„Já jsem měl vždycky pozitivní vztah k přírodě, odmala jsem chodil na ryby. A pak jsem měl čím dál raději zeměpis a došlo to tak daleko, že jsem ho šel studovat na vysokou školu. Cestování je takový postupný vývoj. Moje cesty se postupně prodlužovaly, až je ze mě najednou cestovatel,“ směje se Pavel Svoboda.
A z cestovatele se postupně stal také uznávaný fotograf. „Pro mě bylo naprosto zlomové, že jsem odjel na půl roku studovat na Island. A ta návštěva předurčila můj vývoj na několik dalších let. Právě tam začal uvažovat o větších expedicích.
Svůj sen si splnil v roce 2015, kdy se se svojí přítelkyní vydali na sedmiměsíční cestu po Jižní Americe. „Není to stejné, jako když vyrazíte na sedm měsíčních cest. Je to mnohem silnější zážitek, člověk už opravdu žije na cestě, stane se z něj opravdový tulák a poutník,“ vypráví. „Jižní Amerika se opravdu povedla, nic špatného se nám nestalo, i přesto, že bezpečnostní pověst Jižní Ameriky je trochu divočejší. Člověk si to prostě musí hlídat, být trochu opatrnější,“ upozorňuje Svoboda.
Bolívie
„Pokud bych měl vypíchnout pár stěžejních zážitků, tak například Ekvádor byl takový příjemný vstup do Jižní Ameriky. Nádherné sopky, byli jsme pozorovat velryby. V Peru je zase velmi zajímavá česká stopa, protože se zde můžete vydat k pramenům Amazonky, které objevili čeští vědci. To byl jeden z nejsilnějších zážitků pro mě jako člověka, který má rád zeměpis.
Jaké byly zkušenosti českého cestovatele v Bolívii, jedné z nejchudších zemí tohoto regionu? Jak se místní indiáni chovají k evropským bělochům? Více informací včetně krásných záběrů podmanivé krajiny Jižní Ameriky najdete v hlavním článkovém videu.
