětem značných národnostních vášní. Všichni vědí, co je francouzská kuchyně či že anglická kuchyně neexistuje.
Pobytem v cizích zemích je však možno bourat mnohé stereotypy. Tak například, kdo nebyl v Afghánistánu, neví, že skot afghánský (na zelených loukách stále žijící) je chutnější než skot evropský (hůře žijící). Srdce každého Afghánce opravdu potěší, když mu sdělíte, že jeho krávy jsou lepší než krávy NATO. A čeští labužníci žijící v Paříži tvrdí, že slavní francouzští šneci jsou často importovaní šneci čeští.
Mimochodem: vloni jsem se v Lyonu ptal Paula Bocuse, jednoho ze slavných francouzských kuchařů, jak to dělá, a on pravil, že to je jednoduché: "Hlavně, aby vše bylo čerstvé," řekl.
Napadlo mě, že těžko může být něco čerstvější než syrová velryba či afghánská kráva. Vše jsem tedy pochopil a dal mu za pravdu.
Lovec na ruské Čukotce pojídající syrovou velrybu |
Slavný francouzský kuchař Paul Bocuse |