Legendární slévárna kula srdce Jugoslávie. V Zastavě se vyráběly i zbraně

aktualizováno 
Za jeden z nejviditelnějších symbolů hospodářství bývalé Jugoslávie platily osobní automobily značky Zastava, vyráběné prostřednictvím licence od italského Fiatu. Ovšem mamutí tovární areál též produkoval poněkud odlišnější výrobky. A během své historie se párkrát propojil s umem zlatých českých ručiček i našich chytrých mozků.

Krásná expozice je zaměřena výhradně na prezentaci zbrojovky. | foto: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz

Nynějšímu gigantickému závodu předcházely skromné počátky. Ty jsou provázány s dobou, kdy se Kragujevac stal metropolí srbského knížectví, které zdárně postupovalo od částečné samosprávy přes autonomii až k nezávislosti. Tehdy zde vznikla malá manufaktura se vznešeným názvem „Státní vojenská dílna“.

K ní posléze přibyl „Arzenál pro opravu ručních zbraní“. A následně, konkrétně roku 1853, sem byl z Bělehradu přemístěn provoz litých hlavní s kompletací výzbroje dělostřelectva. Slévárnu zbudovali němečtí experti.

V tu chvíli se zrodila nejstarší standardně vybavená továrna Balkánu a první moderně koncipovaný závod Srbska. Kragujevac díky nově zprovozněné slévárně získal prvenství regionálního lídra industrializace.

Koncem předminulého století pak byla slévárna rozšířena a přestavěna v duchu tradiční evropské architektury závěru průmyslové revoluce.

Fotogalerie

U nás takových budov napočítáme stovky a většinou je mineme bez podrobnějšího zájmu. Nicméně na Balkánském poloostrově se jedná o vzácnosti.

Proto byla Stará slévárna (Stara livnica, případně topolivnica, tedy provoz zaměřený na odlévání děl) prohlášena chráněnou technickou památkou.

Svému primárnímu účelu věrně sloužila až do závěru šedesátých let minulého století, teď se přímo pod její střechou nachází podnikové muzeum, které známou značku Zastava představí v docela jiném světle – a to jako zbrojovku.

Zbraně do všech konfliktů

Budovu staré slévárny nacházím snadno, všechna vrata jsou ale zamčena. Vracím se tedy na vrátnici a ochotně dostávám doprovod. Muzeum je přístupné zdarma.

Základy většiny expozice byly položeny počátkem sedmdesátých let minulého století, tudíž plně odpovídají tehdejší éře. Podrobné informační panely chronologicky dokumentují dějiny továrny, vidět jsou i ukázky všech druhů a typů produkovaných zbraní, doplňků vojenské výzbroje i výstroje a historické obráběcí stroje.

Stará slévárna s muzeem. Cestu k ní ukáže směrovka, pak je potřeba zvonit u...

Stará slévárna s muzeem. Cestu k ní ukáže směrovka, pak je potřeba zvonit u dveří na zadní straně.

Spousta exponátů voní olejem, jak sem byla přenesena z výrobních prostor.

Spousta exponátů voní olejem, jak sem byla přenesena z výrobních prostor.

Text panelů je pouze v srbštině, ovšem firma pro návštěvníky muzea vydala tištěného průvodce s anglickou mutací. Mě hodně zaujaly reprodukce dobových fotografií, kdy byly zbraně z továrny v přímé akci: počínaje cvičením na střelnici po ostré nasazení během četných konfliktů, v srbsko-turecké válce, balkánských válkách či za první i druhé světové.

Generál z Moravy i brněnská Zbrojovka

Koncepce výstavy je sice dost retro, absolutně bez zásahu interaktivními prvky a audiovizuální technikou, ale mně se tu líbí. Halou slévárny pořád naplno prostupuje osobitá atmosféra fabriky s typickou vůní oleje a emulzí.

I budova se obešla bez zásahů a přehnané rekonstrukce, která by odtud vyhnala industriální ráz a nahradila jej sterilním prostředím, dokonalou výmalbou či novými prvky zbavenými industriální patiny. Jsem tu sám, nikdo mě neruší. Kolem panuje ticho a fotografovat se smí bez omezení.

Předvečer první světové: pro případ války se srbské ženy cvičí ve střelbě.

Předvečer první světové: pro případ války se srbské ženy cvičí ve střelbě.

Dobové fotografie přenesou návštěvníky na vojenské přehlídky i bojiště.

Dobové fotografie přenesou návštěvníky na vojenské přehlídky i bojiště.

Ačkoli továrna disponovala zručným kádrem, včetně samostatného vývoje, vysoké procento zbraní bylo vyráběno v rámci licencí. Přirozeně, že byla snaha docílit maximální úrovně odbornosti jak u řemeslníků, tak mezi vojáky.

A tu se objevují první naše stopy. Rodák z Olomouce František Zach v Kragujevaci vedl výcvik dělostřelectva a současně dohlížel i na výrobu. Zach nakonec obdržel hodnost generála srbské armády, což je nejvyšší hodnost, jakou kdy získal náš krajan české či moravské národnosti za služby v cizí armádě.

Kragujevacká zbrojovka pro potřeby meziválečné jugoslávské armády také upravovala škodovácké houfnice. A těsně před vypuknutím druhé světové války získala licenci na produkci lehkého kulometu ZB 30J (PM M37) z dílny Československé Zbrojovky Brno. I jemu je zde věnován panel s vystaveným výrobkem.

Rudý prapor

Počátkem padesátých let minulého století proběhlo v kragujevacké továrně všeobecné vnitropodnikové referendum, kdy zaměstnanci firmy drtivou většinou rozhodli o rozšíření výrobních kapacit podniku s prioritou výroby pro civilní účely.

Tehdy zbrojovku do značné míry nahradila automobilka, která začala kooperovat s Fiatem. Nejprve na bázi licencí a později formou volnější spolupráce. Zkušenosti s automobily ale již byly položeny dříve a to malými sériemi licenčně vyrobených náklaďáků Chevrolet a legendárních džípů Willys.

Naše zbraně vždy měly ve světě dobré jméno.

Naše zbraně vždy měly ve světě dobré jméno.

Krásná expozice je zaměřena výhradně na prezentaci zbrojovky.

Krásná expozice je zaměřena výhradně na prezentaci zbrojovky.

Na památku dělnických bouří, které kragujevackou továrnu zachvátily během sedmdesátých let devatenáctého století a pro které se vžil název „Crveni barjak“ (Rudý prapor), obdržel holding podniků rozesetých po celé někdejší Jugoslávii pojmenování „Crvena zastava“. Což znamená totéž. Pouze hovorově používaný turcismus byl nahrazen spisovným výrazem.

Devadesátá léta minulého století a následná dekáda přinesla útlum výroby automobilů. Areál podniku pak utrpěl škody během bombardování letectvem NATO. Automobilka byla nakonec privatizována a vlastníkem se stala společnost Fiat Chrysler Automobiles. Nicméně ta loni silně omezila výrobu. Původní zavedenou značku Zastava nyní nesou pouze produkty zbrojovky.

Může se hodit

Otevírací hodiny muzea odpovídají pracovní době továrny. Přístupné je tedy ve všední dny, zhruba do třetí odpolední (údaje v internetových průvodcích se různí). Aktuální situaci vám ochotně prověří v městském infocentru, kde současně telefonicky ohlásí vaši návštěvu. Před cestou na Balkán jsem se pokoušel zjistit provozní dobu e-mailem, ale odpověď nedorazila.

Internet
www.muzej-topolivnica.rs

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Hitlerovo Orlí hnízdo i nejčistší jezero v Evropě najdete v Berchtesgadenu

Zrcadlící hladina jezera Obersee

Orlí hnízdo - proslulou Hitlerova pevnost Kehlsteinhaus, termální prameny a solné doly. Jedno z nejhlubších a...

Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Ilustrační snímek

Místo pro vysněnou dovolenou je vybrané, termín dohodnutý, letenky koupené. Zbývá jediné: sbalit si kufr. Co do něj,...

V úterý se modlila, ať už je pátek. Teď je na Zélandu spokojená v dodávce

Vendula zaznamenává zážitky z cest.

Vendula Žáková je sympatická blondýnka, která se rozhodla pověsit svou rozjetou kariéru na hřebík a žít s přítelem...

SLEPÁ MAPA: Zeměpis v nadmořských výškách. Jak dobře znáte hory Česka?

České středohoří

Moře v Česku nemáme, ale hor je tu naštěstí víc než dost. Tolik, že je možná ani všechny neznáte. Nebo ano? V dalším...

Do pustin neznámého pohoří Žiar. Něco podobného už na Slovensku nenajdete

Pod vrcholem Zniev

Ve středoslovenském pohoří Žiar si namísto rekreačních středisek a turistických atrakcí naplno vychutnáte to, co jinde...

Další z rubriky

Dunajec si vyžádal lidský život, v řece se utopil polský vorař

Prielom Dunajce patří mezi krajinově i vodácky nejhezčí místa na Slovensku.

Polský vorař nepřežil pád do řeky Dunajec na slovensko-polském pomezí. Informovala o tom ve středu slovenská Horská...

Levým pruhem zemí whisky. Zelené Skotsko jsme objevovali za volantem

Pohled z vrcholku Arthur´s Seat na Edinburgh

Skotsko je zemí historie, národní hrdosti, palíren whisky, filmových lokací, golfových hřišť a kruhových objezdů. Když...

Nepálský Šerpa pokořil rekord v počtu výstupů na Mount Everest

Devětačtyřicetiletý nepálský Šerpa Kami Rita patří k nejzkušenějším horským...

Devětačtyřicetiletý nepálský Šerpa Kami Rita dnes překonal svůj vlastní rekord v počtu výstupů na nejvyšší horu světa,...

Najdete na iDNES.cz