Doporučila bych Begovu mešitu, která stojí v samém centru (nedaleko výše zmíněné katedrály) města a vydržela veškeré snahy srbských ostřelovačů, prý je to zázrak…, ale to je na každém z nás, jak si vyloží sílu této, Turky založené, stavby.
Tajemný svět Blízkého východu?
Žádné přísné zákony, tvrdé tresty, harémy, jak popisují některé knihy. Sarajevský islám je svůj.
Procházím se hlavním městem, hlavní ulicí… Kavárna na kavárně, noční ruch a stovky procházejících se párů, skupinek, pobíhajících dětí. Kolem hraje hudba a na každém rohu sladká zmrzlina (0,5 - DEM za kopeček), kukuřice nebo různé místní speciality. Vynikající cukrárny s netradiční chutí sladkých dortů nebo tzv. čevabčinice (maso speciálně upravené také netradiční chuti s ”arabským” chlebem , asi 5,- DEM ).
Kolem korzují dívky v elegantních kalhotech na vysokých podpadcích nijak neskrývající svůj půvab. Občas narazím na černě, po paty zahalenou ženu, dívku? Nevím, kdo se skrývá pod rouškou a když se ptám místních (ne méně věřících, ale normálně oblečených muslimů), kdo že to je? Dozvím se o přílivu Turků sem. Tedy to nebyla místní dívka, ale ortodoxní muslimka, kterou zdejší muslimové označují jako přehnaně věřící, ale vzbuzuje jistý respekt i u mě.
Tedy vliv islámu je tu značný, ale zrovna tak je uvolněnější, ne tak strohý. Bigamie tu není možná. Islám je jakoby civilizovanější, přičemž však své původní hodnoty neztrácí a drží si čistotu prvotních myšlenek i pravidelné pětidenní modlitby. Většina lidí se zdraví arabským selam (v míru) a i univerzita vyučuje islámské imámy (dali by se přirovnat ke katolickým knězům), ale seženete tady i kousek vepřového nebo dokonce uvidíte připitého muslima, který vám řekne, že Alláh je nejvyšší a jediný. Zkrátka je tu od všeho trochu, ale lidem tu vládne Bůh.
Trochu historie
Po první světové válce město na území království SHS /po r.1929 Jugoslávie/. Ve druhé svět. válce /r.1941/ se pak stalo hlavním městem tzv. Nezávislého chorvatského státu, což netrvalo dlouho a hned po r.1945 připadlo svazové republice Bosna a Hercegovina, ale ve své roli hlavního města pokračovalo dál. Tedy bylo centrum svazové rep. BiH. To trvalo do vyhlášení samostatné Bosny a Hercegoviny v r.1992 a vypuknutí masakrující války.
Od té doby se Sarajevu jeho úloha metropole vracela v podobě granátů, min a izolace. Srbská vojska ho nečekaně obestoupila v noci na čtvrtého dubna /1992/, a neopustila své pozice do zásahu NATA, na konci r.1995, avšak ani tento zásah se nedá označit jako finálový (pro několikeré porušení mírových dohod ze srbské strany). A tak o vytouženém míru můžeme mluvit až po úplném proniknutí NATO a zabezpečení kritického stavu díky všudypřítomným jednotkám v r.1996.
A jak se sem dostat? Co čekat na cestě?
Nejlépe asi autem (cca 1300 km) nebo přímou linkou z Vídně. Od června do září je zrušená vízová povinnost. Benzín tady není drahý ( cca 1,7 ,- DM/ litr ), cesty jsou upravené. Možná vás ohromí zdevastovaná krajina, kterou budete projíždět (stopy po válce). Nedoporučuji odskakovat si do neznámých končin na záchod (už je bezpečno, ale nikdy si nemůžete být stoprocentně jisti). Jinak kafe stojí kolem 1,- DEM, kapučino 2,-DEM, kola a šťávy asi 3,-DEM a platit v markách můžete, místní měna je v kurzu jedna ku jedné. Najíte se tu dobře do deseti marek nebo si můžete koupit něco v místních pekárnách (označených jako PEKARA), kde koupíte výtečné pečivo.
V Sarajevu se zeptejte na hotel. Pro náročné a cenově neomezující se turisty bych doporučila nově zrekonstruovaný hotel Holiday Inn (tady byli ubytováni evropští prezidenti, kteří se sem loni v srpnu sjeli na mezinárodní summit), ale to skutečně jen pro ty náročné. Jinak by vás pobyt tady neměl nijak zruinovat.
 Sarajevské Staré město si opět nacházejí turisté. |
 Čtvrť Baščaršija se svými úzkými uličkami, kavárnami a krámky patří v Sarajevu k těm nejstarším. |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
