Jak včely ve východní Africe krotí slony a pomáhají jim přežít

Pro keňské rolníky jsou sloni pobíhajících po jejich políčcích pohromou, a proto vzácné tvory přes všechny zákazy zabíjejí otrávenými šípy. Existuje však řešení, jak tlustokožcům jednoduše ve zničení úrody zabránit. Stačí si kolem pozemků postavit úly pro včely, jejichž žihadel se chobotnatci bojí.
Jednoduché včelí úly chrání úrodu místních zemědělců před slony. A těm vlastně...

Jednoduché včelí úly chrání úrodu místních zemědělců před slony. A těm vlastně pomáhají i přežít. | foto: Profimedia.cz

Pořádný déšť už na západní Keňu nepřišel řadu týdnů a na políčku se zakrslou kukuřicí je to citelně znát. Jakoby sucho nestačilo, je řada stvolů vytrhaná a další zadupaná. Velké oválné stopy mluví jasně. Včera v noci se po poli prošlo několik slonů.

„Ale podívej se. Tady prudce zahnuli,“ volá nadšeně Matthew Rudolph, který se vydal do východní Afriky za jejich studiem z Floridy. Oplácaný Američan ukazuje na stopy, jejichž kulovitost je ustřižena. „Nedošli ani k drátu a radši se dali pryč,“ libuje si. Výrazně větší část pozemku zůstala netknuta a kukuřice tak dál zápolí jen s nedostatkem vody. Odstrašení funguje.

Důležitý při tom není ani tak drát, ale to, co na něm visí. Tedy žluté úly se včelami, které sloni vůbec netouží provokovat. I když jsou totiž tlustokožci, píchnutí do citlivých míst kolem očí nebo třeba na chobotu je pořádně bolí.

Právě na strachu obřích savců z bodavého hmyzu je založen projekt Angličanky Lucy Kingové, který je velkou nadějí při snaze předcházet opakovaným střetům mezi lidmi a slony, jež mají tragické důsledky pro obě strany.

Když kameny a dělobuchy nestačí

„Sloni nechodí po našich stezkách, ale my po jejich. Rolníci kvůli rostoucí populaci a nedostatku půdy osidlují i místa, kam dříve ani nechodili,“ vysvětluje šedesátnice Joannah Stutchburyová. „Dělají si políčka přímo tam, kudy vedou staré migrační tahy divokých zvířat, ale neexistuje autorita, která by v tom lidem zabránila,“ dodává tato zaměstnankyně projektu Elephants and Bees, který podporuje také oxfordská univerzita nebo ZOO v Orlandu.

Sloni při své přírodou naordinované pouti tak najednou narazí na úrodu. Něco sežerou, ještě větší část podupou a co hůře, díky dobré paměti si pohostinné místo pamatují, takže přijdou zas. Pro zemědělce taková opakovaná návštěva příliš velkého nezvaného hosta může být otázkou života a smrti, protože do plodin na svém poli vložili veškerý svůj majetek.

Matthew Rudolph kontroluje, zda jsou úly kolem polí paní Charity v pořádku.

Není divu, že se brání, aby jim sloni vlastnictví neponičili. Vesničané se je snaží odehnat kameny, pochodněmi, boucháním do hrnce, blikáním baterky, dělobuchy nebo výstřely, což však často vede k panice stáda a s ní ještě k větším škodám na majetku a hlavně na zdraví lidí.

A samozřejmě také slonů, kterých se farmáři přes hrozbu vysokých trestů snaží zbavit pomocí kulek nebo jedovatých šípů. Ač se při rychlém snižování jejich počtu mluví hlavně o pytláctví kvůli poptávce po klech na východoasijských ilegálních trzích, vesničané bránící kukuřici mají na ohrožení existence tohoto druhu srovnatelný podíl.

Ještě v polovině minulého století se jejich počty na kontinentě odhadovaly na nejméně tři miliony, dnes je to přes veškerou snahu ochránců přírody sotva 700 tisíc. A dál jich rapidně ubývá.

„Když jsem byla dítě, jeli jsme autem z Mombasy do Nairobi. Zastavilo nás obří stádo, které na hodinu zablokovalo silnici. Zaparkovali jsme u značky „pozor sloni“, máma si jak v reklamě lehla na kapotu a táta ji fotil se zvířaty v pozadí. Bylo to něco tak krásného,“ vzpomíná Stutchburyová, jejíž předci byli britští osadníci. „Když jsem se v 80. letech po dlouhé době strávené v Anglii vrátila do Keni, něco takového už nebylo možné. A dnes už vůbec ne,“ dodává.

Pro lidi jako paní Charity, která žije u podupaného políčka, je slonů však stále příliš. Přesouvají se přes její pozemek při poutích mezi oddělenými částmi národního parku Tsavo. „Včera jich tu bylo deset,“ říká postarší žena z etnika Taita, zatímco na zápraží své chýše snídá hutnou kukuřičnou kaši ugali, která je zde jídlem pro všechny příležitosti. Nicméně oceňuje, že včely slony zastavily. „Dříve jsme měli tři vlastní úly, ale nevšimli jsme si, že by se jich sloni báli,“ dodává tato obyvatelka zapomenuté obce Sagalle, která leží zhruba na půli cesty mezi keňskou metropolí Nairobi a pobřežím Indického oceánu.

Falešné úly k oklamání nepřítele

Nebyli nepozorní sami. Praštilo to do očí až počátkem tisíciletí jednoho z vědců v národním parku Samburu, když na zplanýrované savaně po návštěvě stáda našel jen jeden netknutý strom. Bylo na něm hnízdo divokých včel. Jeho domněnka se pak potvrdila, když pouštěli jejich nahraný zvuk odpočívajícím slonům, kteří kvůli bzučení radši přerušili siestu a vydali se hledat klidnější místo. A dokonce před nebezpečným hmyzem varovali své příbuzné na dálku troubením.

Ochrana jednoho akru (tedy 0,4 hektaru) pomocí včel vyjde na 800 dolarů.

To vedlo britskou studentku Lucy Kingovou k nápadu, že kvůli strachu ze žihadel by se dali chobotnatci přírodní cestou téměř bezbolestně odklonit od lidských usedlostí. Projekt, který jí samotné přinesl doktorát, rozjela nejdříve na třech místech v Keni, ale pro jeho nízké náklady a vysokou úspěšnost (v Sagalle se podle informacích tamních pracovníků projektu snížil počet podupaných polností o 84 procent) ho testují i v dalších osmi afrických a čtyřech asijských státech.

Funguje to tak, že na stromcích či kůlech jsou nataženy dráty, na kterých ve vzdálenosti osm metrů od sebe visí kvádrové žluté úly. „Mohly by být samozřejmě i na stromech, ale tato pozice je mnohem praktičtější. Zaprvé se z ní mnohem snáze dá vybírat med,“ říká můj průvodce Rudolph. „A dostane se tak k němu jen člověk a ne mangusty nebo medojedi.

Drát má navíc tu výhodu, že se rozhoupou i vzdálené úly, když se do něj slon jen lehce opře, což probudí včely k aktivitě,“ vysvětluje dále.

Ochrana jednoho akru (tedy 0,4 hektaru) vyjde na 800 dolarů (cca 17 000 Kč). Což z hlediska západní neziskové organizace může být za ušetření života lidí i slonů přijatelná cena, ale pro keňskou venkovskou rodinu taková suma představuje rozpočet na několik let. Je potřeba náklady dále srazit, aby si nápad osvojily chudé země třetího světa a začaly ho ve velkém uvádět v život.

Z úsporných důvodů je třeba využít i fint, které připomínají matení leteckého průzkumu za použití maket tanků. Na půdě paní Charity se jedná o napodobeniny úlů v podobě žlutě nabarveného prkna, které se s těmi skutečnými pravidelně střídají. Aby chobotnatce dokonale zmátly, mají dokonce i makety s travnatou stříšku, která v originálech chrání včelstva před slunečním žárem.

Medový val s průduchy

Nejde samozřejmě o to vybudovat jednolitý medový val, protože – kdyby nebylo vyhnutí - největší suchozemský savec ho i za cenu pár bolavých bodnutí stejně prorazí. „Mezi políčky musí zůstat průduchy, kterými by sloni mohli ‚prosakovat‘ tam, kam mají namířeno. Část pozemků se tomu musí obětovat a bude v každé oblasti potřeba delší pozorování, abychom viděli, kolik jich tu prochází a jak velké koridory by potřebovali,“ objasňuje Rudolph.

Žihadla nejsou jedinou chytrou a relativně nenákladnou metodou (ve srovnání s oplocením elektrickými dráty), jak zabraňovat střetům mezi tlustokožci i lidmi. Dalšími jsou například ploty potírané směsí automobilového oleje a chilli papriček. Ale včelí varianta kromě odstrašení nepřítele přináší i další benefity. Zaprvé zdatné opylovače a zadruhé med a vosk. Vesničané je nepoužívají pro sebe, ale mají ho jako slušný přivýdělek k lopotě na poli.

Projekt prozatím funguje především díky nasazení dobrovolníků ze zahraničí.
Místní školáci jsou nadějí, že by se jednou mohlo střetům mezi slony a lidmi...

Kingová správně usoudila, že „elephant-friendly honey“ – tedy „med šetrný ke slonům“ - bude pro turisty vítaný suvenýr. Její plán prodávat ho ve spřátelených hotelech v Nairobi se ukázal zbytečný, dosavadní zásoby našly kupce mezi návštěvníky už přímo na místě, takže je tu očividný prostor k expanzi.

Nicméně není to tak snadné, jak se na první pohled zdá. O úly je třeba se starat, než se do nich roj nastěhuje. Vyhne se jim, pokud v nich bude třeba jen jediný mravenec. Následnou péči pak od farmářů potřebují i včely. V době sucha, kdy v oblasti nic nekvete, je potřeba obránkyním před slony poskytovat slazenou vodu. K tomu je třeba prachbídně vzdělané rolníky vycvičit a také je při tom kontrolovat. Právě lidský faktor je hlavní slabinou žihadlové defenzívy.

Právě proto se v deset hodin obléknou všichni pracovníci i dobrovolníci projektu do žlutých triček s medovým logem a na korbu svých aut naloží třídu třináctiletých žáků místní školy, aby jim ukázali, jak tato obrana funguje. Kluci a holky si zkoušejí u fotografických pastí vyměnit baterky, přetahují snímky do počítače, zkoumají stopy v půdě a utržené kukuřice a přitom dostávají řadu informací o slonech.

„Dospělé už nepředěláš, soustředit se na mladé dává mnohem větší smysl,“ myslí si Joannah Stutchburyová. „Když jsme sem před sedmi lety přišli, říkaly o nich děti, že jsou to zvířata, která jim ničí úrodu a která je nutné zabít. Dnes jsou to pro ně tvorové, které je třeba chránit,“ prohlašuje s opatrnou nadějí, že budoucnost slonů v Africe není úplně černá.

Autoři: ,

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  3.6 10:35

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Sestřičkou v Saúdské Arábii. Předsudky vůči zemi jsou úplně mimo, líčí Češka

2. června 2024

Premium Hana Šlechtová se stará o pacienty v saúdskoarabské nemocnici. Co se jí tam líbí? A jak často se...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

KVÍZ: Kolik se dá ujet na elektrokole za den? A kdy se musí motor vypnout?

30. května 2024

Elektrokola už dávno nejsou podivným vynálezem pro důchodce. Prodeje neustále rostou a možná se...

Dokonalá dovolená v St. Johann v Salcbursku jen 250 kilometrů od hranic Česka

27. května 2024

Advertorial Nechcete se v létě mačkat na přeplněných plážích? Máte rádi spíš horské prostředí? Máme pro vás...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Sedmnáctiletý digitální nomád žije už dva roky v německých vlacích

29. května 2024

Zatím nacestoval přes 500 000 kilometrů. Dost na to, aby planetu Zemi obkroužil dvanáctkrát. Až na...

Hledal jsem manželku v Africe, sbalit ženskou tam zabere sekundu, říká dobrodruh

3. června 2024

Premium Byl na šesti kontinentech, projel 135 států a během své cesty kolem světa ujel 230 tisíc kilometrů....

Očima šotouše: nádherné panťáky v akci. Hlasujte pro ten nejkrásnější

3. června 2024  13:29

Panťákem se alespoň jednou za život svezl snad každý. A v okolí velkých měst jsou tyto stroje...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  3.6 10:35

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Chorvatsko pro dobrodruhy. Zjistěte, proč není jen letní destinací

3. června 2024

Advertorial Časy, kdy se dovolená v Chorvatsku dala shrnout do zkratky autobus–pláž–paštika, jsou už dávno,...

Vznikající nádor v těle signalizuje celá plejáda příznaků, říká neurochirurg

Premium Narodil se v USA, zkušenosti sbíral i ve světě, ale doma je v Praze. Specialista na operace mozku Jan Šroubek si nyní...

Žádná tajná bokovka. S manželkou jsme rozvedeni, překvapil Petr Nedvěd

Generální manažer české hokejové reprezentace Petr Nedvěd (52) byl po divoké oslavě zlaté medaile z mistrovství světa...

Posedlost sexem, tíže lásky, nekrofilie. Gejšin příběh zmátl Japonsko

Vine se jím sex, mocná záliba v sexu. Rovněž láska. Neukojitelná, doslova vražedná. Onen příběh se odehrál v kulisách...

Brankář Dostál zklamal fanynky. Randí s finskou volejbalistkou, bývalkou Nečase

Neprůstřelný gólman Lukáš Dostál (23) byl hvězdou letošního mistrovství světa v hokeji. Nadšení z něj byli nejen mužští...

Někteří mě mají za zlatokopku. Nenesu to lehce, říká manželka Ondřeje Kepky

Seznámili se na vysoké škole, kde on byl pedagog a ona studentka. Jsou spolu přes devět let a v budoucnu plánují i...