Na kubánských silnicích vládne téměř nulový provoz. Občas kolem vás projede cyklista na obstarožním bicyklu, kterému chybí všechno kromě rámu a kol, sem tam vás mine povoz tažený koňmi a čas od času také nádherné auto, které byste všude jinde na světě potkali jen v muzeu, případně při závodu veteránů.
Tip na dovolenouChcete vidět staré americké veterány na Kubě na vlastní oči? Vyberte si některý ze zájezdů na Kubu na Dovolená.iDNES.cz . |
Ale na Kubě jsou staré americké káry stále v provozu, i když v drtivé většině případů slouží jako sběrné taxi, které vozí lidi z vesnic a měst na nádraží. Podle odhadů jich na karibském ostrově stále jezdí neuvěřitelných 60 tisíc, což je více než třetina všech kubánských automobilů.
Tvrdé smlouvání
Potkat tu můžete neuvěřitelné kousky. Ve městech, jako jsou Trinidad či Santiago, stojí téměř na každém rohu nějaký ten Buick, Oldsmobile či Plymouth a zatímco na venkově potkáte spíše poničená a oprýskaná auta, ve městech často narazíte na nádherně zachovalé a naleštěné koráby, jejichž majitelé si většinou přivydělávají tím, že vozí za tvrdou měnu cizince.
A není to žádná levná záležitost. Zatímco místní platí za odvoz veteránem pár šupů, cizinci se musí připravit na tučný obnos ve výši několika set korun. A i když jsme licitovali a smlouvali asi půl hodiny, zaplatili jsme za pronájem dvou aut asi dvacetkrát více, než běžně platí místní. Ale stálo to za to a odměnou nám byla úchvatná několikahodinová projížďka Santiagem, která se však neobešla bez řady bizarních i dramatických situací.
Motor z náklaďáku
První náš vůz byl Oldsmobile z roku 1952, vybavený původním motorem, který spolyká neuvěřitelných 18 litrů na sto kilometrů, takže nás hned napadla otázka, co budou chlapci dělat, až jim následovníci nedávno zesnulého venezuelského diktátora Hugo Chaveze zavřou kohoutky s ropou. Náš druhý vůz ovšem "žral" ještě více, protože už neměl původní motor, ale motor z jakéhosi vysloužilého japonského náklaďáku. Bral si svých neuvěřitelných 24 litrů.
Když brzdy nebrzdí
Vzápětí se objevily další handicapy. Když náš řidič Andrés otočil klíčkem, motor jen tiše zašeptal a zase umlkl. A tak musel ven (později jsme pochopili, proč parkuje vždy ve svahu) a tlačit. Auto za chvilku naskočilo a pořádné burácení motoru z náklaďáku, namixované s kubánskými rytmy ze zastaralého magnetofonu, bylo další, poněkud otravnou kulisou naší jízdy. Naopak vnitřní prostory auta byly úchvatné a klidně by se nás dovnitř vešlo třeba osm.
Bohužel, naše spanilá jízda Santiagem skončila ve chvíli, kdy našemu "americkému tanku" jaksi přestaly brzdit brzdy a na křižovatce srazil cyklistu. I když se mu nic vážného nestalo, dál už jsme raději nepokračovali.
Opravy bez součástek
V roce 1962 zavedly Spojené státy proti Kubě absolutní embargo, které je stále platné. Proto na "Ostrově svobody" neexistují žádné oficiální servisy a ani nejsou k dispozici náhradní díly (maximálně z výjimečně zrušených vozů), a tak kubánští mistři automechanici pracují doslova se vším možným – od motorů z nákladních vozů, jako v našem případě, až po využívání součástek ze sovětských aut, které se na Kubu dovážely v 70. a 80. letech.
Takže je to doslova zázrak, když místní kumštýři dokážou doslova na koleni udržet na silnicích tak velkou flotilu veteránů z 50. let. A zatímco některá auta jsou v celkem dobré kondici, stav jiných se již skutečně blíží kolapsu.
Luxus před Kapitolem
Situace se však mění podle míst, kde auta jezdí. Zatímco na venkově a v malých městech potkáte výhradně staré americké bouráky, třeba v Havaně už začíná jezdit čím dále více nových a moderních evropských a japonských vozů a majitelé veteránů již neslouží Kubáncům, ale snaží se vozit pouze turisty. Ostatně před havanským Kapitolem, který je napodobeninou toho amerického, stále stojí nádherné kabriolety, jako vystřižené ze starých filmů s Jamesem Deanem. Spoustu nádherných vozů ovšem objevíte i v dokonale zachovaném koloniálním Trinidadu či v pulzujícím "černošském" Santiagu de Cuba.
Poklad pro sběratele
V 50. letech byla Kuba relativně bohatou zemí a mít auto bylo standardem střední třídy. Proto zde bylo tolik aut a díky obětavé péči jejich vlastníků a také příznivému podnebí bez zimních mrazů jich tolik vydrželo ve funkčním stavu až do dnešních dnů. Navíc majitelé veteránů dobře vědí, že mají v rukou zlatý poklad, který je po pádu komunistického režimu může zajistit do konce života. Ve Spojených státech totiž čekají tisíce milovníků veteránů, až si budou moci zajet pro nádherné kousky, které dříve, či později vyšperkují jejich sbírky.