PÁTEK 10/10/03
SEN O PEVNÉ ZEMI
Sluncem zalité ráno ve Fiscardu. Jediné město Kefalonie, které přežilo zemětřesení roku 1953 a uchovalo si díky tomu i svůj původní ráz. Ze severního cípu Kefalonie pokračujeme v plavbě na jih. Oproti včerejšku máme dnes ideální jachtařské podmínky.
Úlohy jednotlivých členů posádky se už ustálily – holky obsluhují otěže plachet na pravé straně a zajišťují vyvazování zádi lodi ke břehu, já mám na starosti kotvu na přídi a levé otěže. Kapitán pak obstarává většinu kormidlování a neúnavného komandování posádky.
Po levé ruce máme ostrov Ithaka, po pravici se pak tyčí šestnáctisetmetrové vrcholky Kefalonie. Cestu nám lemují staré majáky vystavěné v době, kdy zdejší ostrovy ovládali Benátčané.
Ze severního cípu ostrova doplujeme po celodenní plavbě až na jeho jižní konec a zakotvíme v zátoce Kateliós. Kvůli nepříznivému profilu dna musíme kotvit asi 400 metrů od břehu. Kolébání vln mně rychle uspí. Zdá se mi o krásách chůze po pevné zemi.
SOBOTA 11/10/03
MODRÉ JESKYNĚ
Dopoledne jen zvedneme kotvu a přes otevřené moře přejíždíme k ostrovu Zakynthos. Ve strmých skalních stěnách na jeho severním cípu jsou proslavené "modré jeskyně" dostupné pouze z vody.
Modré jeskyně
Shazujeme člun a vyrážíme na průzkumnou výpravu. Jeskyně jsou pod hladinou propojeny s volným mořem otvory, kterými proniká denní světlo a nádherně modře je nasvěcuje.
Po východní straně ostrova pokračujeme na jih. Navečer připlouváme do města Zakynthos. Jsem štastný, že po cca 32 hodinách "kolébání" stojím opět na pevné zemi.
Mí jachtingem protřelí souputníci jsou zvyklí na mnohem delší nonstop pobyty na moři a navíc za mnohem tvrdších podmínek. Asi bych měl začít trénovat. Pevnou zemi si pořádně vychutnám alespoň při večerní procházce po životem kypícím městě.
NEDĚLE 12/10/03
ŽELVÍ ZÁTOKA
Po troše smlouvání se nám podaří sehnat a doplnit do nádrží asi 170 litrů pitné vody. Tolik jsme jí už stačili spotřebovat.
V úplném bezvětří se přesouváme na jižní cíp ostrova Zakynthos. Zdejší zátoka Lagana je proslulá jako místo, kam se stahují želvy Karety velké, aby zde nakladly svá vajíčka. Přes léto tak v okolních vodách můžete potkat spousty malých želviček i jejich rodičů. Protože se jedná o nejvýznamnější takové místo v celém Středozemním moři, je přístup a připlouvání do zátoky Lagana přes léto omezeno. Karetky tak mají více klidu na rozmnožování, kladení vajíček i líhnutí. Na noc kotvíme v "povolené" západní části zátoky u vesničky Keri.
PONDĚLÍ 13/10/03
PODVEČERNÍ ŠNORCHLOVÁNÍ
Ráno nás vítá opět vymetená obloha, slunce a klid. Podle suchozemských měřítek krásné letní počasí, z pohledu jachtaře pěkná otrava. Vzduch se totiž skoro nehne. Třetí den naprostého bezvětří a plavby na motor.
Pokračujeme v obeplouvání Zakynthosu. Jižní cíp ostrova znamená zároveň i nejjižnější bod celé naší plavby.
Na noc zajíždíme do opuštěné zátoky Vrómi. Při příjezdu nás ovane omamná vůně pinií snašející se z okolních zelených svahů. Dnes jsme tu naprosto sami, ale dvě příjezdové asfaltové silnice, taverna a množství kotvících bójí dávají tušit, že v turistické sezoně tu bude pěkný cvrkot.
Zátoka Vrómi
Při podvečerním šnorchlovacím průzkumu zátoky obdivujeme zdejší divoké podmořské scenérie, rozeklané stěny spadající příkře do vody, hluboké jeskyně a průzračnou vodu s viditelností přes 10 metrů.
ÚTERÝ 14/10/03
VRAK PANACIOTISU A TEPLÁ VEČEŘE
Dnes dokončíme obeplouvání Zakynthosu. Ještě než se definitivně vzdálíme od jeho břehů, zastavíme v malé zátoce s vrakem nákladní lodi Panaciotis. Vrak je tu tak fotogenicky umístěn, že podezírám řecké ministerstvo turistiky, že ho tu naaranžovalo schválně, aby podpořilo rozvoj místního turistického ruchu.
Strmé skalní stěny, mezi nimi nádherná písečná pláž a uprostřed ní nonšalantně ležící vrak lodi. Není divu, že fotografii tohoto vraku najdete pomalu v každém druhém turistickém průvodci po Řecku.
Při přejezdu od Zakynthosu na Kefalonii si po několika dnech bezvětří konečně zase zaplachtíme. Navečer zakotvíme v kefalonském přístavu Poros. Po celém městěčku marně sháníme plynovou bombu. Před studenou kuchyní po zbytek cesty nás nakonec zachrání velké štěstí. To když vedle nás zakotví loď San Goose s příjemnou českou posádkou a plnou plynovou bombou navíc. Ještě jednou díky!
STŘEDA 15/10/03
NYMFY JSME NENAŠLI, ALE NEZOUFÁME
Opouštíme Poros i Kefalonii. Naše další plavba směřuje do království Odysseova, na ostrov Ithaka. Snažíme se vzpomenout na všechny příhody, které Odysseus zažil během svého desetiletého putování z Trójské války. Vzpomínáme na ušlechtilou nymfu Kalypsó, na mořské bouře, na věrnou Odysseovu manželku Penelopé i na věrolomné šlechtice projídající v králově nepřítomnosti jeho panství.
Pro dnešek zakotvíme nedaleko Vathí - hlavního města ostrova. Z nedaleké zátoky Dexia vyrážíme hledat Jeskyni nymf, která by se tu někde měla nacházet. Bohužel máme smůlu a nenajdeme ani jeskyni ani nymfy. Ještě že si vezeme své vlastní.
ČTVRTEK 16/10/03
TAVERNY A VĚTRNÉ MLÝNY
Po téměř nepřetržité řadě krásných slunečných dní se nám začíná kazit počasí. Celou noc a celé dopoledne prší. Podnikneme alespoň krátky přesun do nedalekého městečka Kioni.
Kioni je jedním z mnoha typických městeček dostupných lépe po moři než po souši; díky tomu stojí stranou "velkého turismu". O to více klidu tu nalézají přijíždějící jachtaři. Místní se velmi dobře přizpůsobili jachtařským potřebám, a tak tu vedle tradičních taveren naleznete zejména množství nabídek na teplé sprchy a doplnění pitné vody.
Půvab a klid městečka dokreslují zachovalé zbytky tří starobylých větrných mlýnů na výběžku nad zálivem. O naší dnešní pěší turistické kořisti je tak rozhodnuto.
|
S MOTÝLKEM PO ŘECKÝCH OSTROVECH - 1. díl - ČTĚTE ZDE |
PÁTEK 17/10/03
ROMANTICKÝ OSTRŮVEK
Pro rozloučení s bájnou Ithakou si vybereme přístav Frikés. Petr zprvu trochu protestuje, protože se tu kvůli neustálému silnému větru velmi špatně přistává. Argumentační síla našich amazonek ho ale nakonec přinutí ke kapitulaci a provedení riskantního přistávacího manévru.
Dva kilometry od Frikés je městečko Stavros, kde údajně stával Odysseův palác. Ten tu dnes sice nenajdete, ale v místním parku stojí alespoň Odyseova socha a nedaleko je i miniaturní archeologické muzeum.
Jedním z nejkrásnějších míst celé naší plavby se stane opuštěný ostrůvek Attoko na půl cesty mezi Ithakou a Kalamosem. Na východní straně ostrůvku se skrývá "Zátoka jednoho domu" (One House Bay). Bělostný neobydlený dům a malá kaplička dokonale harmonují s hustou záplavou sytě zelených pinií. Ideální místo pro romantické samotáře a milovníky meditace.
Až za tmy připlouváme do přístavu Kalamos na stejnojmenném ostrově. Přístav tradičně plný Britů. Z blížícího se konce naší cesty se mezi nás vkrádá smutek.
SOBOTA 18/10/03
LOUČENÍ A CESTA DOMŮ
Poslední den naší plavby se s námi loučí úplným bezvětřím. Po čtrnácti dnech znovu projíždíme kolem ostrova Meganissi. Naše poslední letošní koupel v moři v zátoce Kapali. Prostřednictvím svého pomníku v Nidri se s námi slovy "Every man has to have its own destiny" rozloučí i Aristoteles Onassis.
Pak už jdou věci ráz naráz. Předání Motýlka do zimní péče v lefkadské maríně, naložení auta, trajekt do Terstu a pár set kilometrů do naší prochladlé domoviny.
 Průliv mezi Ithakou a Kefalonií |
 Zakynthos - Modré jeskyně |
 Zakynthos - přístav |
 Zátoka Atheni |
 Zátoka Vromi |
 Fiscardo v Kefalonii |
 Zakynthos |
