Půl kilometru dlouhý písečný lem Pandawa se nachází na poměrně strategické pozici. Leží mezi Nusa Dua a Uluwatu, oblíbenými turistickými destinacemi, obklopený několika hotelovými resorty. A byť se nedá považovat za žádné tajemství – dobře se o ní vědělo – nazývána byla Skrytou pláží.
To proto, že k pláži Pandawa nevedla žádná zpevněná komunikace. Úplně izolovaná Pandawa samozřejmě nikdy nebyla. Místní jen kousek od ní provozovali pěstírnu řas, a turisté se naučili využívat jejich cesty též. Dobrodružněji naladění výletníci se sem mohli vydat pěšky. Téměř dvouhodinové zacházky přes skalní plošinu přitom nelitovali. Vyhlídky na moře a soukromí odlehlé pláže za to rozhodně stály.
Hlavní bariérou rozvoje výnosného cestovního ruchu nicméně pořád zůstávaly masivy vápencových skal, které lokalitu odřezávaly od okolí. Až do roku 2010. Tehdy se do skalisek poprvé zakously sbíječky, buldozery a bagry. Na vystavění silnice přispělo ministerstvo cestovního ruchu a regionální investoři.
Projekt byl pojat velmi přímočaře. Doslova. Před Pura Keneng se kutalo do skal v rovné linii, která zahloubila do vápencového masivu ostrý zářez úzké silnice. Ta pak prudce zatáčí a dál se mírně klikatí až k Pantani a pláži Pandawa na pobřeží.
Silnice k pohledání, pláž tuctová
Přibližně tři stovky metrů dlouhý úsek silnice, který se zavrtává mezi útesy a zanechává kolem sebe téměř pravoúhlou vertikálu, na vás skutečně udělá dojem.
Formálně jde o dvouproudovou silnici, ale většina řidičů to raději neriskuje a čeká na volný průjezd. Ten je v sezoně možný jen zřídka, protože uměle vytvořený kaňon zkrátka láká k zastavení a focení. Kontrast až třicetimetrových výšek vápencových stěn dělá z cesty na pláž větší senzaci, než je samotná návštěva pláže.
Ta od roku 2011, kdy byla dopravní komunikace slavnostně otevřena, už nijak skrytá není. Z odlehlé a obtížně přístupné destinace se stalo nejvyhlášenější místo poloostrova Bukit. Kolem písečného lemu vyrostly restaurace, hotýlky, vilky. Turistů sem každý den v sezoně zavítají stovky. A přinejmenším ti, kteří sem míří poprvé, si zkusí udělat fotku nebo selfíčko v onom uměle vytvořeném vápencovém kaňonu.
Smrtící pastSilnice vedoucí na pláž Pandawan schytává kritiku z mnoha stran. Za zmínku však stojí poznámky zahraničních seismologů. Podle nich by se v případě zemětřesení – která na Bali nejsou výjimečnou událostí – vozovka změnila na dokonalou smrtící past. Něco jako mixér kombinovaný s drtičkou, který vás ve finále pohřbí pod lavinou kamení. |
Když se náhodou budete probírat snímky na Instagramu, těch méně či více povedených, zachycujících zářez silnice ve skalách, zjistíte, že jich je asi desetkrát víc než z pláže Pandawa.
Nejen proto, že těleso té asfaltky je skutečně pozoruhodné. Ale také proto, že pláž Pandawa zase tak zajímavá není. Není nehezká. Ale vypadá stejně, jako většina pláží na Bukitu a celém Bali. Její jedinečnost vycházela po léta jen z toho, že byla nedostupná, izolovaná. Skrytá. Po vystavění silnice se stala jen další „krásnou“ pláží, kterou prostě „musíte“ navštívit.
Prve nadšeně přijímaný záměr, zpřístupnění mimořádné lokality, se nyní proti svým tvůrcům obrací. Turisté na sociálních sítích diskutují o tom, že zvýšení dostupnosti reputaci pláže neprospělo. Místo, pro jehož návštěvu jste museli učinit něco navíc, obětovat vlastní čas a energii, se změnilo na zastávku, kam i z Denpasaru dorazíte za čtyřicet minut autem.
Silnice nezařízla jen vápencový masiv, ale i unikátnost celé lokality. Pandawa, s půlkilometrovým lemem písku a čistou vodou, není špatnou pláží. Ale už není ničím výjimečná. I cesta k ní je větším zážitkem.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz