Najdete jej od moravské Lednice po malajsijské Kuala Lumpur, od bosenského Sarajeva po madagaskarské Antananarivo. Potkávají jej stále častěji i čeští turisté při svých cestách například v Tunisku, Egyptě nebo Turecku. Minaret.
Co to ovšem minaret je? Jaký plní účel, proč se staví a jaké typy těchto staveb můžete vidět? A dá se na něj vystoupit? Minaret (nebo-li manára či mi'zana) patří k vůbec nejtypičtějším stavbám muslimské architektury. Zpravidla je to převýšená, věžová stavba s ochozem ve své koruně,ze které původně muezzin svolával věřící k modlitbám. Většinou bývá součástí mešity, ale není tomu tak vždy. Často stojí v její blízkosti, nebo je začleněn do její hmoty při obvodu stavby, ale může být na ní i nadstavěn. Je přitom zajímavé, že první mešity minarety neměly. Až potřeba svolávat větší muslimskou obec ke společné modlitbě si jejich stavbu vynutila. Jenže zatímco kdysi muezzin skutečně musel pět krát za den vystoupat na minaret a zvát do mešity, tak dnes bývá azán (svolávání k modlitbě) šířen pomocí tlampačů či reproduktorů. Nejrozšířenější druh minaretu má takzvanou »tureckou koncepci«. Jedná se většinou o věže s kruhovým nebo mnohoúhelníkovým půdorysem s točitým schodištěm uvnitř. Uplatnil se především pro svoji jednoduchost a přizpůsobivost. Najdete jej například v Bosně, Albánii, Kosovu, Bulharsku, samozřejmě v Turecku, ale i jinde. Dalším typem jsou stavby se čtvercovým půdorysem a schodištěm vřetenovitě se točícím kolem masivního jádra. Ty najdete hlavně v Alžírsku, Tunisku, Maroku, Sýrii, Libanonu, Izraeli či Jordánsku. Tvarová bohatost minaretů je ale samozřejmě daleko větší. Turisté mají minarety rádi, protože patří na mnoha místech k nejfotogeničtějším objektům. Proč? Podobně jako na české vesnici barokní kostelíček umístěný na návrší i minaret jasně formuje ráz daného místa, ovlivňuje siluetu krajiny a jak říkají architekti, zpevňuje celkovou kompozici vesnice či města. Pro turisty však nejsou minarety pouze vděčným soustem jejich objektivů, ale na některé z nich se dá i vystoupit. Pokud se jedná o stavby minulých století, naskytne se vám pak vždy krásný výhled na ty nejstarší části měst. Ovšem je potřebné dodržovat určitá pravidla, protože minarety bývají součástí mešit. Proto je nemyslitelné sem chodit v krátkých kalhotách, ženy musí mít kromě toho zahalena ramena i hlavu. Je dobré omezit návštěvu těchto míst v čase pobožností a to především v pátek v době »velké modlitby«. Tak jako jiní věřící i muslimové potřebují k modlitbě klid. Minarety jsou tedy pro návštěvníky lákavé, ale je nutné respektovat místní zvyklosti.
Co to ovšem minaret je? Jaký plní účel, proč se staví a jaké typy těchto staveb můžete vidět? A dá se na něj vystoupit? Minaret (nebo-li manára či mi'zana) patří k vůbec nejtypičtějším stavbám muslimské architektury. Zpravidla je to převýšená, věžová stavba s ochozem ve své koruně,ze které původně muezzin svolával věřící k modlitbám. Většinou bývá součástí mešity, ale není tomu tak vždy. Často stojí v její blízkosti, nebo je začleněn do její hmoty při obvodu stavby, ale může být na ní i nadstavěn. Je přitom zajímavé, že první mešity minarety neměly. Až potřeba svolávat větší muslimskou obec ke společné modlitbě si jejich stavbu vynutila. Jenže zatímco kdysi muezzin skutečně musel pět krát za den vystoupat na minaret a zvát do mešity, tak dnes bývá azán (svolávání k modlitbě) šířen pomocí tlampačů či reproduktorů. Nejrozšířenější druh minaretu má takzvanou »tureckou koncepci«. Jedná se většinou o věže s kruhovým nebo mnohoúhelníkovým půdorysem s točitým schodištěm uvnitř. Uplatnil se především pro svoji jednoduchost a přizpůsobivost. Najdete jej například v Bosně, Albánii, Kosovu, Bulharsku, samozřejmě v Turecku, ale i jinde. Dalším typem jsou stavby se čtvercovým půdorysem a schodištěm vřetenovitě se točícím kolem masivního jádra. Ty najdete hlavně v Alžírsku, Tunisku, Maroku, Sýrii, Libanonu, Izraeli či Jordánsku. Tvarová bohatost minaretů je ale samozřejmě daleko větší. Turisté mají minarety rádi, protože patří na mnoha místech k nejfotogeničtějším objektům. Proč? Podobně jako na české vesnici barokní kostelíček umístěný na návrší i minaret jasně formuje ráz daného místa, ovlivňuje siluetu krajiny a jak říkají architekti, zpevňuje celkovou kompozici vesnice či města. Pro turisty však nejsou minarety pouze vděčným soustem jejich objektivů, ale na některé z nich se dá i vystoupit. Pokud se jedná o stavby minulých století, naskytne se vám pak vždy krásný výhled na ty nejstarší části měst. Ovšem je potřebné dodržovat určitá pravidla, protože minarety bývají součástí mešit. Proto je nemyslitelné sem chodit v krátkých kalhotách, ženy musí mít kromě toho zahalena ramena i hlavu. Je dobré omezit návštěvu těchto míst v čase pobožností a to především v pátek v době »velké modlitby«. Tak jako jiní věřící i muslimové potřebují k modlitbě klid. Minarety jsou tedy pro návštěvníky lákavé, ale je nutné respektovat místní zvyklosti.
