Oficiální název státu, jehož nejslavnějším městem je Amsterdam, je Nizozemsko, neboli Nizozemské království. Mluví se tam nizozemsky a bydlí tam Nizozemci, kterým v češtině tak rádi říkáme jednoduše Holanďané.
Přitom v Nizozemsku Holanďany skutečně najdete. Jsou to ale obyvatelé pouze dvou provincií z dvanácti, a to Jižního Holandska a Severního Holandska. Právě v těchto dvou provinciích se také nacházejí největší a nejdůležitější nizozemská města, jako právě Amsterdam, Den Haag, Leiden nebo Rotterdam.
Název Holanďan má navíc i trochu negativní konotaci - zejména pro obyvatele sousední Belgie, kteří pro domnělou aroganci, jíž se obyvatelé těchto velkých měst vyznačují, o »Holanďanech« mluví s pohrdáním, zatímco proti »Nizozemcům« prý vůbec nic nemají.
Nizozemci i Holanďani mluví stejným jazykem - nizozemštinou. Aby to bylo ještě složitější, jsou mezi nimi i výjimky - například Nizozemci z provincie Friesland mají svůj vlastní jazyk, fríštinu, která je pro ostatní obyvatele království zcela nesrozumitelná. Nizozemsky se ale mluví i za hranicemi Nizozemska - a to hned v sousední Belgii, tedy její severní části zvané Vlámsko.
Ale ani s Vlámskem a jeho obyvateli Vlámy to není tak jednoduché. Severní část Belgie a dnešní Nizozemsko bývaly historicky jedním politickým celkem. To až do té doby, než nastaly spory se španělskými místodržiteli, které vyústily v boj za samostatnost. Protestantská část Nizozemí se odtrhla, katolický jih zůstal pod nadvládou Španělů a později se přetvořil ve dvojjazyčnou Belgii, kde pohromadě spolu žijí Valoni a Vlámové.
Tím se nám do toho zaplétá třetí název - a sice Nizozemí. Nizozemí není státní útvar,je to jakýsi pomyslný útvar lingvistický, neboli území, kde se mluví nizozemsky, tedy Nizozemské království a vlámská část Belgie.
Dalším zažitým omylem ovšem je,že Vlámové žijí v Belgii v oblasti zvané Flandry. Žijí, ale... Flandry nejsou ničím víc, než opět dvěma provinciemi, od nichž se mylně odvozuje název pro celou nizozemsky mluvící oblast v Belgii. Skutečné Flandry jsou provincie Východní Flandry a Západní Flandry, ale nizozemsky se mluví i v několika dalších belgických provinciích, a všem dohromady se správně říká Vlámsko.
O Vlámech se ovšem tvrdí, že mluví vlámsky. To je pravda. Ale stejně tak je pravda, že Vlámové mluví nizozemsky, i když to neradi slyší. Vlámština je totiž variantou nizozemštiny. Spisovný jazyk je jak pro Vlámy, tak Nizozemce pouze jeden. Oficiálně se mu říká nizozemština a na její čistotu dbá v obou zemích Jazyková unie. Jakékoliv změny v pravopise se automaticky uzákoňují v obou zemích. Ale přesto Vláma od Nizozemce poznáte,stačí, aby řekl jednu větu.
Rozdíl mezi vlámštinou a nizozemštinou je asi stejný jako mezi britskou a americkou angličtinou. Liší se ve slovní zásobě a hlavně ve výslovnosti. Ta vlámská by se dala přirovnat k měkké výslovnosti angličtiny britské, nizozemská spíše k hrdelním, hrčivým zvukům americké angličtiny.
A malý tahák nakonec: Nizozemce od Vláma rozeznáte podle onoho pověstného »chrochtání« - u Vlámů tyto zvuky totiž nenajdete.
