Co o sobě Jan Kraus prozradil před on-line rozhovorem s čtenáři iDNES
(odpovědi na otázky najdete ZDE )
Sám Kraus v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny přiznal, že sice hraje, ale za herce se nepovažuje. Moderuje, ale necítí se moderátorem. Píše, ovšem podle svého názoru není novinář, literát ani `pisálek´. V televizi mu chybí tužka a papír, po napsání sloupku do novin se těší na zkoušku v divadle. Cestou si dělá ze všeho srandu. Ale s vážnou tváří říká: "Vším jsem byl rád," říká Jan Kraus.
A k tomu vyštvání svých sourozenců do zahraničí v době hluboké totality dodává Kraus také své: "Napřed odcházeli ti starší sourozenci. Když nakonec zůstala mladší sestra a já, diskutovali jsme. Podal jsem si sice žádost o cestu do ciziny, ale nepustili mě, protože už jsem měl děti. Nakonec odjela ona. Byla svobodná a uměla jazyky. My ovšem vždy spekulovali, že z nás pěti by tu měl kvůli rodičům jeden zůstat. Přirozenou cestou jsem to byl já. Měl jsem proto i vysvětlení: Rusy musí mít na zádech někdo, kdo je ochoten se s nima utkat. A mladší sestra mi na to přišla moc křehká."
A i pomluvu, že v životě nevytáhl paty z republiky, Kraus vyvrací historkou o návštěvě Monte Carla v osmdesátém roce. V jedné větě však připouští, že na cestování na rozdíl od svých sourozenců není: "Když nás v osmdesátém roce prvně pustili ven, zaplatil nám nejstarší bratr měsíc v Monte Carlu. Já byl ve výkladní skříni kapitalismu, v drahým apartmá, v dáli pluly jachty, okolo lítali Rothschildové na rogalech... a já nic! Žádný vzrušení. Mě to bavilo doma! Léta jezdím na venkov, na chalupu, a jsem tam šťastnej. Já byl vždycky rád a spokojenej na český vesnici; ta je mimochodem pastvou pro ironii."
Jan Kraus se narodil před sedmačtyřiceti lety na Letné. Jeho otec přežil koncentrační tábor v Osvětimi, bratr Ivan emigroval do Paříže, druhý bratr Michal do Spojených států, sestra Eliška do kolumbijské Bogoty a nejmladší sestra Kateřina za bratrem Michalem do USA. Jan Kraus zůstal doma a od dětství hrál ve filmech: Lišáci, myšáci a Šibeničkák, Spalovač mrtvol, Dívka na koštěti, Evžen mezi námi, Copak je to za vojáka, Proč?, Černí baroni, Lekce Faust, Hanele. Hrál v divadelním souboru Bouře a v Náhradním divadle. V divadle Na zábradlí se už pátým rokem hraje jeho hra Nahniličko. Autorsky se podílel na cyklu pro ČT Dvaadvacítka. Jako jeden z prvních Čechů využíval počítač a dodnes je jedním z mála herců, kteří mají vlastní webové stránky. S herečkou Janou Krausovou má dva syny, Ivana Chýlková mu před časem porodila syna Jáchyma.
 Jan Kraus odpovídá v on-line rozhovoru. |
 Jan Kraus si s asistentkou prohlíží dotazy čtenářů. |
 Jan Krause rozmýšlí odpovědi. |
 Jan Kraus |
 ...už zase Další prosím |
