Kopce sopečného původu
Štiavnické vrchy v jižní části středního Slovenska jsou zbytkem mohutného třetihorního vulkánu. Kopce to nejsou příliš vysoké, terén je však nesmírně členitý.
Vzhledem k jižní poloze je tu výrazně teplejší a sušší klima než v horách na severu Slovenska. Projevuje se to větším podílem listnatých lesů, nedostatkem vody v krajině a v létě třeba také nesmírnou bohatostí živočišných druhů z říše hmyzu.
Sopečný původ podmínil vznik nesmírného nerostného bohatství. Těžilo se zde odnepaměti hlavně stříbro a zlato, prakticky na každém kroku lze pozorovat stopy po dávném i nedávném kutání. Poslední velký rozkvět nastal v 18. a 19. století, kdy Banská Štiavnica patřila k největším městům v Uhrách. Roku 1735 zde byla založena první vysoká škola technického směru na světě – Banská akadémia.
Štiavnické tajchy
Ozdobou krajiny Štiavnických vrchů jsou jezera, kterým se tu říká také tajchy. Nacházejí se roztroušeně po celém pohoří v různých nadmořských výškách. Některá jsou větší, jiná docela malá, některá obklopují rekreační chatky a penziony, jiná se skrývají v lese.
Dnes se ani nechce věřit, že tato s přírodou sladěná jezera vznikla během 18. století z průmyslových důvodů. Stále se rozrůstající a zahlubující doly totiž potřebovaly velké množství energie, dřevo přestávalo stačit, takže na řadu přišla voda. Ve Štiavnických vrších jí ovšem nikdy nebylo zrovna nazbyt, takže se musela nejdříve pomocí důmyslně vymyšleného, mnohakilometrového systému sběrných kanálů nachytat do již zmíněných jezer. Štiavnické tajchy vlastně představují nejstarší přehrady na světě.
Jezero Počúvadlo
|
KDE SE UBYTOVAT u Počúvadlianského jezera Penzion Anna: |
Jezero Počúvadlo je nejznámější a plošně největší ve Štiavnických vrších. Vzniklo před rokem 1778, má 5 hrází, délku 195 m a hloubku 11 m. Jeho okolí je dnes nejvyhledávanějším sportovním rekreačním střediskem celé oblasti.
Jižně od hlavní hráze vznikla velká chatová osada, jejíž součástí je několik hotýlků, penzionů a chat. Přes léto bývá v provozu také autokemp, několik stánků s občerstvením a půjčovna loděk. Koupání v jezeře však bývá mnohdy limitováno docela studenou vodou, jelikož hladina leží v nadmořské výšce 670 m.
Jezero Počúvadlo může rovněž posloužit jako východisko k cykloturistickým výletům a k výstupu na vrchol Sitna.
Legendární Sitno
|
VÝSTUPY NA SITNO 2) Velmi špatně značená je zelená trasa z jihu přes Tatárský jarok a Elovu štrbinu. Nechcete-li bloudit mezi skalami v lese a zápasit s divokým hmyzem, této trase se raději vyhněte. 3) Asi hodinu až hodinu a půl trvá výstup po zelené z obce Ilija. V závěru však vede po asfaltové cestě, takže není příliš záživný. |
Nejvyšším kopcem Štiavnických vrchů je zdaleka viditelné monumentální Sitno dosahující výšku 1009 m. Jeho severní srázy zdobí až 50 m vysoké andezitové skalní věže, které představují trosku dávného lávového příkrovu. Ozdobu spíše v uvozovkách tvoří televizní vysílač na vrcholové plošině.
Celý vrchol byl prohlášen za národní přírodní rezervaci, která kromě skalnatého reliéfu chrání lesostepní flóru a faunu. Raritou je výskyt více než 100 druhů růžovitých rostlin.
Z vrcholových skal se otevírá nezapomenutelný výhled na okolní členitou krajinu i vzdálené siluety slovenských hor. Na vrcholu lze navštívit rovněž budovu rozhledny, která slouží v době sezóny jako informační středisko ochrany přírody.
Vrcholová plošina Sitna byla osídlena již od pravěku a ke zdejšímu hradisku se váže řada pověstí a legend. Na pravěké a raně středověké osídlení navázal kamenný hrad doložený k roku 1548, k jehož ruinám vás dovede trasa naučné stezky.
|
Může se hodit JAK SE DOSTAT DO ŠŤIAVNICKÝCH VRCHŮ Autem jsou pro většinu obyvatel České republiky Štiavnické vrchy dostupné po trase Praha – Brno – Starý Hrozenkov – Trenčín – Bánovce nad Bebravou – Partizánske – Žarnovica – Banská Štiavnica. Pokud se rozhodnete cestovat veřejnou dopravou, pak se musíte zpravidla dostat do Zvolena, odtud pak autobusem nebo vlakem (přestup v Hronskej Dúbrave) do Banské Štiavnice. Odtud pak vyjíždějí další autobusové spoje do vesnic ve Štiavnických vrších. | |
Svätý Anton – barokní zámek se zachovalými interiéry. Rozsáhlá expozice slovenského Loveckého muzea. Banské múzeum v prírode – hornický skanzen s ukázky těžebních zařízení a pracovišť. Součástí prohlídky je 1300 m dlouhá trasa podzemními chodbami ze 17. až 19. století. Starý zámok – městský hrad v Banské Štiavnici vytvořený přestavbou románského kostela. Nový zámok – renesanční protiturecká pevnost na kopci nad městem Banská Štiavnica. Expozice protitureckých válek, krásný pohled na město. | |
|
VKÚ Harmanec 1:50 000 – č. 138, Štiavnické vrchy |
 Nejvyšší hora Štiavnických vrchů Sitno (1009 m) |
 Na hřebeni Štiavnických vrchů |
 Jezero Počúvadlo |
 Podzemní expozice v hornickém skanzenu |
 Zámek ve Svatém Antonu |
