Lodí na Titovy ostrovy v Chorvatsku. Jugoslávský prezident Brijuni miloval

Čeští turisté se dělí na ty, co chorvatský Jadran milují, a na ty, kteří ho nemohou vystát. A že by se někdo přesunul z druhé kategorie do první, se stává jen zřídka. Co takhle pro jednou zahodit předsudky a nechat se přesvědčit třeba chorvatskou perlou, národním parkem Brijuni?

Je druhá polovina srpna, pár minut před desátou dopolední a už teď je jasné, že lepší den jsme si nemohli vybrat. Modré nebe je skutečně modré, nikoli našedlé, foukající bura důsledně čistí horizont, obzor jasně rýsuje všechny křivky Jadranu a bílé, načechrané mraky patří v tuto chvíli mezi top deset zážitků na chorvatském poloostrově Istrie. „Bolje ne može“, jak by řekli místní. Čili lépe už to nejde.

Jenže to je teprve začátek. Čeká nás totiž výlet na místo, kde jsme byli naposledy před dvaceti lety. A které tenkrát mělo příchuť (nebo možná pachuť) zakonzervované lokality – na Titovy ostrovy, do nitra národního parku Brijuni.

Josip Broz Tito vládl (ano, to slovo se tady hodí) bývalé Jugoslávii jako prezident dlouhých 27 let, do roku 1980. Byla to rozporuplná osoba, která pro věhlas slepené federace na břehu Jaderského moře udělala víc než dost. Ale o tom později. Teď jsme o mnoho let dál, ve Fažaně, vypiplané vesničce na západním istrijském pobřeží, hlavní spojnici s Brijunským souostrovím. Zdejších 3 500 obyvatel se v létě nafukuje o další tisíce turistů. A někteří z nich teď čekají na molu, z něhož odjíždí několikrát denně loď na Brijuni.

Kde se rybám daří

Nás už tu čeká Sanja, průvodkyně po národním parku. S ní pak projdeme turniketem, nalodíme se a z horní paluby sledujeme, jak se nám Fažana, italsky Fasana, protože tady jsme v bilingvní chorvatsko-italské oblasti, vzdaluje před očima.

A před námi z vody vystupují jasné obrysy největšího ze čtrnácti ostrovů národního parku – Veliki Brijun.

Národní park Brijuni. Ostrovy jsou bez stálého osídlení a slouží k rekreaci.

„Ostrovy jsou velmi členité, jen sám Veliki Brijun má pobřežní čáru okolo 26 kilometrů, ideální pro výlet na kole,“ vysvětluje cestou Sanja. „Osmdesát procent národního parku tvoří moře, dvacet procent pevnina. Mimochodem, přestože byl národní park vyhlášen až roku 1983, už předtím byl kvůli Titovi, který tu měl rezidenci, tři desítky let nedostupný, takže podmořský svět je v podstatě nedotčený. Máme tu čtyřikrát více ryb než mimo hranice národního parku,“ doplňuje.

Persony 20. století

To už se ale blížíme k ostrovu Veliki Brijun. Z dálky vidíme hotel Neptun z roku 1912. Historie ostrovů se počítá v milionech let, turismu v několika desítkách. A pak už nasedáme do elektrického autíčka, takového, co jezdí po golfových hřištích, a vyrážíme na okružní jízdu.

Josip Broz Tito (vpravo) s egyptským premiérem a prezidentem v roce 1956 při návštěvě souostroví Brijuni.

Auto maršála Tita

První zastávka nemůže být nic jiného než Titovo muzeum. Prostě Tito k Brijunům patří, těžko ho z historie vymazat. Jeho auto stojí před muzeem v jakémsi skleněném akváriu, a desítky fotek, které ho uvnitř budovy vyobrazují s tehdejšími největšími státníky, stejně jako hvězdami showbyznysu, jako byla Elizabeth Taylor, Richard Burton nebo Gina Lollobrigida, jen dokládají, že Jugoslávie před půl stoletím nebyla prázdným pojmem.

Jak velké stopy dělá dinosaurus?

Jenže nám už se chce dál, protože Brijuni jsou přírodní klenot. A tak míjíme golfové hřiště s piniemi, které mají koruny ve tvaru houby, zátoky, kde je voda stejně tyrkysová jako v Karibiku, potkáváme sportovní turisty na kolech i ty méně sportovní v elektrických vláčcích s průvodci, procházíme se po stovky let starých vykopávkách byzantského castrumu, obdivujeme zbytky římské vily z prvního století po Kristu i nejstarší (tedy pravděpodobně) olivovník na světě. „Odhaduje se, že je mu více než 1 600 let a ještě loni jsme z jeho plodů získali tři a půl litru panenského olivového oleje,“ ukazuje nám Sanja strom, který se vymyká všemu, co na ostrově roste.

Nejstarší olivovník národní parku má přes 1 600 let.

Národní park Brijuni

A pak si na skaliskách na pobřeží zkoušíme šlápnout do pravých dinosauřích stop (a musíme se hodně rozkročit), co tu zanechali ještěři před 126 miliony let.

Pohladíme si v safari parku zebry a slonici Lanku, kterou Titovi dovezla Indira Gándhíová, a nakonec se jen tak posadíme na lavičku uprostřed středomořské zeleně před ruiny kostela svaté Marie ze 6. století. Nikdo nikde, jen ptáci a klid. Těch tisíc turistů, kteří teď na ostrově jsou, se muselo někam vytratit…

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Může se hodit

Jak se tam dostat
Na Istrii můžete jet obvyklou trasou přes Vídeň, Graz a Maribor nebo Linec, Villach a tunel Karawanken na hranicích mezi Rakouskem a Slovinskem. V obou případech pak budete pokračovat přes slovinskou metropoli Lublaň. Abyste ale v hlavním městě neprostáli v kolonách dvě hodiny, musíte si na průjezd vybrat čas mimo dopravní špičku. Mnohem pohodlněji se tak jeví trasa přes italské Udine. Koperu a přechodu do Chorvatska Dragonja se sice nevyhnete, ale pořád je to rychlejší varianta.

Za kolik natankujete
Benzin – 11,19 kn
Nafta – 12,35 kn (Zdroj: HAK.hr, ceny jsou orientační, 1 kn = 3,255 Kč, kurz ČNB střed)

Jak platit
Ceny v Chorvatsku musí být aktuálně uváděny ve dvou měnách – v kunách a v eurech. Eurem ale zatím v běžných obchodních řetězcích, na čerpacích stanicích nebo při návštěvě státem vlastněných památek či národních parků nezaplatíte. Přijímají je ale ubytovatelé, malé obchůdky či jiní soukromníci.

Kolik stojí Brijuni Můžete si vybrat výlet na Veliki Brijun (hlavní ostrov se všemi zajímavostmi), nebo Mali Brijun. Přeprava lodí z Fažany na Veliki Brijun vyjde na 220 kun, děti od sedmi let platí 110 kun. Pokud si připlatíte a koupíte vstupenku za 270 kun (děti 135 kun), budete mít v ceně přepravu lodí tam a zpět, původce, jízdu vláčkem po ostrově, návštěvu safari parku a muzea.

Web
www.np-brijuni.hr
www.istra.com