HMS (Her Majesty Ship) Belfast je posledním dochovaným britským křižníkem, pocházejícím z první poloviny dvacátého století. Spuštěn na moře byl v březnu 1938 a součástí Royal Navy, britského námořnictva, se stal v srpnu 1939. Zpočátku operoval v Severním moři, kde se Britové snažili o námořní blokádu Německa. V říjnu 1939 Belfast úspěšně zajal německou loď Cap Norte - to byla tehdy největší dosud zajatá nepřátelská loď a posádka Belfastu za to obdržela mimořádnou peněžitou odměnu.
Německo ovšem s odvetou neotálelo a již v listopadu 1939 byl Belfast zasažen námořní minou. Poškození trupu lodi a strojů bylo tak rozsáhlé, že trvalo téměř tři roky, než byl Belfast opět schopen být v akci. Když v listopadu 1942 znovu vyplul na moře, byl největším a nejsilnějším britským křižníkem. Byl také vybaven na tehdejší dobu nejdokonalejším radarovým a protipožárním systémem. Od roku 1943 byl Belfast využíván k ochraně arktických námořních konvojů do Murmanska. V prosinci 1943 sehrál důležitou roli při potopení německého křižníku Scharnhorst, jehož posláním bylo atakovat spojenecký konvoj. V dubnu 1944 se podílel na úspěšné akci proti poslední důležité německé lodi Tirpitz, která kotvila v severním Norsku.
O něco později, v červnu 1944, Belfast zase podporoval britské a kanadské vojáky při vyloďování v Normandii. Po téměř pětitýdenní nepřetržité akci a svých posledních válečných výstřelech v evropských vodách se Belfast vypravil do přístavu Plymouth z důvodu oprav a dovybavení před cestou na Dálný Východ.
V letech 1945 - 1947 Belfast pomáhal s evakuacemi vězňů, kteří přežili japonské zajetí v Číně a s dalšímí úkony nezbytnými pro udržení míru v této oblasti. V prosinci 1948 se Belfast vrátil na Dálný Východ znovu - nejprve se podílel na akci, jejíž snahou bylo osvobodit britskou loď Amethyst z čínského zajetí, ale hlavně byl následně nasazen do námořních sil v korejské válce. Poslední válečné výstřely z křižníku Belfast zazněly v roce 1952.
V následujících deseti letech byl Belfast využíván k mírovým operacím, k podpoře letadlových lodí, či pouze jako vlajková loď na cizích základnách. V roce 1963, po absolvování poslední akce ve Středozemním moři, byl překlasifikován na tzv. přístavní loď a vyřazen z armády byl potom v květnu 1971.
I když původním záměrem po vyřazení Belfastu byla jeho destrukce, události se vyvíjely jinak. ''Imperial War Museum'' u od roku 1967 hledalo možnost, jak získat a udržovat křižník z druhé světové války - tehdejší vláda však odmítala poskytnout nezbytné prostředky. Museum proto podpořilo založení nezávislého trustu jedním z bývalých kapitánů Belfastu. Ten se dokázal obklopit několika dalšími nadšenci a společně dosáhli toho, že křižník Jejího Veličenstva Belfast byl v říjnu 1971 dopraven do Londýna a zpřístupněn veřejnosti. Od roku 1978 je Belfast přímo pod správou ''Imperial War Museum''.
Místo bylo Belfastu v Londýně přiděleno skutečně důstojné - a sice přímo naproti Tower of London, v blízkosti mostu Tower Bridge. Pro turistické účely je křižník rozdělen do osmi sekcí. Přitom přibližně polovina lodi je veřejnosti nepřístupná z bezpečnostních důvodů. I tak ovšem může pečlivému turistovi trvat dvě až tři hodiny, než všechny přístupné prostory ''prošmejdí''. Veškeré vojenské vybavení křižníku je vzorně udržováno, stejně tak jako pohonné stroje. V naučných místnostech se návštěvníci mohou seznámit s historickými údaji a shlédnout dobové filmové záběry.
Co však Belfastu nejvíce přidává na turistické atraktivnosti, jsou voskové figuríny členů posádky a zvukové záznamy typické konverzace. Tak například v operačním středisku lze vidět velící důstojníky na svých místech a slyšet jejich rozkazy z řízení námořní bitvy. V prostorách pro mužstvo můžete mimo jiné spatřit námořníky při karetní partii, taktéž s náležitou zvukovou kulisou. Působivá je také zdravotní jednotka a operační sál, ordinace zubaře (s obzvláště vydařeným zvukovým záznamem), lodní kuchyně, kantýna, vězeňská cela a další.
V kuchyňských prostorách lze například vidět dva oficíry zodpovědné za výdej rumu. Britští námořníci prý tradičně dostávali denní příděl půl pinty (asi 0,3 l) alkoholu, avšak prý již od 18. století byl zaveden koncept pití grogu. Rum se mužstvu vydával z nádherného dřevěného sudu s nápisem ''Bůh žehnej královně''. Nahlédnout lze dále také do poštovní kanceláře či do místnosti lodního řezníka (ten, vyveden v nápřahu se sekáčkem na maso v ruce, má poměrně znechucený výraz ve tváři).
Na základě speciálního povolení patřily k posádce Belfastu také tři kočky. Dnes můžete dvě spatřit ve formě modelů - máte-li však štěstí, můžete tu třetí potkat živou. Ta je zde úmyslně a má za úkol starat se o londýnské myši a krysy.
''Imperial War Museum'' nemyslí však pouze na turisty. HMS Belfast poskytuje poměrně rozsáhlé vzdělávací služby studentům historie. Mimo to je také dávána šance komerčnímu využití - prostory křižníku Belfast mohou být pronajaty pro konference, firemní večírky, oslavy, či pro různé jiné společenské události.
 |
