Španělskými kolonisty je nejvíce "poznamenáno" centrum města, které leží nedaleko na východ od Mexiko City. Právě v centru Puebla, na čtvercovém náměstí a v nejbližším okolím dobyvatelé Mexika vystavěli různobarevné domy s podloubími, s ozdobenou omítkou okolo oken, s malými balkonky. Celé vnitřmí město s těmito typickými koloniálními budovami bylo prohlášeno za součást světového kulturního dědictví.
Příjemné je procházet se bez cíle centrem města, úzkými uličkami, zajít si na místní trh, kde je možné koupit levné suvenýry, a pak se posadit na chvilku do kavárny nebo hospody, a ochutnat typickou místní specialitu - omáčku zvanou "mole".
Poprvé ji uvařila před mnoha lety matka představená kláštera Convento de Santa Rosa, aby udělala radost biskupu Fernándezu de Santa Cruz, zakladateli a mecenáši kláštera. Kuchařka smísila dohromady čili, místní koření, sazamové klíčky, strouhanou čokoládu a nasekané mandle. To, co uvařila, je báječné, i když na první pohled nevypadá tmavě hnědá omáčka příliš vábně. Dnes se omáčka připravuje snad v každé restauraci a dát si jí můžete třeba s kuřetem.
V klášteře, kde matka představená poprvé připravila omáčku "mole", je dnes Museo de Artes Populares, tedy Muzeum lidového umění, kde jsou k vidění místní kroje, ručně zhotovené kožené tašky či porcelánové figurky. Nahlédnout můžete i do bývalé klášterní kuchyně, kde se omáčka "mole" poprvé uvařila.
Kromě budov s koloniálního období je Pueblo typické množstvím kostelů. Ve městě jich podle průvodců funguje devětadevadesát. Za návštěvu určitě stojí monumentální Iglesia Santo Domingo s obrovitánskou kaplí, která je celá obložená 23karátovým plátkovým zlatem. A samozřejmě také Catedral de la Concepción Inmaculada, tedy katedrála Neposkvrněného početí. Pokud vyšlapete všech 164 strmých a úzkých schodů, otevře se vám výhled na dvě proslulé mexické sopky - Popocatépetl (Dýmající hora) a Ixtaccihuatl (Bílá žena).
Příjemné je procházet se bez cíle centrem města, úzkými uličkami, zajít si na místní trh, kde je možné koupit levné suvenýry, a pak se posadit na chvilku do kavárny nebo hospody, a ochutnat typickou místní specialitu - omáčku zvanou "mole".
Poprvé ji uvařila před mnoha lety matka představená kláštera Convento de Santa Rosa, aby udělala radost biskupu Fernándezu de Santa Cruz, zakladateli a mecenáši kláštera. Kuchařka smísila dohromady čili, místní koření, sazamové klíčky, strouhanou čokoládu a nasekané mandle. To, co uvařila, je báječné, i když na první pohled nevypadá tmavě hnědá omáčka příliš vábně. Dnes se omáčka připravuje snad v každé restauraci a dát si jí můžete třeba s kuřetem.
V klášteře, kde matka představená poprvé připravila omáčku "mole", je dnes Museo de Artes Populares, tedy Muzeum lidového umění, kde jsou k vidění místní kroje, ručně zhotovené kožené tašky či porcelánové figurky. Nahlédnout můžete i do bývalé klášterní kuchyně, kde se omáčka "mole" poprvé uvařila.
Kromě budov s koloniálního období je Pueblo typické množstvím kostelů. Ve městě jich podle průvodců funguje devětadevadesát. Za návštěvu určitě stojí monumentální Iglesia Santo Domingo s obrovitánskou kaplí, která je celá obložená 23karátovým plátkovým zlatem. A samozřejmě také Catedral de la Concepción Inmaculada, tedy katedrála Neposkvrněného početí. Pokud vyšlapete všech 164 strmých a úzkých schodů, otevře se vám výhled na dvě proslulé mexické sopky - Popocatépetl (Dýmající hora) a Ixtaccihuatl (Bílá žena).
 Tržiště v centru Puebly |
 Mexičané mají rádi barvy. |
 Historické centrum láká i umělce. |
 Chrám Iglesia Santo Domingo s kaplí obloženou zlatem. |
